Jak se změnily děti? Největší problém je, že nečtou, říká dlouholetá učitelka

„Mezi dětmi přibylo také násilí, něco možná odkoukají z počítačových her. Ovšem největším problémem je, že kvůli moderním technologiím děti nečtou. V první třídě jsou ještě motivované, ale postupně zájem klesne. Žáci nemají slova vizuálně zafixovaná. To samé platí pro slovní zásobu a vyjadřování. Je to velká škoda. Chybí jim svět fantazie. Teď mám na starosti páťáky. Ze čtyřiadvaceti jich čte knížky jen několik,“ říká v rozhovoru pro MF DNES zkušená učitelka základní školy Hana Šťovíčková.

Smysl dílen podle Finů: Ne připravovat lidi pro průmysl, ale rozvíjet dětskou fantazii

„Seppo Saloranta učí na základní škole na předměstí finského města Oulu už skoro třicet let. Školu navštěvuje asi dvě stě padesát dětí od sedmi do třinácti let. Za jeho působení se státní školské osnovy různě měnily, nikdo však nikdy nezpochybnil, že řemeslné dílny jsou pro děti důležité. Řemesla jsou součástí finské tradice po stovky let. Jejich výuka od útlého věku měla za cíl dodávat pracovníky do místního průmyslu. To se ale v sedmdesátých letech 20. století dramaticky změnilo,“ píše Petr Horký v reportáži v týdeníku Respekt. Tématem je „budoucnost šikovnosti“ a diskuse kolem plánovaného znovuzavedení povinných dílen do škol.

Jak dětem vybírat „správné aplikace“

Děti, zejména ty nejmenší, potřebují ke svému vývoji hru a používání fantazie. Nejlepší aplikace jsou proto ty, které jsou více hračkami než hrami. Podobné nabízí např. oceňovaná Toca Boca, která v první aplikaci Toca Tea Party imitovala hru, ale bez úrovní a bodů. Spoluzakladatel společnosti ji přirovnává k Legu, ve kterém taky nejde vyhrát, jen si hrát. Na podobném principu funguje i digitální domeček pro panenky My PlayHome nebo scrapbook Me od TinyBop, který lze vyplňovat pomocí zodpovídání otázek, nahrávání videí nebo obrázků. Připomíná server scio.cz.