Starší učitelky se bojí viru, některé volí předčasný důchod. Nahradí je studenti

Celkem 49 olomouckých mateřských škol obnoví provoz 25. května. „Pokud jde o personál, chybí ve školkách asi 22 učitelek. Většinou jde o starší ročníky a chronicky nemocné nebo učitelky, které mají v rodině někoho, o koho se starají, a nechtějí riskovat,“ uvedla vedoucí odboru školství olomouckého magistrátu Hana Fantová v reportáži MF DNES. Některé ze starších pedagožek se podle ní dokonce kvůli současné situaci rozhodly odejít do důchodu dřív, než původně plánovaly.

Starší učitelka: Učit půjdu. Obava z nákazy mě nezastaví. Ještě než umřu, si to chci pořádně užít

„O nástupu do školy jsem se staršími kolegy ještě nehovořil,“ uvedl Petr Šedivý, ředitel benešovské Základní školy Jiráskova s tím, že se k tomu v nejbližších dnech chystá. I Petr Šedivý samozřejmě ví, že se jeho dříve narození kolegové mohou obávat nástupu do první linie. „Se zahájením výuky se samozřejmě budeme řídit nařízeními, doporučeními, ale také zdravým rozumem a zohledníme i lidskou stránku věci,“ potvrdil Petr Šedivý v reportáži Deníku.

Ředitelé škol jsou zaskočeni pravidly pro otevření prvního stupně

„Bouřlivou diskuzi vyvolává mezi řediteli a učiteli v Plzeňském kraji postupné otevírání škol, které představila vláda. Někteří se obávají nákazy, jiní nemají dostatek prostor na to, aby ve třídách bylo maximálně patnáct žáků. „Myslím, že vznikne velký zmatek. Co když se stane, že většina z prvního stupně bude chtít nastoupit? Netuším, jak malé děti udržíme metr od sebe. Jakmile uvidí paní učitelku, vrhnou se na ni, budou ji objímat. A to je pouze jeden příklad,“ říká v reportáži iDNES Zdeňka Vrátníková, která stojí v čele plzeňské 13. ZŠ.

Ministerstvo zjišťovalo stav učitelů v regionálním školství

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy realizovalo na začátku roku 2019 mimořádné šetření ke stavu učitelského sboru v regionálním školství, konkrétně ve všech mateřských, základních, středních a vyšších odborných školách. Základním smyslem celého šetření bylo získat údaje nezbytné pro vzdělávací politiku, s ohledem na tato reálná data nastavit vhodná opatření a ve výsledku pak efektivně řídit vzdělávací soustavu a systém v této oblasti.

MŠMT: Ve školách nyní chybí minimálně 6000 pedagogů. Příští rok to může být 11 000.

Ve školách chybí minimálně 6000 pedagogů. V příštím roce by tento údaj mohl narůst na minimálně 11.000 učitelů. Zhruba devět procent výuky tak zajišťují nekvalifikovaní učitelé nebo se zajišťuje díky přesčasům stávajících pedagogů. Ve školách pracuje zhruba 150.000 učitelů. Jejich průměrný věk je 47,2 let. Mezi vyučujícími také stále výrazně převažují ženy, muži jich tvoří asi pětinu. Vyplývá to z mimořádného průzkumu ministerstva školství, který dnes jeho zástupci představili novinářům. Informuje ČTK.

Ve školách chybějí učitelé, hlavně ti do třiceti let. Mají navíc malou prestiž i sebedůvěru

Průměrný věk učitelů regionálního školství je 47 let, těch mladších do třiceti let je ale jen 8,5 procenta. Přes dvě třetiny škol označily možnost sehnat příslušného pedagoga za významný, nebo dokonce kritický problém. Pro efektivní zajištění veškerých potřeb by bylo zapotřebí pokrýt devět procent výuky novými učiteli. To jsou nejnovější data ministerstva školství, která na semináři k učitelské profesi představil Stanislav Štech, vysokoškolský pedagog a expert OECD. Informuje Deník.

Sborovny stárnou. A seniorů přibývá i v jiných profesích.

Podle údajů Českého statistického úřadu přibývá v tuzemsku ekonomicky aktivních lidí ve věku 60 let a víc; v roce 2017 jich bylo skoro 439 tisíc. Pro srovnání: v roce 1993 pracovalo v seniorském věku 174 tisíc osob. Důvodů, proč číslo roste, je několik. Ten nejdůležitější je, že populace stárne. Trh práce však seniory potřebuje čím dál více – i proto, že mladí se na jejich místa nehrnou. Stárnou například sborovny – na základních školách je 40 procentům kantorů více než 50 let. Venkovským lékařům je v průměru pětašedesát let. Reportáž přinášejí Lidové noviny.

Většině učitelů je přes padesát. Stačí zvyšování platů na to, aby do škol přišli mladí lidé?

V Praze je problém mnohem znatelnější než v jiných krajích. „Je to z důvodu větší nabídky práce v hlavním městě. Mladí učitelé mohou nastoupit do jiných oborů, kde dostanou víc peněz. Naopak v ostatních krajích není ta poptávka tak vysoká, takže kvalitní lidé zamíří do školství. Pokud vím, tak v Praze nastoupí pouze nějakých deset procent vystudovaných učitelů,“říká v reportáži iDNES.cz ředitelka základní školy Alena Červená.

Lucie Zormanová: Učitelé v evropských zemích – smlouvy, platy, věk, vzdělávání...

Pokud se podíváme na pracovněprávní vztah učitelů v jednotlivých evropských zemích, pak zjistíme, že učitele jsou ve většině evropských zemích zaměstnáni na základě smluvního vztahu, jen málo evropských zemí nabízí učitelům status kariérního státního zaměstnance s doživotní definitivou. Tato možnost jako jediná forma zaměstnání existuje pouze ve Španělsku, v Řecku, ve Francii, na Kypru, na Maltě a v Německu. Ačkoliv většina učitelů v evropských zemích získá po určitém počtu let smlouvu na dobu neurčitou, v některých zemích přetrvávají smlouvy na dobu určitou, a to někdy i pro velmi zkušené učitele.

Z výroční zprávy ČŠI: Podíl mladých učitelů se podaří naplnit jen při přijetí nových účinných opatření

Výroční zpráva České školní inspekce se zabývá mimo jiné naplňováním Strategie vzdělávací politiky do roku 2020. Ta vymezuje tři základní prioritní oblasti: 1) Snižovat nerovnosti ve vzdělávání 2) Podporovat kvalitní výuku a učitele jako její klíčový předpoklad 3) Odpovědně a efektivně řídit vzdělávací systém. V rámci druhé priority se zpráva věnuje také věku učitelů.