Trénink mozku, ale i schopnosti spolupracovat a zvládnout své emoce. Reportáž ze školy, kde se věnují nadaným dětem

V Česku jsou podle odhadů odborníků desetitisíce mimořádně nadaných dětí. Nějakou formu nadání má každé páté dítě. České školy však na takové žáky mnohdy nestíhají pamatovat. Výjimky existují: tak třeba ZŠ Mohylová na pražském sídlišti Stodůlky. Zhruba dvě děti z každé třídy tam docházejí na rozšiřující výuku, která je na míru šitá jejich nadání. Reportáž přináší magazín Rodiče vítáni.




Markéta Kůtková (linkedin.com)

V takzvaných rozšiřujících hodinách se pracuje na rozvoji logického myšlení, ale také sociálních vazeb nebo schopnosti spolupracovat. „Využíváme pomůcky, moderní technologie, hry, stavebnice nebo pracujeme na kreativitě a píšeme třeba příběhy,“ popisuje učitelka Markéta Kůtková. Rozšiřující výuka je pro všechny děti dobrovolná a podmínka je: doplnit si, co se mezitím dělalo ve třídě...

Školy, které se nadaným dětem věnují, se zaměřují nejčastěji na rozšiřující výuku českého jazyka a matematiky. Na Mohylové je záběr mnohem širší. Nadané děti se často cítí osamělé uprostřed třídy plné spolužáků, nebo se pro svou odlišnost stávají terčem šikany. Proto se Markéta Kůtková věnuje skupinkám maximálně po čtyřech a krom rozvíjení nadání lpí také na rozvoji sociální inteligence, vzájemné spolupráce, schopnosti vyrovnat se s neúspěchem nebo práci s emocemi.

A protože za speciální pedagožkou dochází krom nadaných dětí z každé třídy také několik dětí s poruchami učení, nezbytná je i práce s celým kolektivem. „Aby se nikdo nad nikoho nepovyšoval a aby spolu všichni dokázali vyjít. Měli jsme tu extrémně inteligentního chlapce, který byl trochu zvláštní, ale neměli jsme s ním nejmenší problém. Pak odešel na gymnázium a po dvou letech z něj musel odejít, byl úplně nešťastný a nakonec mu diagnostikovali Aspergerův syndrom,“ dokládá Markéta Kůtková, jak důležitý je vliv prostředí.


Celý text naleznete zde