Oldřich Botlík: Čím škodí maturitní testy a proč je čas s nimi skončit

„Lidé spojení s Cermatem, jenž maturitní testy připravuje, by nejspíš namítli, že testy jsou vyvážené. Nejsou: třeba schopnost komunikovat v mateřštině zjevně neověří test, v němž žáci převážně zaškrtávají jedinou správnou odpověď ze čtyř nabízených. Testy připravují češtináři a matematici, kteří chtějí udržet překonané pojetí výuky obou předmětů. Na autory úloh, odborné veřejnosti neznámé, nejsou kladeny nároky, které by odpovídaly jejich významu v systému: schvalovací komise už odkývaly leccos a na ministerstvu jsou rádi, že se o detaily testování nemusí starat. Obrovský reálný vliv hrstky lidí kolem Cermatu na to, co se ve školách vyučuje a jak, je zcela nepřiměřený,“ píše Oldřich Botlík pro Hospodářské noviny.

Oldřich Botlík: Postup ministerstva školství je nemravný a porušuje zákon

Vzhledem k chystanému ukončení provozu České školy jsem se rozhodl shrnout dosavadní vývoj ve věci „maturitní úloha o úhlech“. O úloze se tam hojně diskutovalo. Text současně vychází na EDUin.cz, kde k problému rovněž proběhlo několik poučných názorových výměn. Úloha byla součástí testu z matematiky na jaře 2019 a měla toto zadání: 

EDUin: Návrh maturitní vyhlášky má jiné problémy než neznámkování maturitních testů

Debata, která se rozvinula okolo návrhu ministerstva školství neznámkovat testy státní maturity, se míjí s podstatou problému. Možnost, že by se testy hodnotily pouze slovy prospěl/neprospěl, celkovému nastavení maturitní zkoušky spíše pomůže. Podstatnějším problémem je, že zbytek maturitní vyhlášky neřeší, jak z maturity opravdu udělat moderní zkoušku uzavírající středoškolské studium a jak nastavit testy tak, aby nediskriminovaly některé žákovské skupiny a ověřovaly znalosti a dovednosti podstatné pro další pracovní a studijní kariéru maturantů.

Karel Lippmann: „Kdo se chce uzdravit z nevědomosti, musí se k ní umět přiznat“

„Učitelé nám neustále vřeští do uší, jako by učenost do nás nalévali trychtýřem, a my máme pouze papouškovat to, co se nám řeklo. Chtěl bych, aby učitel tento způsob opravil a aby hned ze začátku vyzkoušel chápavost duše, která je mu svěřena do rukou; aby žák z vlastního popudu musel věci vyzkoušet, volit mezi nimi a přirovnávat je, aby mu učitel někdy ukázal cestu, jindy aby si ji žák musel hledat sám,“ cituje Karel Lippmann v další úvaze o literatuře, filosofii a smyslu vzdělávání z esejí Michela de Montaigne.

Tomáš Feřtek: Jak ušetřit stovky milionů ve vzdělávání

„Letos jsou výsledky mimořádně ilustrativní a dávají šanci vysvětlit, co a proč by bylo vhodné na maturitních testech změnit. Soustředíme se pro názornost na dvě úlohy testu z češtiny, na nichž selhávali maturanti nejčastěji,“ píše Tomáš Feřtek pro Respekt.

Andrea Králíková: Pitva literatury. Co prozrazují diskuse o maturitním kánonu

„Debaty o výuce literatury se často redukují na lamentování nad podobou státní maturity a obsahem kánonu, jenž má zásadní vliv na ústní část maturitní zkoušky. Diskuse nad seznamy literárních děl by přitom mohly být podnětnou konfrontací didaktiky s literární vědou i praxí. Diskuse o výuce literatury mají v českém kontextu jednu zvláštnost. Téměř pokaždé od konceptů výuky, zprostředkování zkušenosti s literaturou nebo sdílení dobré praxe mezi učiteli sklouznou k otázce, jak by měla vypadat maturita z českého jazyka a literatury. V souvislosti s maturitou se vzápětí zpravidla vynoří i téma literárního kánonu, jeho podoby a role ve výuce,“ píše literární teoretička Andrea Králíková pro časopis A2.

Vojtěch Starý: Je načase, aby škola začala připravovat na život

„Ať už si toto přečte více či méně učitelů, nevracejte se v příštím roce do úplně stejných kolejí. Udělejte, prosím, znovu ze školy něco, co je v dnešním světě relevantní. Protože v aktuálním stavu, kdy jsem měl možnost pracovat doma a v tomto režimu jsem byl daleko zdravější (fyzicky/mentálně) a produktivnější, nemohu shledat fyzickou docházku do školy a plnění v osnovách stojící učební látky jakkoli prospěšnou. Děkuji. Věřím vám, že uděláte vše, co je ve vašich silách, aby byl následující rok lepší, než ten předchozí,“ píše Vojtěch Starý, který letos maturoval na Gymnáziu Jeseník.

Ideální maturitní zkouška? Jejím základem by mohla být závěrečná maturitní práce

Samostatné maturitní práce zadává poměrně velký počet škol. I když zřejmě spíš odborných než všeobecně vzdělávacích. Chválí je za to například známý kritik podoby státní maturity Oldřich Botlík. “U nemála škol, a to spíše středních odborných než gymnázií, vypadá školní maturita docela rozumně. Studenti předvádějí výsledky své práce, něco, co sestavili nebo navrhli. Maturita v tradiční ‚gymnaziální‘ podobě je už překonaná,” shrnuje svůj názor Botlík v reportáži magazínu Rodiče vítáni.

Rostislav Konopa: Maturitu kritizuje kdekdo, a právem. Ale dokážeme si představit maturitu, s níž bychom byli spokojeni?

„Jako ředitel gymnázia sedávám u maturit a jsem z nich tedy dost unavený. Nechci vytahovat ty pověstné a zprofanované ruchovce a lumírovce a dělat tu zkoušku ještě banálnější, než je, ale člověku se samozřejmě vkrádají otázky: To se těch studentů opravdu neumíme ptát jinak? A o co nám vlastně jde? Aby se něco nadrtili na zkoušku, nebo aby uměli přemýšlet v souvislostech? Pokud to druhé, tak z toho je ale nezkoušíme… Zkrátka, dává ještě někomu takto pojatá zkouška smysl? A když ne, nenastal místo pasivního odporu čas vymyslet konečně něco lepšího? Nebo k tomu aspoň nějak přispět?,“ píše Rostislav Konopa pro magazín Rodiče vítáni.

Petr Honzejk: Změňme přijímačky a maturity. Jinak se budou děti dál učit ve školách zbytečnosti

„Pokud byla koronakrize k něčemu dobrá, tak k tomu, že by mohla pohnout s českým školstvím. Řada rodičů se upřímně vyděsila, co se jejich děti ve školách učí. Při domácím vzdělávání narazili na změť historických dat, mechanických algoritmů a jazykozpytných termínů typu "přísudek jmenný se sponou", což jim připomnělo dobu, kdy si podobné záležitosti pod tlakem hustili do hlav, aniž by existovala sebemenší možnost, že by je někdy k něčemu použili. Nespokojenosti s přetrvávajícím charakterem výuky je nyní víc než slyšitelná a vyburcovala i nejvyšší místa, která konečně uznala, že se děti ve školách učí obrovské objemy zbytečností,“ píše Petr Honzejk v Hospodářských novinách. 

Ondřej Šteffl: Kdyby to bylo na mně, úplně bych zrušil státní maturitu. Státní maturita škodí

„Samotný rituál maturity coby vstupu do dospělosti není úplně špatný. Ale rituál dospělosti může vypadat všelijak. Třeba u některých kmenů je to tak, že si „maturant“ musí sednout na hodinu do mraveniště a ani nemrknout. A když se podívám, jak věcně bezobsažné jsou někdy naše maturity, tak by to bylo možná lepší. Zejména ty státní. Mají z větší části úplně nesmyslný obsah i formu. Maturant se nesmí s nikým poradit a smí použít jen to, co má v hlavě. Kdyby vás někdo dnes nutil takhle pracovat, měl byste dojem, že se zbláznil, ale my maturanty každoročně zavíráme do učeben. A obsah má často na výuku destruktivní dopad. Třeba matikáři musí připravovat děti na přihlouplou „cermatí“ maturitu, což výuku úplně ničí. Řada učitelů ví, že učí blbosti, ale nic jiného jim nezbývá, protože musí své žáky připravit na maturitu,“ říká Ondřej Šteffl v rozhovoru pro Hospodářské noviny.

Jiří Münich: Maturitní testování? Mašinka, která každý rok odsekne část populace od přístupu k dalším příležitostem.

Do příštího roku by se mohla zavést povinná maturita z tělocviku. Začne se tím, že zredukujeme tělocvik do schopnosti hodit předmětem do dálky, protože je nejsnáze měřitelná. CZVV pro měření schopnosti připraví úkoly spočívající v hodu různými předměty. Jeden rok je to oblázek, klacek a šiška. Další rok zase poleno, horká brambora a kočka. Celá validace testu spočívá v tom, že tajná komise zástupců tělocvikářů a Centra každý objekt potěžká, jak jim sedí do ruky,“ píše Jiří Münich na blogu EDUin.

Oldřich Botlík: Jak 1 800 lidí tipovalo průměrnou úspěšnost maturitní úlohy 1

V úterý 2. června ráno jsem na České škole vyzval čtenáře, aby odhadli průměrnou úspěš­nost maturitní úlohy 1 v letošním testu Matematika. Požádal jsem je, ať prostřednictvím jednoduchého formuláře Google svůj tip sdílejí. Do formuláře jsem zařadil také tři jednoduché otázky, abychom věděli například to, zda odpovídá učitel(ka). Řada lidí sdílela výzvu na sociálních sítích, a tak tipů rychle přibývalo. Ve čtvrtek 4. června večer, když počet respondentů dosáhl hodnoty 1 800, jsem anketu ukončil. V té době už totiž asi několik lidí skutečnou úspěšnost úlohy 1 znalo. Průměrný odhad za všechny účastníky ankety činí 65,9 %. Chci zde podrobněji informovat o záměrech a průběhu celé akce.

Daniel Münich: Ještě jednou ke konstrukci státních maturitních testů

„Klíčovým účelem testů je dopadení nedostatečně vzdělaných středoškoláků na konci čtyřletého studia. Proto mají být testy konstruovány tak, aby byly co nejpřesnější právě v oblasti stanoveného prahu úspěšnosti. Jenomže tomu tak není,“ píše Daniel Münich na Facebooku.

Tomáš Feřtek: Případ Neruda. Co přece zná a musí znát každý

„Každé jaro na tomhle místě opakujeme, že maturitní test z češtiny je na tom z hlediska smysluplnosti a ověřování toho, co je na konci středoškolského studia důležité, o něco lépe než test z matematiky. Aby se v něm konečně přestaly objevovat podobně nešťastné úlohy (otázka k Nerudovým Povídkám malostranským – poznámka redakce), udělejme těchto několik kroků: Podívejme se do maturitních dat a ujasněme si, které úlohy ověřují něco důležitého a které jsou ty, jež neověřují prakticky nic, jen na nich vyhodíme maturanty z negymnaziálního studia. Které jsou které, ukazují maturitní data velmi jasně,“ píše Tomáš Feřtek pro Respekt.

Učitelská platforma: Ani po deseti letech nedokážeme vytvořit kvalitní státní maturitní zkoušku

Učitelé sdružení v Učitelské platformě upozorňují, že ani po deseti letech státních maturit se nedaří zhotovit kvalitní test. Opakují se nedostatky z předchozích let, kdy je řada úkolů sporných a některé typy úloh jsou nevhodné pro žáky s poruchou učení. Pokud podle Učitelské platformy nedokážeme zrealizovat státní maturitní zkoušku v obstojné kvalitě, měli bychom změnit její podobu nebo ji zrušit.

EDUin: Umí maturitní testy odlišit, kdo umí a neumí matematiku?

S jakou přesností měří maturitní testy dovednosti studentů? Při pohledu zvenku není zřejmé, podle jakých kritérií se řídí bodování úloh. Například jak souvisí počet bodů s náročnosti úlohy a zda autoři testu berou v úvahu vliv tzv. náhodné odpovědi. Z dat, která Cermat zveřejnil na základě zákona o svobodném přístupu k informacím k maturitním testu z matematiky pro rok 2019, navíc vyplývá, že maturitní test ve stávající podobě sice dobře rozlišuje mezi žáky, kteří jsou v matematice průměrní, v hodnocení žáků na hranici tzv. cut off score, kde se rozhoduje o tom, kdo v testu uspěje a kdo propadne, je ale mnohem méně spolehlivý. O tom, kdo z těchto žáků uspěje a kdo propadne, pak do značné míry rozhoduje náhoda.

Mnozí rodiče jsou velmi konzervativní, říká Jiří Drahoš. Chce změnu maturit a méně známek

„Docela mě zklamaly nedávné metodické pokyny ministerstva školství, protože se v nich o potřebě slovního hodnocení mluví málo, řekl bych, že toto téma z toho téměř vymizelo. Přitom pan ministr v minulosti říkal, že by učitelé měli klást na takové hodnocení větší důraz. Podporoval to, ale najednou se v materiálu jeho ministerstva formativní hodnocení téměř neobjevilo. Byl jsem z toho skutečně trochu rozladěný, a to zejména v dnešní době,“ říká v rozhovoru pro online deník Aktuálně senátor Jiří Drahoš, který napsal kritický otevřený dopis ministru školství. Drahoš chce výrazně proměnit i podobu maturit a vzdělávání budoucích učitelů.

Jana Šindlerová: Maturitní vysvědčení není trofej pro vítěze, vzdělávání není závod. Kdy už nám to dojde?

„Je to součást pojetí vzdělávání jako tvrdé soutěže, ve které může zvítězit jen někdo. Maturitní vysvědčení je odměnou pro vítěze, důležité je být nejlepší, nejrychlejší, nejvýkonnější ze všech. Je to dědictví dlouholeté vzdělávací koncepce, která byla založena na vzájemném porovnávání výkonů dětí ve třídě mezi sebou. Jenže porovnávací přístup v dlouhodobém horizontu vychovává lidi, kteří nikdy nemohou být spokojeni sami se sebou,“ píše učitelka a didaktička Jana Šindlerová pro magazín Rodiče vítáni.

Oldřich Botlík: Je dobře, že maturita z matematiky nebude povinná. Co tak udělat nepovinnou celou státní maturitu?

„Můj názor je, že učitelé všech předmětů – včetně matematiky – by měli vyučovat tak, aby jejich předmět žáky zajímal. Co nejvíc jejich žáků. Zaujetí je totiž pro učení klíčové. Dokonce si myslím, že škola by měla fungovat tak, aby tam děti chodily, i kdyby nebyla povinná. Aby jim to dávalo SMYSL. Povinná maturita z matematiky by způsobila, že matikáři by ani nadále nemuseli tuto výzvu řešit. Abych nebyl nespravedlivý, část matikářů ji už vyřešila, část ji řeší, ale ostatní nikoli. Těch je opravdu hodně, a ti pak s despektem pohlížejí na děti, které nezaujali. Vinu vidí výhradně na jejich straně,“ píše Oldřich Botlík pro magazín Rodiče vítáni.