„Může být vědění člověka bezmezné? Může být bezmezná moc jeho vědění? Je zapotřebí hledat míru vědění a míru moci? Jak?,“ ptá se Karel Lippmann v další ze svých úvah o literatuře, filosofii a vzdělávání.
Karel Lippmann: Má Sofoklova Antigona něco společného s moderní vědou?
Karel Lippmann: Žárlivá ostraha Robbe-Grilletovy žaluzie (O „roztříštěné skutečnosti“ a těch, kteří ji střeží jako „obsah výuky“)
„Takto
roztříštěná skutečnost nedovolí cokoli prožívat, dokonce ani
tak silnou emoci, jakou je žárlivost. Tohle je důsledkem moderně
se tvářícího lidského poznání, které se všechno přírodní
i lidské snaží uchopit pomocí jediné, jistou pravdu a duševní
klid údajně poskytující metody… Zajímá nás ještě vůbec,
jaké to může mít důsledky?,“ píše
Karel Lippmann v úvaze o "roztříštění světa", experimentálním románu a neschopnosti prožívat.
Tajný učitel: Kudy z prudy
Blíží se konec dalších prázdnin a na východní frontě klid. Nic moc se k lepšímu nezměnilo. Spíše naopak. Rezort se nadále zmítá v moci rychle se střídajících údernických, ale neinformovaných ministrů. Ti plní některé předvolební sliby i za cenu jejich evidentní nedotaženosti, ignorují sliby jiné, příliš nákladné, či jednají až pod tlakem Bruselu nebo průmyslové lobby. Není to vcelku překvapivé v zemi, kde chybí základní dlouhodobá koncepce a vyjasnění pojmů co je to vzdělání a vzdělávání, či jak vzdělávat děti tak, aby se k tomuto nejasnému cíli dospělo. Politický a finanční oportunismus, těžící z podivuhodné apatie české učitelské obce, bují.
Karel Lippmann: Mefistofelova pedagogika aneb O smyslu literárního vzdělávání
Spory o to, která díla patří do literárního kánonu, lze vést donekonečna. Na některých se shodnou téměř všichni, v případě drtivé většiny ostatních děl se už názory velmi různí. Podivný je na těchto sporech fakt, že jejich účastníci si většinou nekladou otázku, co je na té které knize tak zvláštního, že do kánonu patří, a jak ji číst, aby její specifická role vynikla. Literární nauka zdůrazňuje tzv. vývojovou hodnotu, tedy to, čím dílo proměňuje a výrazně obohacuje v dané době obecně přijímaný standard literárního procesu. Důležité tedy je tento vklad nalézt a interpretovat.
Karel Lippmann: Odbornost a vzdělání ve výuce literatury na SŠ - pokračování
V návaznosti na svůj předchozí příspěvek se pokusím blíže vysvětlit reflexi exaktních nauk v Máchově Máji. Znovu upozorňuji, že nabízím jen jednu z mnoha možností, jak s tímto i jinými díly nakládat.
Karel Lippmann: Odbornost a vzdělání ve výuce literatury na SŠ
Karel Lippmann se v následujícím textu psaném pro Českou školu zamýšlí nad interpretací a analýzou Máchova Máje v podání Roberta Ibrahima a Josefa Soukala. A uzavírá, že autoři báseň v podstatě neinetrpretují a že jejich texty „jsou východiskem k pozitivisticky založenému odbornému přístupu k literatuře“.
Martin Fendrych: Skutečně vzdělaný člověk nemůže mluvit jako Trumpův Sean Spicer. Co je to vzdělání?
„Co znamená vzdělání? Jak rozumět často užívanému sousloví "vzdělanostní společnost"? Má v ní většina vysokoškolský titul? Takže vzdělání rovná se mít vysokou školu? Nebo to spíš znamená něco víc?,“ ptá se Martin Fendrych v komentáři pro server Aktuálně.cz. Se souhlasem autora a redakce přinášíme celý text.
Marie Ferencová: Kdyby Romové měli v rodině někoho úspěšného, pomohlo by jim to
„Myslím, že Romové nevyužívají šance přístupu ke vzdělání. Rodiče by měli děti víc nutit, aby se vzdělávaly a využívaly své možnosti. Vůbec to mnohokrát nedělají. Chybí nám právníci, doktoři, učitelé - tyto osobnosti máme jen málo a pak Romové vzory nevidí. V lokalitách, kde žijí, se nepředává dál, že se má klást důraz na vzdělání,“ říká Marie Giňová v rozhovoru pro server Aktuálně.cz. Rozhovoru mimo jiné o bydlení a vzdělání se účastnila i Marie Ferencová.
Karel Lippmann: Největším problémem současných diskusí o vzdělávání je fatální redukce jeho cíle
Karel Lippmann reagoval v diskusi k textu George Monbiota úvahou o vzdělání, kterou s jeho svolením publikujeme jako samostatný text. Lippmann píše: „Největším problémem současných diskusí o vzdělávání je fatální redukce jeho cíle. Tím je s naprostou samozřejmostí dominující úspěch na trhu práce (doplněný faktografickou orientací v občanském životě). Vášnivé spory se vedou jen o racionalitu prostředků, jak tohoto cíle dosáhnout, nikoli o racionalitu cíle samotného.“
