Rodiče nejsou schopni unést, že selhali, říká šéf dětského domova

sobota 20. července 2019 ·

„Většinou tu funguje taková opičí láska, něco jako stockholmský syndrom, princip je podobný. Ať jsou rodiče sebehorší a ať se o ně starali sebehůř, tak stejně je máma pořád máma. Přijde mi to až nepochopitelné, ale musím respektovat názor dětí. Rodiče se někdy domnívají, že je dětský domov takový hotel, kam si odloží děti a my se o ně postaráme. Oni si je pak na víkend vezmou, namažou jim pomyslný „med kolem pusy“ a ještě nás kritizují. Matka, která není schopná se postarat o dítě a doslova jej psychicky týrá, si ho vezme na víkend nebo na procházku a pak nám vyčte, že objevila u dítěte špínu za nehty. Rodiče nejsou schopni unést, že selhali,“ říká v rozhovoru pro iDNES Daniel Kusý, ředitel dětského domova v brněnských Žabovřeskách.


Daniel Kusý (linkedin.com)
V rozhovoru zazní také tyto otázky a odpovědi:

Podle statistik končí více než padesát procent dětí z dětských domovů ve vězení.

Co znamená, že dítě z domova skončí v kriminále? Je to dítě, které tady vyrůstalo celý život, nebo to, které se tady objevilo na dva měsíce? Mně to přijde jako taková otřepaná fráze, jako že si děti z domovů ani neumí namazat chleba. Za těch téměř 14 let, co jsem tady, jsem se seznámil se zhruba sto dětmi a v kriminále neskončilo ani jedno.

Dětské domovy jsou pořád plné, je to dobrý systém, nebo by bylo lepší zajistit dostupné bydlení a udržet děti spíš v rodinách?

Není to ani tak o dostupném bydlení, ale o sociální práci ještě dřív, než se děti sem dostanou. V první řadě by tady měl být dostatek terénních pracovníků, kteří by pracovali s rodinami. To tady není. Je tak v některých případech mnohem lepší, když je dítě v dětském domově, než když vyrůstá na ulici.

V České republice dítěti kompenzuje výchovu biologických rodičů ještě náhradní rodinná péče. Je lepší?

Pěstounská péče není lepší nebo horší, ale jiná. V individuálním přístupu je lepší a jsem vždycky pro to, aby děti do sedmi let v té pěstounské péči byly. Na druhou stranu, za tu dobu, co jsem tady, šlo do pěstounské péče deset dětí a u devíti to nedopadlo dobře.


Celý rozhovor naleznete zde

0 komentářů: