MŠMT: Ve školách nyní chybí minimálně 6000 pedagogů. Příští rok to může být 11 000.

úterý 21. května 2019 ·

Ve školách chybí minimálně 6000 pedagogů. V příštím roce by tento údaj mohl narůst na minimálně 11.000 učitelů. Zhruba devět procent výuky tak zajišťují nekvalifikovaní učitelé nebo se zajišťuje díky přesčasům stávajících pedagogů. Ve školách pracuje zhruba 150.000 učitelů. Jejich průměrný věk je 47,2 let. Mezi vyučujícími také stále výrazně převažují ženy, muži jich tvoří asi pětinu. Vyplývá to z mimořádného průzkumu ministerstva školství, který dnes jeho zástupci představili novinářům. Informuje ČTK.

Celý text naleznete zde

11 komentářů:

Radek Sárközi řekl(a)...
21. května 2019 13:45  

U nás v Kocourkově: Nedostatek kvalifikovaných učitelů ve školách se vyřeší zaměstnáním nekvalifikovaných... :-D

BP řekl(a)...
21. května 2019 17:03  

A kvalifikovaní hnípeme na pracáku. Já tedy nevím, kde těch 6000 učitelů chybí. O mě se už nikdo nerve. Musela bych mít o 35 let méně.

Nowak řekl(a)...
21. května 2019 21:21  

9% výuky? A bylo to někdy jinak? Já jsem vždy učil přesčasy (kdysi na sś opakovaně 25 hod. týdně při základním úvazku 19) a řadu předmětů mimo aprobaci.

Petr Portwyn řekl(a)...
21. května 2019 23:38  

Někdo (ehm) si myslí, že nejlíp bude, když budou učit neučitelé. Jako že nejsou zkažení. Tak se to třeba splní... Noví, lepší, omyvatelní absolventi třeba hotelovky. Ale alternativní! Ten rozvoj osobnosti! To pochopení pro neúspěšné žáky! Ta pestrost přístupu... a mobily jim taky zakazovat nebudou.

Ivo Mádr řekl(a)...
22. května 2019 9:30  

"když budou učit neučitelé"

Převážná část neučitelů bude rychle převálcována našimi "aktivními a přemýšlivými" žáky hodně vlevo na Gaussově křivce inteligence. To si snad vysokoškoláci z nepedagogických oborů ani nezaslouží. Zajímavé pak bude sledovat "životnost" těchto našich kolegů v pracovním procesu.

Tajný Učitel řekl(a)...
22. května 2019 9:35  

Ivo Mádr, vy se snad domníváte, že pedfakulty naučí studenty zvládat disciplínu ve třídě? Myslíte puntíky a čárkami na tabuli? Schopnost udržet disciplínu ve třicetihlavé třídě, jinak než výhrůžkami, je osobností atribut a nikde vás to nenaučí. Mohou vám akorát dát příležitost vyzkoušet si to sami ve třídě, hned v prváku abyste věděli, že tohle dělat vlastně nechcete.

Tajný Učitel řekl(a)...
22. května 2019 9:41  

Proto může do třídy vlézt prakticky kdokoli z ulice a pokud umí předmět a umí učit, tzn, má talent, naučí se vyplňovat bakaláře, pochlebovat řediteli a je vymalováno.

Ivo Mádr řekl(a)...
22. května 2019 11:21  

Tajný Učitel

Mnozí z PdF vystudují Mgr. jen kvůli titulu a do školy nenastoupí. Seznali, že na to nemají a nezvládnou náročný proces ve škole. Druhá skupina zjistila, že plat učitele nestačí ani na hypotéku. V Praze, Brně, Olomouci,...pak najdou lépe placená místa. Mladí kolegové, kteří nastupují však vesměs ví do čeho jdou. Zatím jsem nenarazil na nějakého lempla. Pokud nastoupí vysokoškolák, který nemá pedagogické vzdělání a objeví se na ZŠ nebo učilišti. Pak Bůh s nim. Na gymnázia se tito lidé nedostanou, pedagogické školy také nepoptávají odborníky, zbývají SOŠ. Všichni víme jaký typ žáků tam směřuje. Na zdravotních školách samozřejmě učí odborníci (lékaři) a tady je jejich zapojení oprávněné. Totéž umělecké školy. Já jen některé nepedagogy lituji, protože mnohdy neví do čeho jdou. Absolventy SŠ pak už vůbec do škol na učitelská místa nepouštět.

Tajný Učitel řekl(a)...
22. května 2019 16:10  

Ivo Mádr,
já taky nenarazil na nějakého absolventa-lempla, spíše hovořím o lidech, kteří nastoupí hned po promoci a zjistí, že to sice po odborné stránce zvládají, i když otázky žáků dovedou zprvu zaskočit, ale po stránce udržení pozornosti a aktivity je to dlouhodobě mnohem obtížnější, než to poznali na krátké čumendě během studií. Ze zkušenosti věřím, že odborník z praxe, který umí učit, (což znamená, že si dovede na základě své osobnosti vybudovat se žáky vztah, který dopomáhá k dobrému učení) může být stejně dobrým, ne-li lepším učitelem, než formálně kvalifikovaný člověk, který krom studií a školy nezažil aplikaci své odbornosti v praxi. Je jedno, zda je míra té odbornosti certifikovaná nějakým formálním papírem, spíše je důležité, aby ten člověk dovedl tu odbornost žákům předat inspirativním způsobem, aniž by jim předmět na celý život znechutil.

Představte si, co mohl dokázat Ježíš, kdyby býval měl pedagogické minimum.:)

E.Kocourek řekl(a)...
22. května 2019 20:12  

Pane Mádr, vím dost přesně, jaký typ žáků směřuje na SOŠ. Zajímalo by mě, které konkrétní vlastnosti máte na mysli vy a co z nich vyvozujete. Teda, vypadáte, že z nich něco vyvozujete ... ////

BTW, těch typů je asi víc. Jeden typový extrém je student na škole "z donucení", bez zájmu o cokoli. Opakem je student na "škole svých snů", nadšený z toho, co všechno se může naučit a co může dělat a zkoušet. ////

Velice zajímavá kategorie jsou ratolesti z rodinných firem. Přichází s velice přesnou představou, co se potřebují naučit. A z rodiny si přináší nezpochybnitelné přesvědčení, že žít budou tak dobře, jak dobře budou pracovat. ////

Ivo Mádr řekl(a)...
22. května 2019 22:55  

E.Kocourek

K pedagogům - odbornost každým coulem, vnímavost k problémům žáků, patřičný přístup k asociálnímu a nevhodnému chování některých žáků (tady vidím největší problém mladých absolventů a nepedagogů) + další "maličkosti jako kreativita, vzbuzení zájmu o učení, slušné chování, vnější motivace...Je toho samozřejmě více.
K žákům - v mnoha třídách chybí "tahouni"(vzory), kteří odešli do víceletých gymnáziích. Ve třídách s průměrnými a podprůměrnými žáky je motivace k učení velmi náročná, krátkodobá a někdy vyjde naprázdno. A to i kdyby ve třídě učil sebelepší učitel. Mnohem horší situace je na školách ve vyloučených lokalitách, poblíže ghet a ubytoven. Taky výuka na učilištích a některých SOŠ je díky naprostému nezájmu žáků o jakékoliv vzdělávání velmi svízelná. Když chybí vnitřní motivace, tak se učitel může rozkrájet. Samostatnou kapitolou je pak přítomnost žáků s nízkým IQ na některých SŠ.