Otevřít školy a školky bez omezení chce jen desetina Američanů, říká průzkum

Pouze desetina Američanů si myslí, že by se měla na podzim předškolní zařízení a školy otevřít bez jakýchkoli omezení. Třetina lidí si návrat dětí do škol na podzim nepřeje vůbec. Vyplývá to z průzkumu agentury AP a společnosti NORC. Nadpoloviční většina dotázaných je toho názoru, že by se ve školách měly nosit minimálně roušky a zavést další opatření proti šíření koronaviru. Jak napsala agentura AP, výsledek ankety je v protikladu s obrazem, jaký o epidemii podává americký prezident Donald Trump, který tlačí na otevření škol. Tvrdí přitom, že pro to má širokou podporu a že demokrati s tím nesouhlasí z politických důvodů. Informuje ČTK.

Bořivoj Brdička: Hodnocení v duchu Two Rivers (Formativní hodnocení v rámci projektové výuky)

„Chceme-li pomoci žákům kriticky uvažovat a řešit problémy, nestačí, když jim dáme příležitost přemýšlet a zviditelňovat, co vymyslí, musíme jim zároveň poskytnout cílenou zpětnou vazbu zdokonalující jejich rozhodovací a řešitelské schopnosti.“ Jeff Heyck-Williams, ředitel Two Rivers Public Charter School.

Julie Urbišová: V amerických základních školách jsou přestávky spíš luxus. Děti nesvačí, ani si nemohou odskočit

„Když se podíváte hluboko do historie, na dobu před 135 lety, kdy vznikalo americké státní školství, všechny školy měly přestávky,“ podotýká Robert Murray, pediatr a spoluautor prohlášení Americké pediatrické akademie k tomuto tématu. Především v devadesátých letech 20. století se však americká společnost začala natolik soustředit na výsledky studia, na všemožné testování a měření úspěšnosti, že se lidé začali na přestávky dívat jako na ztrátu času, vysvětluje Murray. Julie Urbišová, novinářka žijící v USA píše v týdeníku Respekt o tom, že v řadě amerických základních škol neexistují přestávky.

Petr Kain: Nadání, pracovitost nebo inteligence? O životním úspěchu rozhoduje i to, v jaké čtvrti vyrůstáte

„Nerodíme se rovni jeden druhému. Někteří z nás jsou chytřejší, jiní nadanější, další zase pilnější než ostatní. A některým ani všechny tyto vlastnosti a schopnosti nestačí k lepšímu životu. Jak ukazuje nejen životní zkušenost, ale i mnoho vědeckých výzkumů, mnohdy víc než inteligence, píle nebo nadání rozhoduje o vašem životním úspěchu spíš to, v jaké rodině vyrůstáte, nebo i prostá skutečnost, v jaké části města žijete,“ píše Petr Kain pro Hospodářské noviny.

Bořivoj Brdička: Výzkum Common Sense. (Jak jsou v amerických školách používány technologie)

Kalifornská neziskovka Common Sense Media nedávno vydala zajímavou výzkumnou zprávu založenou na výpovědi více jak 1200 učitelů o tom, jak jsou v amerických školách používány technologie.

Bořivoj Brdička: Digitální rovnost podle CoSN

CoSN je sdružení, které koordinuje snahu o optimální formu zavádění technologií do amerických škol… O tom, co v této záležitosti CoSN podniká, referoval Spomocník již v roce 2015. Tehdy byl úplnou novinkou nápad namontovat do školního autobusu hotspot a zaparkovat ho po vyučování v chudinské čtvrti tak, aby socio-ekonomicky znevýhodnění žáci vybavení školním přístrojem mohli dělat domácí přípravu...

Bořivoj Brdička: Typy učitelů z pohledu vzdělávacích technologií

Doktorand Kenneth E. Graves z Columbia University použil data National Center for Education Statistics (ústav hodně podobný našemu zrušenému UIV), který v roce 2009 realizoval rychlé šetření o tom, jak učitelé amerických veřejných škol používají technologie. Výsledkem je statistická analýza, která je rozdělila do 4 skupin:

Škola v Kanadě vyškrtla z osnov román Jako zabít ptáčka. Je prý rasistický a násilný

Školská rada v kanadském regionu Peel v Ontariu doporučila učitelům anglické literatury, aby z učebních osnov a povinné literatury vypustili román spisovatelky Harper Leeové Jako zabít ptáčka považovaný od roku 1960 za klasické dílo americké literatury. Kniha, za niž autorka získala prestižní Pulitzerovu cenu, je podle členů školské rady rasistická. Posiluje stereotyp bílého muže jakožto zachránce a tím pádem znevýhodňuje černou rasu. Informuje Aktuálně.cz.

Blog Pro vzdělávání: Američtí žáci postrádají občanské kompetence

Průzkumy ukazují, že absolventům amerických středních škol chybějí občanské znalosti i schopnost občansky se angažovat. Aktuálně se to projevuje vysokou nedůvěrou amerických občanů ve vládu a zároveň nízkou volební účastí. Článek American Educator shrnuje hlavní poznatky, které přinesla zpráva o stavu občanského vzdělávání na amerických středních školách z února 2018. Informuje Aneta Vencovská na blogu Pro vzdělávání.

Učitel musí věřit tomu, co dělá, ne od rána myslet na to, jak to zapíchne, říká Olga Block

Učitel musí mít prostor předat dětem lásku k předmětu, i biflování může být zábava, tvrdí Olga Block, česká rodačka a zakladatelka sítě škol, které dnes patří k nejprestižnějším v USA. Učit se není práce, něco vědět dává dětem sílu, být spokojený a mít dobrý život spočívá v tom, že něco umím a něco znám, líčí. Děti se musí naučit selhat, nezničí je to, je to zdravá část vývoje, dodává v rozhovoru pro DVTV.

Vláda USA chce umožnit školám nakupovat z dotací zbraně

Vedení amerického ministerstva školství uvažuje o tom, že školám výslovně povolí nakupovat za státní subvence střelné zbraně. Napsal to ve čtvrtek list The New York Times. Veřejné školy v USA dostávají ze státní pokladny federální granty na základě zákona z roku 2015. Informuje ČTK.

Amerika zrušila pozitivní diskriminaci na školách, menšiny se bouří

Americká vláda v úterý oficiálně zrušila nařízení dřívějšího kabinetu, které umožňovalo americkým středním a vysokým školám vybírat mezi uchazeči o studium mimo jiné i podle rasového klíče. Ministerstvo spravedlnosti zrušilo platnost i 24 dalších dekretů, které označilo za „zbytečné, zastaralé, neslučitelné s platnými zákony, nebo jinak nevhodné“. Informuje iDNES.cz.

Bořivoj Brdička: Diane Ravitch a podpora amerických veřejných škol

Zpráva o současném vývoji amerického školství, které se vyznačuje podporou komerčních zájmů ze strany nové ministryně školství DeVos, a o boji, který proti tomu vede profesorka New York University Diane Ravitch s podporou organizace Network for Public Education.

To, co se učí v české škole, je odtržené od reality. A málo se dbá na emoce a vztahy, říká americká učitelka

„To, co se učí žáci v české škole, je málo propojené s reálným světem. K čemu je učit se nazpaměť název stovky rostlin?“ ptá se americká učitelka Jennifer Dickinson, která působí od roku 2015 v Česku. Někteří čeští učitelé podle ní kladou příliš velký důraz na akademickou stránku vzdělávání. „Děti pak neví, jak se chovat jeden k druhému a mají problém s vyjadřováním svých pocitů.“ Rozhovor přináší server Rodiče vítáni.

Olga Block: Děti ve škole mohou být šťastné i úspěšné

„Nejdůležitější je, aby ve třídě byl ten správný učitel, který dobře rozumí tomu, co učí, a těm, které učí. Ve výuce je třeba pečlivě analyzovat výsledky, nespoléhat se jen na dojmy a tlaky populárních vzdělávacích metod. Za důležité považujeme permanentně zkoušet nové způsoby, jak vylepšit systém nebo reagovat na nové okolnosti zaváděním zkušebních provozů, vyhodnotit je a uvést do života školy. A v neposlední řadě se snažíme dát prostor učitelům v jejich pedagogickém přístupu a poslouchat pečlivě jejich hodnocení systému,“ říká v rozhovoru pro MF DNES Olga Block, zakladatelka škol BASIS, které dnes patří k nejprestižnějším školám v USA. Block odjela do USA před dvaceti lety a nyní se do Prahy vrací, aby tady otevřela první školku a po ní i školu BASIS.

Zemřela Linda Brownová, jejíž případ ukončil segregaci černochů v amerických školách

Ve věku 76 let zemřela Linda Brownová, která stála v centru sporu o právo černochů chodit do společné školy s bílými. V roce 1954 rozhodl Nejvyšší soud USA, že segregace ve školství je nepřípustná. O smrti Lindy Brownové referují světová média.

Trump chce vyzbrojit a vycvičit učitele. Zbraň by mělo nosit až 40 procent pedagogů, ti to odmítají

„Dosud nebývalým způsobem rozhýbal debatu o střelných zbraních v USA masakr ve střední škole na Floridě. Před necelými dvěma týdny při něm zahynulo sedmnáct lidí, z toho čtrnáct studentů. Vyostřenou diskusi, která se nyní vede, Spojené státy nezažily ani po předchozích, počtem obětí ještě tragičtějších masových "střílečkách". Jednou z příčin jsou mladí lidé, středoškoláci, kteří se dožadují změny. Dělají to energicky a vůči dosavadní nečinnosti politiků jdou naprosto nekompromisně,“ píše Daniel Anýž v Hospodářských novinách.

Miliony Američanů neumějí číst a psát. Negramotnost ničí celé generace

Šestnáct milionů dospělých Američanů neumí číst ani psát. Negramotných je tak přes osm procent americké populace, což je víc než v kterékoliv jiné rozvinuté zemi na světě. Podle dalších zdrojů může být mezi americkými občany dokonce až 32 milionů analfabetů. Reportáž na základě zahraničních zdrojů přináší iDNES.cz.

Šest týdnů bez známek: Studenti se "jen" učili

Aschley Lamb-Sinclear popisuje pro The Atlantic, jak se s kolegy na své střední škole rozhodla v hodinách angličtiny v druhém ročníku šest týdnů neznámkovat. Rozhodla se vyzkoušet systém, který jí ulevil od nekonečných debat s rodiči i studenty o jednotlivých bodech nebo procentech hned poté, co se známky v elektronickém systému zveřejnily. Nechala si plán schválit ředitelem a známkování na šest týdnů zastavila. Informuje server scio.cz.

Škola v muzeu nebo v ZOO: Nové projekty zachraňují státní školy v USA

Projekt založený na místně zakotveném učení (place-based learning) v Muzejní škole v Grand Rapids pro žáky druhého stupně a výhledově i pro středoškoláky, vyhrál americkou cenu a grant ve výši 10 milionů dolarů za změnu zavedených představ o školách. Šestý a sedmý ročník o 120 žácích je skutečně umístěn přímo v městském muzeu se stálými i rotujícími výstavami a každý další rok má přibýt další nejmladší ročník, dokud v roce 2022 nebude naplněn celý cyklus od šestého do dvanáctého ročníku. Na projekt upozorňuje server scio.cz.