Celé generaci dětí budou chybět zážitky z pohybu, přibude úrazů, varuje Matoulek

Děti mají jen krátké období, kdy si spojují fyzickou námahu s příjemným zážitkem. A když je z pohybu vyřadíme, budou se na to v dospělosti těžko rozpomínat. Tělocvik je potřeba, říká obezitolog Martin Matoulek, spoluautor výzvy Lékařské komise ČOV vládě. V pohybu trávíme stále méně času a mění se nám poměry svalu a tuku. Platí ale, že typ fit-fat má lepší prognózu než unfit-unfat, dodává v rozhovoru pro DVTV.

Jak se hýbou české děti? Máme mnoho aktivních sportovců, jen málo dětí ale pravidelně chodí nebo jezdí na kole

Jak moc se ale české děti skutečně hýbou? Na tuto otázku odpovídají vědci z Univerzity Palackého v Olomouci, kteří se pravidelně účastní mezinárodní studie HBSC o zdraví a životním stylu školáků. Dotazovali se třinácti tisíc dětí ve věku jedenáct až patnáct let z 230 škol po celém Česku na to, jak tráví volný čas. Reportáž přináší magazín Rodiče vítáni.

Jakub Koráb: Tělesná výchova online

„Kontaktoval jsem naše studenty a nabídl jim možnost zapojit se do Třicetidenní sportovní výzvy. Úkolem je stáhnout si do telefonu mobilní aplikaci, která každý den ukazuje cviky, počet opakování i odpočinek. Díky reklamám v aplikaci je zdarma (je nutné zdůraznit, že nemají odklikávat možnost bez reklam, protože pak jsou aplikace placené). Účast dobrovolná, ovšem přihlásil se každý 10., což vnímám jako obrovský úspěch,“ píše gymnaziální učitel Jakub Koráb na blogu SYPO.

Webinář SYPO 7.4.: Nezapomínejte na tělocvik, cvičit je potřeba víc, než kdy jindy

Jak podpořit pohybovou aktivitu žáků i v době uzavření škol? Proč bychom se měli snažit přimět děti a ideálně také jejich rodiče, aby společně sportovali? K motivaci dětí i rodičů bude nově sloužit také Online tréninkový deník. Projekt představíme a ukážeme si týdenní výzvy jednotlivých disciplín.

Neudělají kotrmelec, nevyšplhají. Neuroložka Jaroslava Chlupová vysvětluje, jaké důsledky může mít u dětí nedostatek pohybu

„Samozřejmě ideálně by se děti měly hýbat každý den. Když vidím, co se učí můj syn v prvním ročníku gymnázia v biologii – teď probírali houby do takových detailů –, myslím, že místo toho by klidně mohli mít tělocvik. Anebo alespoň aktivitu po škole. Jsou družiny, kde mají jen kroužek šachů a angličtiny. Takže děti přijdou ze školy, kde sedí, a jdou si sednout ještě na kroužek. Školní věk je zhouba pro dětské tělo,“ říká neuroložka Jaroslava Chalupová v rozhovoru pro Lidové noviny.

Projekt Trenéři ve škole chtějí další části Prahy

Pilotní projekt Trenéři ve škole spustili organizátoři začátkem školního roku v základních školách Prahy 6. Nyní ho chtějí i další městské části. Magistrát se chystá koncept podpořit finančně. Informuje MF DNES.

Když vidím tělocvik na školách, pláču, říká Radek Štěpánek

„Když jsem ještě profesionálně hrál, trénoval jsem na tartanové dráze v jedné škole a tam jsem viděl hodinu tělocviku jedné třídy. Když jsem to pozoroval, bylo mi taky do pláče. Vidět 80 procent dětí v džínách nebo paní učitelku s mobilem pod stromem, byla hrůza. Prostě jim hodila dva míče a ať si dělají, co chtějí. To mě vrátilo do mých školních let, kdy tělocvik měl úplně jinou štábní kulturu, byli jsme nastoupení v modrých trenkách, a když přišel tělocvikář, byl to pan někdo,“ říká v rozhovoru pro deník Aktuálně tenista Radek Štěpánek.

Kvůli obezitě zavádí některé školy do tělocviku koloběžky

Jako nástroj v boji proti obezitě zavádí některé školy v Česku do výuky tělocviku jízdu na koloběžce. Přivedl je k tomu projekt Tělák nás baví společnosti Kostka. Inspiraci našli učitelé v Německu. ČTK o tom informoval mediální zástupce společnosti Jan Hrbek. Podle odborníků je dosavadní podoba tělesné výchovy zastaralá a nedokáže děti motivovat ke sportování. Podle studie Univerzity Palackého v Olomouci má zhruba pětina českých školáků ve věku mezi 11 a 15 lety problémy s hmotností.

Češi patří k nejobéznějším v Evropě. Každé čtvrté dítě trpí nadváhou

„Nadváhu má dnes skoro 25 procent dětí, téměř 154 tisíc dětí je obézních, z toho 34 tisíc má extrémní obezitu,“ říká dětský obezitolog Zlatko Marinov z FN Motol. Počet dětí s nadváhou se za posledních 25 let zdvojnásobil. Podle aktuálních celoevropských dat patří Češi v Evropě k nejobéznějším. Hůře jsou na tom jen lidé na Maltě, v Maďarsku a v Británii. „V roce 2020 bude obézní až třetina Čechů,“ píše časopis Annals of Agricultural and Environmental Medicine ve své aktuální mezinárodní studii. Tématu se věnují Hospodářské noviny.

Adam Cvik, Petr Polívka: Superhrdinové ve vaší tělocvičně

Tělesná výchova v dnešní době? Pro mnohé učitele noční můra. Proč? Žáci nemají zájem, chuť, nechtějí se hýbat nebo si jen hrát. Podle závěru statistiky Státní zdravotního ústavu (Výsledky studie „Zdraví dětí 2016“, 2016) trpí až 10 % dětské populace obezitou, nejvíce pak děti v 5. a 9. roce, zejména chlapci. Na to je vázáno vadné držení těla, kterým trpí 42 % všech dětí s vyšší hmotností. Co s tím? Jak tomu předejít?

František Berka: Tělesná výchova je u nás zanedbaná jako máloco, děti jsou od pohybu spíš odrazovány

„Podle mě to začíná už v mateřských školkách a v návaznosti na to na prvním stupni ZŠ. Nechápu, proč se to děje, ale vidím, jak se ze škol a školek vytrácejí pohybové prvky, které dřív byly samozřejmé. Ve školkách se už děti neučí udělat kotrmelec, v mnoha školách jsou o přestávkách děti spíše odrazovány od pohybu. Mají hlavně sedět a mlčet. Rodiče, učitelé i ředitelé se asi bojí, že si děti ublíží. Chápu, ale když se nebudou pravidelně a spontánně hýbat, tak se pravděpodobně stane, že až se jednou rozběhnou, tak spadnou a něco si zlomí,“ píše pro magazín Rodiče vítáni František Berka, tělocvikář, ředitel školy a trenér.

Učitel o výuce tělocviku: Děti jsou dnes jiné, ale ne horší. Adaptovat se nedokážou spíš tělocvikáři

„Slýchám stížnosti, že děti jsou línější než dřív, myslím ale, že to není pravda, spíš je to tak, že my tělocvikáři se nedokážeme adaptovat na dnešní požadavky dětí,“ říká v rozhovoru pro Deník.cz. učitel Richard Kania z Gymnázia Postupická.

Bojí se kotrmelců, gymnastiku ani neznají. Proč se tělocvik tak proměnil?

Češi jsou – alespoň podle studie Mezinárodní zdravotnické organizace – čtvrtý nejobéznější národ světa a v Evropě dokonce „vládnou“. Za posledních 13 let se snížil počet sportujících dětí v oddílech o 70 tisíc a třeba každý pátý klub nemá ani jedno. „Náš virus je nedostatečná zdatnost a pohybová gramotnost,“ říká v reportáži iDNES Michal Ježdík , sportovní ředitel basketbalové federace. „Nedostatečný pohyb má za následek, že v prvních třídách přibývá dětí s vadami řeči, poruchami pozornosti, řada z nich je méně manuálně zručná a má častěji potíže při psaní a čtení.“

Školáci v Litvínově budou mít v rozvrhu víc pohybu. Ministři jen mluví a děti se nehýbou. Zařídíme si to sami, říká místostarosta

Na litvínovských základních školách se co nevidět rozjede neobvyklý projekt, který žákům prvních stupňů vepíše do rozvrhu podstatně více pohybu. Děti se během výuky postupně seznámí s několika sporty. V první třídě budou v gymnastickém sále získávat základní pohybové dovednosti, ve druhé je čeká bruslení na zimním stadionu, ve třetí a ve čtvrté budou chodit plavat do městského bazénu a v páté lyžovat v nedalekých Klínech. „Pořád se mluví o tom, jak jsou děti obézní, málo se hýbou, sedí u počítačů a nemají žádný impulz k tomu, aby dělaly něco jiného, ale nikdo nepřichází s nějakým řešením,“ říká v rozhovoru pro MF DNES Milan Šťovíček, dosavadní místostarosta Litvínova a spoluautor projektu.

Jak změnit tělocvik? „Vykašlat se na výkonnostní pojetí,“ říká vysokoškolský pedagog

„Pohyb je nástroj ke zlepšení kvality života. Existuje dotazníkové šetření, které pracuje s emocemi. Ptali se dětí, jestli měly dobrý pocit z pohybu. Divil byste se, kolik dětí tu otázku vůbec nechápalo. Ptaly se: Pane učiteli, co to je dobrý pocit z pohybu? A v tom je problém. Ony jsou vedeny k tomu, aby něco uběhly. To bych změnil, vykašlal bych se na hodnocení podle naměřeného času, na výkonnostní pojetí. Výkon by měl být jen motivačním prostředkem, nikoliv cílem. Někdy se z legrace ptám tělocvikářů: To jste tolik let studovali na vysoké škole, abyste uměli mačkat stopky a měřit pásmem? To jste se pěkně degradovali. Nechal bych výkony na sportovní kroužky a tělocvik zařídil prožitkově. To by bylo ideální,“ říká odborný asistent z Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého Ondřej Ješina v rozhovoru pro MF DNES.

Učitelé už se bojí s dětmi cvičit. Téměř každé dítě má vadu držení těla, varuje lékařka Jaroslava Chlupová.

„Za poslední dva roky, co se tím intenzivně zabývám, jsem neviděla normálně vypadající dítě,“ říká neuroložka, trenérka a bývalá vrcholová basketbalistka Jaroslava Chalupová, iniciátorka projektu Lokomoce. Ten upozorňuje na to, že současným dětem chybí normální přirozený pohyb. Podle Chalupové je za minutu dvanáct, aby se k němu lidé vrátili. Jinak budou následky pro zdraví národa osudné. Rozhovor přináší MF DNES.

Michal Komárek: Fotbalový trenér chce školám ubrat hodinu češtiny. V rámci projektu placeného MŠMT

Minimálně na první pohled to vypadá jako nehoráznost: Antonín Plachý, spoluautor projektu Hodina pohybu navíc, říká, že další hodinu pro tělocvik v rozvrhu základních škol je možno najít vcelku snadno. Vzal by ji češtině. „Není přece už doba národního obrození! Česky mluví 10 milionů lidí, ale konkurence je v miliardách.“ A s tou konkurencí se zřejmě vyrovnáme hodinou pohybu navíc. Myslí si bývalý fotbalista a trenér, který má na starosti trenérsko-metodický úsek v tak seriózní a úctyhodné organizaci, jakou je Fotbalová asociace České republiky.

Antonín Plachý: Hodina tělocviku navíc? Uberme ji češtině

„Nedávno se řešila branná výchova. Proč ne, první pomoc je důležitá, ale asi to nebude předmět, který by se měl učit osm let, že? Z mého pohledu je nasnadě varianta ubrat hodiny českého jazyka. Děti se při nich mluvit a používat češtinu stejně nenaučí, naopak se ji spíš naučí se všemi těmi větnými rozbory nesnášet,“ vysvětluje v rozhovoru pro magazín Rodina DNES spolutvůrce projektu Hodina pohybu navíc Antonín Plachý, kde vzít novou dotaci pro tělocvik. Projekt vysvětluje spolu s kolegou Jaroslavem Teplanem.

Nemůžeme si zahrát ani přehazovanou - velká část dětí nepřehodí síť, říká mladý tělocvikář

Být učitelem tělesné výchovy na základní škole není v době, kdy se mladí lidé sportu ve škole spíše vyhýbají, vůbec jednoduché. Přesto si šestadvacetiletý Jiří Doležal nedokáže momentálně představit lepší a zábavnější zaměstnání než to své. Kvůli nízké mzdě má ale obavy, že v budoucnu bude muset dát přednost jiné práci, aby uživil rodinu. Rozhovor přináší MF DNES.

Tělocvik děti nezachrání. Většina se už obezity nezbaví, varují odborníci

Nenechte se zmást. Pár hodin školního tělocviku a jednou týdně pohybový kroužek pro zdravý vývoj dětí rozhodně nestačí. Experti doporučují tři typy aktivit, bez nich se školáci mohou potýkat se zdravotními problémy. „Až 80 procent dětí trpících obezitou se jí už nikdy nedokáže zbavit,“ varuje výživový expert Petr Havlíček. Reportáž přináší server iDNES.cz.