V Praze nemá na oběd přes 10 tisíc dětí. Město chce pro ně zřídit fond

V Praze ohrožuje příjmová chudoba více než deset tisíc předškoláků a školáků. Oběd zdarma dostává jen část z nich. Dětem přispívá na jídlo stát nebo na obědy přímo školám přispívají podnikatelé. Vedení Prahy však hodlá vytvořit fond, který by rozdělování příspěvků dětem zjednodušil a k obědům by se mohlo dostat více dětí. Reportáž přináší iDNES.cz.

Ivo Bystřičan: Nenechávat děti o hladu a nebít je. Proč v Česku nedokážeme ani to?

„Minulý týden byl pro české děti zvlášť temný. V jednom z průzkumů veřejného mínění se zjistilo, že bití dětí je v našich rodinách stále velmi rozšířené. Reportáž ČT pak vyjevila, že děti z chudých rodin ve škole stále hladoví, protože nemají na obědy,“ připomíná pro Radio Wave Ivo Bystřičan.

Školy s obědy zdarma váhají, spousta dětí z chudých rodin dál hladoví

Přes pět set dětí v Brně dostává obědy zdarma. Jejich rodiny jsou tak chudé, že jim je nemůžou platit. Další stovky dětí ale dál hladoví, přestože školy můžou využít dotace od ministerstva i neziskových organizací. Ačkoli zájem o zapojení do projektů v posledních letech roste, letos se z dvou stovek brněnských základních škol a školek zapojila necelá desetina. Reportáž přináší iDNES.cz.

O projekt Obědy do škol není na Karlovarsku zájem – nabídku využije jen 29 dětí

Téměř bez zájmu reagovali rodiče dětí ze sociálně slabých rodin na projekt Obědy do škol. Nabídku Karlovarského kraje na bezplatné školní stravování, k němuž se hejtmanství od letošního školního roku přihlásilo, tak využije pouze 29 dětí. Přitom podle odhadů by jich podporu mohlo v regionu čerpat až 620. Informuje Deník.cz.

Libor Prudký: V této zemi se nepovedlo přesvědčit významnou část populace, že vzdělání k něčemu je

„Mezi svými studenty dělám výzkumy už patnáct let. Pořád platí, že podíl lidí, kteří chodí k nám do školy a mají rodiče se základním nebo nižším vzděláním, je tři čtyři procenta. A tak je to pořád,“ popsal Právu sociolog Libor Prudký z Univerzity Karlovy v Praze. Jeho zkušenost tak potvrzuje výsledky mezinárodních průtkumů, podle nichž se v Česku více než jinde ve světě „vzdělání dědí“.

Posedlost daty kvalitní školy nezajistí. Největším problémem školství je chudoba

Politici ve školství v britském Walesu by měli přestat být „posedlí daty“ a zaměřit se na širší ukazatele kondice tamního vzdělávání, jako je např. zdraví a spokojenost žáků, doporučuje místní nezávislý think-tank Bevan Foundation. Za největší problém označuje chudobu. Na studii upozorňuje server scio.cz.

Česká Afrika. Dětem z ghett hrozí podobně krátký život jako v Burundi

Ve vyloučených lokalitách, těch nejchudších a nejzanedbanějších oblastech Česka, mají novorozenci naději na podobně dlouhý život jako jejich vrstevníci v zaostalých afrických zemích Burundi nebo Guinea-Bissau. Lépe na tom jsou i Indové nebo Keňané. Vyplývá to z údajů Agentury pro sociální začleňování. Informuje server iDNES.cz.

‚Musíme děti hýčkat hezkými zážitky.‘ Farář sváží chudé děti na kroužky

Třikrát týdně vyráží z farnosti v Liběšicích u Žatce dodávka. Za jejím volantem sedí otec Vilém nebo některý z jeho asistentů a svážejí z okolních vesnic děti, aby se jim věnovali. V chudém kraji na severu Čech je málo příležitostí k vyžití, zvláště pro rodiny, které nezvládají platit kroužky, když už nějaké ve vsi jsou. Družina na faře je zdarma. Reportáž přinesl server lidovky.cz.

Hladové děti chudých rodičů. Problémy s "obědy zdarma"

Jestli dítě dostane ve škole oběd zdarma, záleží na tom, v jakém žije kraji, a na vedení školy. Ministerstvo školství a ministerstvo práce připravily na dotace pro děti z chudých rodin téměř 50 milionů korun. Problém je v tom, že peníze se k dětem dostávají přes mezičlánky - v případě projektů MPSV jsou to kraje a u peněz, které jdou z rozpočtu ministerstva školství, vedení jednotlivých škol. O peníze z MPSV v prvním roce ostrého provozu požádaly jen čtyři kraje. O problémech s dotacemi obědů pro chudé děti píše MF DNES.

V Česku nejsou rovné šance, chudé děti neumíme podpořit, říká Marksová

Děti z chudých rodin v Česku stále nemají stejné šance jako jejich bohatší vrstevníci, domnívá se ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová. „Česko má také bohužel velmi zanedbanou sociální práci. V tomto oboru je strašně málo lidí a jejich platy jsou zoufalé. Například ve Varnsdorfu, kde jsme byli před dvěma lety, nepůsobí jediná neziskovka. Po sídlišti se pohybují desítky dětí od batolat do puberty, některé jsou na první pohled těžce zavšivené a zanedbané, některé jsou vysloveně chytré. Nic nedělají a nikdo s nimi nepracuje, nemají, kam by se chodily třeba doučovat. To považuji opravdu za zločin,“ říká v rozhovoru pro server iDNES.cz.