Víc než šest procent dětí v Plzeňském kraji opustí brány základní školy předčasně poté, co musí opakovat jeden nebo dva ročníky. V osmé třídě jich skončí kolem 4,5 procenta, 1,5 procenta dokonce už v sedmé. To je víc, než činí republikový průměr. Plzeňský kraj je v tomto ohledu čtvrtým nejhorším. Podle odborníků jde hlavně o školáky ze sociálně znevýhodněného prostředí. Reportáž přináší MF DNES.
Ředitel plzeňské pobočky organizace Člověk v tísni Aleš Kavalír potvrzuje, že děti, které předčasně opouštějí základní školu, pocházejí většinou ze sociálně znevýhodněného prostředí. A i jejich rodiče mají nízké vzdělání. „Ukazuje se jasná souvislost. Zejména Tachovsko je na tom znatelně špatně a podílí se hlavní měrou na výsledku kraje. Příčiny jistě souvisejí s historií a novoosídlováním území Sudet lidmi, kteří jsou na tom z hlediska vzdělání a sociální situace hůře, než je průměr v ČR,“ konstatuje Aleš Kavalír.
„Zkušený kantor dokáže odhadnout už z prvních projevů, že zřejmě v budoucnu nějaký problém nastane. Možností je požádat o dodatečný odklad školní docházky. Většinou to ale příliš nepomůže,“ líčí své zkušenosti ředitelka 16. MŠ a ZŠ v Plzni v Resslově ulici Eva Peisarová. I ona vnímá rodinné prostředí jako stěžejní. Pokud rodiče k učení děti nemotivují, škola toho podle ní mnoho nezmůže.
Kavalír to vidí jinak: „Ty děti jsou inteligentní, potenciál mají, ale od začátku nabírají ztrátu. Podíl na tom mají jednak rodiče, ale i samotná škola. Škola by měla být připravena na všechny děti a naopak nevyžadovat tolik, aby byly děti připraveny na školu.“ Pomoci by podle něj mohlo i zrušení domácích úkolů a celkově snížení nároků na domácí přípravu.
Celý text naleznete v dnešním vydání MF DNES Kraj Plzeňský
Více než 6% dětí opustí v Plzeňském kraji základní školu předčasně
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)

2 komentářů:
Nevím, jaká je situace v Plzeňském kraji, ale mnohdy žáci opouštějí školu dříve (tzn. že propadli) proto, že buď na to nemají (proto by jim bylo lépe v "praktických školách") nebo proto, že se nesnaží, flákají to, kašlou na školu. (Mnohdy je to vina rodiny.)
Co má učitel dělat? Snižovat a zahrabávat laťku? To už děláme. A co z těch žáků bude? Kde budou použitelní?
Něco tady nehraje. Počty všech propadlých ve školním roce se dle MŠMT pohybovaly v letech 2009-14 v počtech 6000-7000 žáků ročně. Propadnutí ale neznamená automaticky ukončení povinné školní docházky v 7. nebo v 8. třídě, jak nedávno tvrdil lživě Hůle z ČvT!
Podle statistik Eurostatu v sedmi zemích EU na 1. stupni opakuje 15-28 % dětí!!!
Okomentovat