Markéta Boubínová: Děti i rodiče zavalily úkoly, zběsilé tempo distanční výuky je ničí

„Nejsou to ještě ani dva týdny, co se zavřely dveře škol, řada dětí i jejich rodičů se už ale hroutí pod hromadou úkolů, které posílají mnozí učitelé. Sociální sítě se hemží dotazy nešťastných matek a otců, zda to je v ostatních rodinách také tak a jak se vypočítá hmotnostní zlomek či součet bilandských grošů. Výuka je důležitá, nemůže být ale stejná jako za „časů předkoronavirových“. Je třeba ji flexibilně upravit, a především ubrat v nárocích na děti…,“ píše Markéta Boubínová v Deníku N. 

Málokdo je ochoten ve škole riskovat politický střet či kontroverzi, říkají Učitelé za klima

„Ve školním prostředí se učitelé s kontroverzemi týkajícími se klimatické krize mohou setkat, protože škola samozřejmě odráží společenskou atmosféru. Víme, že existuje skupina aktivních pedagogů, kteří současná témata inovativně do výuky zapojují. Bohužel se zřejmě zatím jedná o kapku v moři, protože málokterý učitel je ochoten riskovat politický střet či kontroverzi nebo si i přidělávat práci navíc výukou tématu, které je tak komplexní a přesahující do mnoha vědních oborů a vyučovacích předmětů,“ komentuje stav výuky o klimatické změně další člen platformy Učitelé za klima Mirolav Pešek z Gymnázia Jana Keplera v Praze... Reportáž přinášejí Lidové noviny.

Nároky na učitele sahají do nebes, jeho prestiž je však nízká a stát s tím nic nedělá

„Jeden učitel (jeden z těch vskutku nemnoha mužů na základních školách) mi popsal, jak absolvoval školení o bezpečnosti práce: "Když to skončilo, měl jsem nutkání dát okamžitou výpověď." Školitelka učitelskému sboru základní školy v Praze, kde on učí, vysvětlila, že kantoři odpovídají za děti v každé vteřině, i když s nimi fyzicky nejsou,“ píše Martin Fendrych pro deník Aktuálně.

Pětina učitelů zahajuje praxi bez uvádějícího učitele. Může to ovlivnit, zda ve školství zůstanou

Přibližně 80 % začínajících učitelů se může při zahájení praxe spolehnout na pomoc uvádějícího učitele. Začínající učitelé nejčastěji potřebují poradit s kázeňskými problémy (53,5 %), s vedením školní dokumentace (52,8 %) nebo s hodnocením žáků (40,1 %). Vyplývá to ze šetření, které organizoval tým projektu SYPO a které se uskutečnilo mezi začínajícími a uvádějícími učiteli a řediteli vybraných škol v květnu a červnu 2018. Do šetření se zapojili učitelé či ředitelé ze 727 škol.

Ivana Musilová: Postřehy z pracovní stáže ve finských základních školách 1. stupně. (O podpoře a důvěře pro učitele)

„S kolegy i kolegyněmi z pracovní stáže jsme se shodli na tom, že v České republice je spousta výborných pedagogů a příkladů dobré praxe, pro které práce finských pedagogů nebyla v podstatě žádné překvapení. Tito lidé by jistě také velmi ocenili propracovanost celého vzdělávacího systému, návaznost stupňů, spolupráci mezi školami, klid a podporu, váženost a hlavně DŮVĚRU, které se finským učitelům dostává od jejich společnosti,“ píše učitelka tišnovské základní školy Ivana Musilová v Tišnovských novinách.

Kateřina Vrtišková: Finská důvěra. (Naše vzdělávací politika není závislá na vědeckých výzkumech a důkazech, ale na ideologii)

„Z celé finské cesty ve mně převažují pocity pozitivní. Jediné, z čeho je mi smutno, je skutečnost, že tohle všechno je u nás (snad jen prozatím) nerealizovatelné. Proč? Protože naše vzdělávací politika není závislá na vědeckých výzkumech a důkazech, ale na ideologii. A ta se každé (nejvýše) čtyři roky mění,“ píše na svém blogu Kateřina Vrtišková, která se stala vítězkou prvního ročníku Global teacher prize ČR.

Slabiny českého školství. Nejhorší výsledky mají žáci na Karlovarsku a Ústecku

„Učitelům se nedaří s dětmi z tohoto prostředí – (rodiny s nízkým socioekonomickým statusem, poznámka redakce) - efektivně pracovat. V Karlovarském kraji je nejnižší podíl žáků, jimž by se v tomto smyslu věnovala pozornost. Naopak nejlépe s tím umějí nakládat v Libereckém kraji,“ uvedl ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal. Jako další možný faktor vysvětlující rozdílné výsledky napříč kraji se nabízí koncept tzv. sociálního kapitálu. K tématu se vrací Deník.cz.

Tomáš Feřtek: Argumentační trik kritiků inkluze: Směšují děti s LMP, s poruchou chování a obtížně vzdělavatelné

„V nejvzrušenější fázi debaty zhruba před třemi roky kritici inkluze tvrdili, že takových dětí přijdou do škol tisíce; dnes mluví spíš o stovkách, ale i tak vidí důvod inkluzi zastavit nebo omezit do doby, než na takové děti „budou učitelé připraveni“. Jejich argumentační trik spočívá v tom, že směšují děti s lehkým mentálním postižením (pro něž byly určeny ony praktické školy), děti s poruchou chování a děti obtížně vzdělavatelné,“ píše Tomáš Feřtek pro Respekt.cz.

Skromné sny učitele ze školy odvedle aneb co by mi pomohlo, abych mohl učit, jak bych chtěl

„Často se mi stává, že žáci neposlouchají, co jsem jim řekl, a něco nesplní. Komunikace s nimi je složitá, nevím, jak na to, nikdo mě to neučil. Napíšu jim úkol nebo, co si mají připravit, na web a ještě smskou, a stejně to ignorují. Čemuž na druhou stranu rozumím. Hodně z nich má různé koníčky, sportují, domů přicházejí večer unavení a nechce se jim drtit vzorečky. Matematika v téhle podobě jim stejně k ničemu nebude, co si budeme povídat. Teoreticky by to mělo sloužit k rozvoji jejich myšlení, ale to je teorie, víme, že v praxi to tak není, zůstanou nepolíbení. Prakticky jde o to mít maturitu, mít papír. Systém je prostě teď tak nastavený,“ říká učitel druhého stupně ZŠ Tomáš Pinkr v rozhovoru pro magazín Rodiče vítáni.