OP VVV podporuje vzdělávání v sociálně vyloučených lokalitách

Ministerstvo školství má připraveno 700 milionů korun z Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání na podporu společného vzdělávání dětí a žáků ze sociálně vyloučených lokalit. Obce, kraje a další subjekty zajišťující podporu vzdělávání v území se sociálně vyloučenými lokalitami budou mít již druhou možnost žádat o evropské peníze z výzvy Inkluzivní vzdělávání pro sociálně vyloučené lokality II.

Anna Šabatová: Vyřazeni v šesti letech. Segregace romských dětí ve školách je stále přehlížený problém.

„Dlouhodobě sleduji segregaci ve vzdělávání. Máme zde školy s převahou romských dětí a školy, kam chodí děti většinové společnosti. Nesnažíme se to změnit, segregované školství totiž ve skutečnosti mnohým vyhovuje. Výzvy k integraci Romů jsou však pokrytecké, pokud si současně přejeme, aby se vzdělávali ve svých školách a žili odděleně ve svých ghettech. Segregace není vzdálený akademický problém, ale hmatatelné maření budoucnosti dětí, které se nikdy nesetkají se spolužáky z většinové společnosti a ony zase s nimi. České školství od sebe odtrhává celé společenské skupiny. Jak se mají naučit spolu mluvit a vycházet?,“ píše ombudsmanka Anna Šabatová v Lidových novinách.

Dva tisíce dětí ročně nedokončí základku

Pokud žák opakuje ročník, může teoreticky skončit v osmé třídě. Splnil devět let povinné školní docházky, ale základní školu nedokončil. „Známe i případy, kdy žák propadl v první a šesté třídě, skončil tedy školu v sedmičce,“ řekla Lidovým novinám Zuzana Ramajzlová z organizace Člověk v tísni. Trendu si všimlo ministerstvo práce a sociálních věcí. Materiál, jenž se týká strategie zaměstnávání do roku 2020, uvádí, že „narůstá podíl osob, které nedosáhly ani základního vzdělání. Jedná se o výrazně regionální problém na severozápadě republiky, v Karlovarském a Ústeckém kraji,“ píše se v dokumentu.

Člověk v tísni a Agentura pro sociální začleňování: Zavádění povinné předškolní docházky by si zasloužilo více podpory Ministerstva školství

Od září 2017 platí pro rodiče nově povinnost přihlásit své dítě do posledního ročníku předškolní přípravy. Člověk v tísni, o.p.s. ve spolupráci s Agenturou pro sociální začleňování Úřadu vlády a dalšími partnery zjišťovaly, co tato změna přinesla v prvních měsících platnosti ve vztahu k dětem ze sociálně znevýhodněného prostředí.

Michal Komárek: Hyperkorektně o zanedbaných dětech: "Přicházejí do škol z rodin, které jim neposkytují nejideálnější zázemí.“

Věta z titulku se objevila ve včerejším článku MF DNES o výsledcích žáků z Ústeckého a Karlovarského kraje v testování České školní inspekce: Žáci z těchto regionů mají výsledky nejhorší. Ponechme nyní stranou, nakolik je problematický či nepřípustný samotný tvar „nejideálnější“. Podstatnější je jeho absurdní použití, které „korektně“ zakrývá podstatu problému.

xxx: pořád častý podpis. Negramotných je hodně

V Severočeském kraji žijí podle úřadů stovky negramotných lidí, kteří se neumějí podepsat, nedokážou číst ani psát. A přibývá jich. Neschopnost pracovat byť jen s jednoduchým textem se ovšem netýká jen starých lidí, ale i třicátníků a mladších. Reportáž přináší MF DNES.

Město zvýší platy učitelům ve vyloučených lokalitách

Kantoři, kteří učí ve vyloučených lokalitách Ústí nad Labem dostanou přidáno. Od města. To se rozhodlo, že tak víc podpoří učitele na základních školách v Mojžíři a v Předlicích. Vyjde tak vstříc žádosti ředitelů těchto škol o pomoc. Kvalifikovaní pedagogové jim totiž chybí. Učitelé dostanou navíc 3000 korun měsíčně. Uvedl to včera pořad ČT Události v regionech.

Pětileté děti musí povinně do školky, tisíce jich ale nepřišly. Úřady se neshodnou, kdo je má hledat

Dětí, jež rodiče do školky nepřivedli, jsou odhadem tisíce. Ministerstvo školství bude znát přesné číslo za celé Česko až na konci září. Například v Mostě ze 633 předškoláků k zápisu nedorazilo 110 dětí. V Karlových Varech postrádají 90 dětí ze 444, v Brně je to 727 dětí ze čtyř tisíc. Na tom, kdo má hledat nepřihlášené děti, se ale ministerstvo školství s ministerstvem práce a sociálních věcí zatím neshodly. Reportáž přinášejí Hospodářské noviny.

Povinný poslední rok školky – nehrozí „ghettoizace“ školek?

"Mám děti už starší, ale stát se to před pár lety, udělám všechno pro to, abych svoje děti přesunul jinam,“ konstatoval divák včerejší diskuse České televize o změnách v předškolním vzdělávání. Bál by se toho, že „zákon nažene do stejné školky nepřizpůsobivé děti z vyloučených lokalit“. Měl na mysli zákon, podle něhož je poslední rok školky povinný. Nehrozí, že namísto toho, aby povinný rok školky pomohl dětem z vyloučených lokalit, vytvoří „ghetto školky“ a spíše vyhrotí vztahy mezi majoritou a lidmi z vyloučených lokalit, převážně Romy?

K zápisům do školek nepřišly stovky předškoláků, rodičům hrozí pokuta

Úřady začaly dávat dohromady seznamy rodičů, kterým hrozí až pětitisícová pokuta. Na jaře totiž nepřišli se svými pětiletými dětmi k zápisu do mateřské školy, přestože je to od letošního roku povinné – stejně jako je povinné nechat dítě zapsat do základní školy. Rodin, kterých se to týká, není málo. Podle zjištění MF DNES například v tuto chvíli není v Děčíně zapsáno do školky přes 30 procent dětí, v Liberci nebo Mostě je to kolem dvaceti procent předškoláků.

Chceme pomáhat. Tisíce mladých lidí včetně Čechů se hlásí do Evropského sboru solidarity

Do Evropského sboru solidarity, jehož spuštění připravuje Evropská komise, se přihlásily už tisíce mladých lidí. V jeho rámci budou moci lidé do třiceti let vyrazit pomáhat jako dobrovolníci, například dětem ve vyloučených oblastech či uprchlíkům na evropských hranicích, nebo získat pracovní stáž. Projekt jim tak může podle Evropské komise pomoci získat pracovní zkušenosti. To by zároveň mohlo snížit vysokou nezaměstnanost, která mladé lidi v řadě evropských zemí trápí. Informuje server Aktuálně.cz.

Školka poprvé povinně: děti z ghett čeká dojíždění do „bílých“ mateřinek

V září zamíří všechny pětileté děti v Česku do mateřské školy - poprvé povinně. Změnu nejvíce pocítí rodiny žijící v sociálně vyloučených lokalitách, kde dosud děti chodily do školky jen zřídka. Nyní je čeká dojíždění do převážně „bílých“ školek. Server iDNES.cz zjišťoval, jak se na změnu připravují rodiče z mosteckého sídliště Chanov, kteří ve středu přivedli potomky k zápisu.

V Česku nejsou rovné šance, chudé děti neumíme podpořit, říká Marksová

Děti z chudých rodin v Česku stále nemají stejné šance jako jejich bohatší vrstevníci, domnívá se ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová. „Česko má také bohužel velmi zanedbanou sociální práci. V tomto oboru je strašně málo lidí a jejich platy jsou zoufalé. Například ve Varnsdorfu, kde jsme byli před dvěma lety, nepůsobí jediná neziskovka. Po sídlišti se pohybují desítky dětí od batolat do puberty, některé jsou na první pohled těžce zavšivené a zanedbané, některé jsou vysloveně chytré. Nic nedělají a nikdo s nimi nepracuje, nemají, kam by se chodily třeba doučovat. To považuji opravdu za zločin,“ říká v rozhovoru pro server iDNES.cz.

Více než 6% dětí opustí v Plzeňském kraji základní školu předčasně

Víc než šest procent dětí v Plzeňském kraji opustí brány základní školy předčasně poté, co musí opakovat jeden nebo dva ročníky. V osmé třídě jich skončí kolem 4,5 procenta, 1,5 procenta dokonce už v sedmé. To je víc, než činí republikový průměr. Plzeňský kraj je v tomto ohledu čtvrtým nejhorším. Podle odborníků jde hlavně o školáky ze sociálně znevýhodněného prostředí. Reportáž přináší MF DNES.

Agentura pro sociální začleňování zahájila program na podporu společného vzdělávání pro děti z ghett

Od září 2016 Agentura pro sociální začleňování zahajuje program na podporu společného vzdělávání v oblastech se sociálně vyloučenými lokalitami. Podle analýzy Univerzity Palackého v Olomouci vydané v roce 2015 v České republice v sociálně vyloučených lokalitách vyrůstá přibližně 38 tisíc dětí do 15 let. Děti z prostředí sociálně vyloučených lokalit velmi často čelí překážkám, které způsobují to, že vypadávají z hlavního vzdělávacího proudu nebo předčasně ukončují vzdělávání.