Jiné úkoly, školy i schopnosti. Dětské domovy při výuce musí zvládat všechno

Vychovatelé v dětských domovech musí na distanční výuce zvládat několik dětí i ročníků najednou. Učí děti z různých škol, stupňů a jednotlivý žáci mají také jiné schopnosti. „Někdo chodí na střední školu, kde potřebuje technické kreslení, jinému dítěti dělá zase na základní škole problém matematika,“ popisuje v reportáži i DNES ředitel Dětského domova Dolní Počernice Martin Lněnička. 

Dětským domovům chybí technika, koronakrize prohloubí rozdíly mezi dětmi

Ačkoliv výuka probíhá distančně už od začátku podzimu, zejména v pobytových zařízeních, jako jsou některé dětské domovy, mají stále potíže s nedostatkem techniky pro on-line výuku. A to je jen jeden z aspektů faktu, že pandemie negativně dopadá především na chudší část obyvatel. Může tak ještě rozevřít pomyslné sociální nůžky. Reportáž přináší iDNES.

Dětem chybí kamarádi a už cítíme lehčí ponorku, říká ředitel domova

„Za velmi náročnou považuji hlavně situaci s výukou dětí. Kdo děti má, ví, jak je náročné učit se doma s jedním či dvěma. My máme čtyři rodinné skupiny, každá je po osmi dětech, to znamená, že každá musí zvládat opravdu velké množství úkolů. My jako pedagogové musíme všechno kontrolovat, odesílat. Problém je, že ne všechny děti jsou nadané, spoustě z nich se musíme věnovat individuálně, sedět nad nimi, protože by to samy nebyly schopné zvládnout. Výuka nám dává strašně zabrat. Chodí nám pomáhat tři dobrovolníci z Tisé, učí se s dětmi matematiku, dějepis a zeměpis a jedna bývalá kolegyně pomáhá, s čím je třeba,“ říká v rozhovoru pro iDNES ředitel dětského domova v Tisé Milan Vostrý.

Výuka v dětských domovech stojí pouze na vychovatelích, těch je teď přitom nedostatek

"Situace je hodně náročná. Máme tu v tuto chvíli děti, které navštěvují speciální školu, a vyžadují tudíž speciální přístup. V rámci našeho krizového plánu se snažíme zajistit dětem výuku dvakrát denně vlastními zaměstnanci. Není ale reálné poskytnout jim výuku v plném rozsahu. Snažíme se chodit s dětmi například na edukační procházky," popisuje v reportáži online deníku Aktuálně Radka Soukupová, ředitelka Dětského domova Charlotty Masarykové v Praze.

Na dětské domovy se úplně zapomnělo, říká filantrop. Přibývá v nich útěků i agrese

Tomáš Slavata je filantrop, který dlouhodobě podporuje dětské domovy napříč republikou. Když vypukla koronavirová epidemie, mnohé dětské domovy mu psaly, že na ně všichni zapomněli. Personál nemá dostatek ochranných prostředků a přibývá i útěkářů, kteří nezvládali karanténu na pár metrech čtverečních. Reportáž přináší online deník Aktuálně.

Pojedeš na výlet, řeknou dítěti předtím, než ho přemístí z rodiny do ústavu

V ústavní péči v Česku pobývá více než osm tisíc dětí. Od roku 1989 se jejich počty výrazněji nesnižují. Tuzemsko patří mezi vyspělými zeměmi k posledním, které umisťují do ústavů kojence. Několik vlád už slíbilo, že tuto praxi změní. Dosud se tak nestalo. „Zatímco se stále vedou nekonečné diskuse, co musíme změnit, nejrůznější tábory na sebe útočí a vznikají stále nové fámy a dezinformace, hlas dětí, o kterých by to celé mělo být, ztichl,“ uvedla předsedkyně neziskové organizace Mimo domov Klára Chábová, která na toto téma včera uspořádala konferenci. Informují Hospodářské noviny.

Konference Dítě v systému, 19.11.

Tématem konference bude cesta dítěte a mladého člověka, který z různých důvodů putuje mimo svou biologickou rodinu – jak se cítí děti bez rodinného zázemí a také čím vším si musí projít, když vstupují do dospělého života. Někteří z nich se o své příběhy podělí veřejně.

Z nejmenších dětí v ústavech „vyrábíme“ deprivanty, říká expertka. Jsou odolné proti láskyplné péči

Osm tisíc českých dětí neprožívá své dětství ve vlastní ani náhradní rodině, ale v některém z pečujících zařízení. Z toho je přibližně 1500 dětí mladších tří let. Expertka na sociální práci, spoluautorka publikace o zanedbávání dětí Terezie Pemová tvrdí, že zejména takhle malé děti nemají v žádném ústavu co dělat. „Miminko je největší egocentrik, mělo by mít na světě alespoň jednoho člověka, pro něhož bude opravdu středobodem vesmíru, alespoň na nějaký čas... Děti, které těsný raný kontakt nezažijí, si odnášejí do dospělosti těžká traumata. A čím později se s nimi případně začne pracovat na nápravě, tím hůř. Což pak má zase celospolečenský dopad. Jako mladiství a dospělí pak často jedou v patologických vzorcích závislosti, násilí, neschopnosti navázat a udržet kvalitní vztahy, v extrémním případě se z nich mohou stát i chladnokrevní zabijáci…,“ říká v rozhovoru pro Deník N.

Rodiče nejsou schopni unést, že selhali, říká šéf dětského domova

„Většinou tu funguje taková opičí láska, něco jako stockholmský syndrom, princip je podobný. Ať jsou rodiče sebehorší a ať se o ně starali sebehůř, tak stejně je máma pořád máma. Přijde mi to až nepochopitelné, ale musím respektovat názor dětí. Rodiče se někdy domnívají, že je dětský domov takový hotel, kam si odloží děti a my se o ně postaráme. Oni si je pak na víkend vezmou, namažou jim pomyslný „med kolem pusy“ a ještě nás kritizují. Matka, která není schopná se postarat o dítě a doslova jej psychicky týrá, si ho vezme na víkend nebo na procházku a pak nám vyčte, že objevila u dítěte špínu za nehty. Rodiče nejsou schopni unést, že selhali,“ říká v rozhovoru pro iDNES Daniel Kusý, ředitel dětského domova v brněnských Žabovřeskách.

Měly by spořit aspoň 10 korun, říká žena, co pomáhá dětem z domovů ekonomicky přežít

Děti z dětských domovů mívají často zkreslené představy o hodnotě věcí, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz šéfka neziskovky Yourchance Gabriela Křivánková. Vysvětluje, že se je snaží naučit, aby kapesné neutráceli za kolu a brambůrky, ale aby dokázali alespoň minimálně spořit. Ani pak však nemají děti vyhráno. "Úspory končí často tak, že uspořádají party nebo si koupí značkové hodinky či oblečení," popisuje scénář, kterému se svým úsilím snaží zabránit.

Dětem z dětských domovů chybí péče psychologů. Dostanou se k nim jen v nejnutnějších případech

Nejbližší psycholog, za nímž mohou vyrazit obyvatelé dětského domova v Telči, sídlí v Jihlavě, vzdálené 30 kilometrů. Vzhledem k tomu, že dojíždění je organizačně i finančně náročné, vedení domova děti do ordinace vozí jen v nejnutnějších případech. "Je to hašení požárů, ne pravidelná práce s dětmi, která by odstraňovala jejich traumata," říká ředitel Milan Opravil. Podle zjištění Hospodářských novin je na tom podobně většina z více než 140 dětských domovů.

Musíte dítě vyslechnout, ale nemusíte udělat, co chce. To je velké nepochopení

"Ústavní péče je neefektivní, stojí spoustu peněz a vůbec není dobrá," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz předsedkyně Výboru OSN pro práva dítěte Renate Winterová. Rakouská odbornice na práva dětí a soudkyně zvláštního tribunálu pro zločiny proti lidskosti v Sierra Leone v tomto týdnu vystoupila na 22. ročníku kongresu Mezinárodní společnosti pro prevenci týrání, zneužívání a zanedbávání dětí (ISPCAN), který se vůbec poprvé konal v Praze.

Z děcáku na ulici. Státu se dlouhodobě nedaří zařadit mladé lidi z ústavů do normálního života

Podle statistické ročenky ministerstva školství opustí ročně dětské domovy více než tisíc dětí. Dalších asi 700 odchází z výchovných ústavů, které pečují o děti starší 15 let se závažnými poruchami chování. Například nezisková organizace Mimo domov uvádí, že až 70 procent dětí, které vyrůstají v náhradní péči, skončí v dospělosti na šikmé ploše. Nyní se proto ve výborech Poslanecké sněmovny znovu rozbíhá diskuse nad novelou zákona o výkonu ústavní výchovy, která by mohla situaci zlepšit. Reportáž přinášejí Hospodářské noviny.

V děcáku z něj chtěli mít poslušnou ovci. Čelil šikaně, ale dokončil vysokou a stal se úspěšným trenérem

Na první pohled působí jako bezprostřední kluk se zdravým sebevědomím, který v životě našel jasný směr. Než ho ale nalezl, musel bojovat s šedí a vojenským režimem dětského domova, s pohrdáním spolužáků i některých učitelů, a dokonce s myšlenkami na sebevraždu. Sedmadvacetiletý Radek Laci se nakonec nevzdal. Vystudoval vysokou školu, trénuje populární herce a na svém příkladu ukazuje dětem vyrůstajícím v ústavní péči, že i přes nepřízeň osudu si mohou vytyčit vysoké cíle a pak jich dosáhnout. "Dětem z domovů rodiče nikdo nenahradí, takže oporu musí hledat jen samy v sobě," říká. Příběh přináší Aktuálně.cz.

Školský ombudsman předal ocenění Pedagog roku. Vítězkou se stala vychovatelka Liběna Vydrová.

Školský ombudsman Ladislav Hrzal včera v budově Národního divadla předal ocenění Pedagog roku. Jde o novou anketu pro pedagogické pracovníky z ústavních zařízení, kterou letos poprvé vyhlásilo MŠMT společně s Federací dětských domovů. Vítězkou se stala vychovatelka z Dětského domova Ostrava–Hrabová.

Děti z dětského domova dostaly ocenění Nadace Olgy Havlové

Výbor dobré vůle - Nadace Olgy Havlové předával v pondělí 28. května Cenu Olgy Havlové. Kromě laureáta Pavla Šturma z Pražského spolku neslyšících ocenila porota také projekt dětí z Dětského domova se školou v Chrudimi. Děti z Dětského domova se školou v Chrudimi, který spadá pod MŠMT, udělaly sbírku papíru pro handicapovaná trojčata s dětskou mozkovou obrnou z Újezdu u Brna.

V sobotu 21. dubna proběhne speciální veletrh práce pro mladé z dětských domovů

Nezisková organizace Nadání a dovednosti přichází s novinkou pro mladé lidi z dětských domovů. Chystá pro ně veletrh pracovních příležitostí. Jednodenní akce proběhne v sobotu 21. dubna v Praze. Dětem z domovů se představí čtyřicítka vystavovatelů. Informují Novinky.cz.

Stát pomáhá propuštěným vězňům více, než dětem vycházejícím z dětských domovů. Ministerstvo proto chystá změnu zákona

„Stát selhává při přechodu mladých lidí z dětských domovů do praktického života. Bez možností, které mají děti z normálních rodin, jsou do života kolikrát vrženi bez pomoci. Zatímco probační služba dobře funguje například u lidí, kteří vyšli z vězení, zůstává otázkou, proč něco podobného nedokážeme zákonem upravit u dětí, které za své osudy nemohou,“ upozornil senátor Jiří Šesták, který k tématu inicioval setkání na půdě Senátu. Informují Hospodářské noviny.

V Brně zkusí novinku, mladí z dětských domovů budou bydlet se studenty

Inspirovali se ve Vídni spolubydlením studentů s bezdomovci a řekli si, proč nezkusit něco podobného také v Brně. Místo bezdomovcům však budou vysokoškoláci pomáhat těm, kteří vyrostli v dětském domově. Informuje iDNES.cz.

Česko čelí stížnosti kvůli dětským domovům. Končí v nich především děti s handicapem nebo romského původu

Evropský výbor pro sociální práva při Radě Evropy řeší kolektivní stížnost, kterou na Česko podaly dvě mezinárodní neziskové organizace. Vadí jim, že v tuzemských dětských domovech končí i kojenci a batolata, a to především ti s handicapem nebo romského původu. Žádají proto uzavření kojeneckých ústavů. Informuje iDNES.cz.