„Nejvtipnější byla poznámka žákyně sedmé třídy. Sdělila mi, že se doma nemůže učit ani psát úkoly, neboť nemá čas. To já, coby učitel, prý nemohu pochopit, jelikož si odučím svých pár hodin a po zbytek dne mám volno. Teď, když to píšu, ale zjišťuji, že to zase tak vtipné není. Dívka vlastně pojmenovala obecný názor, který má na učitele velká část naší společnosti – po obědě to zabalíme a hurá domů… A co teprve ty dlouhé prázdniny!,“ říká učitel Jiří Homola v anketě magazínu Rodiče vítáni.
Zobrazují se příspěvky se štítkemnáročnost práce učitele. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemnáročnost práce učitele. Zobrazit všechny příspěvky
Jiří Homola: Hodně lidí si o učitelích stále myslí - po obědě to zabalíme a hurá domů… A co teprve ty dlouhé prázdniny!
pondělí 31. prosince 2018
·
21
komentářů
Štítky:
náročnost práce učitele,
názory,
prestiž učitele,
rodiče,
role učitele
Syndrom vyhoření a životní styl učitelů českých základních škol
středa 12. prosince 2018
·
6
komentářů
„Hlavním apelem studie je, že riziko syndromu vyhoření a obecně dopadů dlouhodobého stresu ve školství se nesmí podceňovat, protože vyhořelý učitel představuje riziko nejen sám pro sebe, ale i pro žáky a potažmo pro celý systém školství,“ píšou autoři nejrozsáhlejší studie, která v Česku mapovala syndrom vyhoření u učitelů. Dotazníkové šetření probíhalo na přelomu let 2016 a 2017 mezi 2394 učiteli základních škol. Nyní autoři prezentují výsledky v časopise Česká a slovenská psychiatrie.
Pavlína Loňková: My a Oni aneb Kdo má víc práce? (Učitelé na prvním stupni nebo učitelé na druhém stupni?)
neděle 25. listopadu 2018
·
3
komentářů
Vystudovala jsem učitelství pro první stupeň. Nastoupila jsem do školy jako učitelka prvního stupně. Jako učitelka prvního stupně jsem jednou promovala, dvakrát kupovala počítač, třikrát se zamilovala, čtyřikrát přestěhovala, pětkrát upravovala ŠVP, šestkrát vzala děti do Prahy a sedmkrát letěla letadlem. Jako učitelka prvního stupně jsem vzala poprvé do ruky iPad a rozmnožila (asi dvacetinásobně) svou knihovnu. Jako učitelka prvního stupně jsem vstávala a jako unavená učitelka prvního stupně chodila spát. Jako učitelka prvního stupně jsem slýchávala "sklop hlavu, zavři pusu a nevyčnívej a budeš se mít dobře", slyšela jsem "no jo, vy na prvním stupni" ale slýchávala jsem i "moc děkujeme za inspiraci". A jako učitelka prvního stupně jsem si taky sáhla na své prozatimní učitelské dno.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)