Slovenští učitelé zvládli dálkovou výuku lépe než čeští, myslí si rodiče

Jak vypadala na jaře dálková výuka v českých školách, zkoumalo hned několik průzkumů... Jak kvalitní vyučování bylo, a to třeba i v mezinárodním srovnání, ale dosud víme jen z dílčích průzkumů. Nová zjištění teď přinesl průzkum společnosti Toluna QuickSurveys pro významnou softwarovou firmu, který se ve 12 zemích světa ptal vždy 500 rodičů na to, jak hodnotí dálkovou výuku. Tématu se věnuje Seznam Zprávy.

Nová diplomka, nebo odebrání titulu. Slováci mají plán proti plagiátorům

Usvědčení plagiátoři vysokoškolských závěrečných prací by mohli dostat na Slovensku druhou šanci – pokud by v ­určité lhůtě odevzdali práci novou, o titul nepřijdou. Vyplývá to z připravované novely vysokoškolského zákona z dílny ministra školství Branislava Gröhlinga. Po velké plagiátorské kauze prací několika vysoce postavených slovenských politiků pověřil Gröhlinga vypracováním návrhu premiér Igor Matovič. Informuje iDNES.

Ministři školství vyzvali nevládní organizace ke spolupráci na tvorbě vzdělávacích materiálů

„Šestou debatou ze série Nouzový stav ve vzdělávání/řešení a příležitosti v ČR a SR jsme uzavřeli rekapitulaci toho, co se na Slovensku a v Česku dělo v časech distančního vzdělávání. V závěrečné debatě jsme se ptali českého i slovenského ministra školství, jaké problémy ve svém resortu aktuálně řeší, a především, které zkušenosti s koronakrizí ovlivní podobu vzdělávání. Zástupkyně střešních organizací asociací/aktérů ve vzdělávání jsme požádali, aby opatření ministrů komentovaly a objasnily svoje priority. Debata proběhla 15. června. Organizátorem debat jsou český a slovenský SKAV,“ píšou pořadatelé debat v tiskové zprávě.

2. česko-slovenská debata: Jsme dobře připraveni, pokud se systém distanční výuky vrátí, říká Michal Černý

Ve čtvrtek 7. května proběhla druhá ze série česko – slovenských online debat o zkušenostech s distančním vzděláváním v průběhu koronavirové krize. Jak se školy popasovaly s novou situací, o tom s řediteli škola a zástupci zřizovatelů, diskutoval Tomáš Feřtek (EDUin). EDUin přináší souhrn nejzajímavějších podnětů, které z jeho pohledu debata přinesla a záznam celé diskuse.

Co zaznělo na 1. česko-slovenské debatě o vzdělávání, další bude ve čtvrtek 7. 5. na téma řízení a zřizování škol

Nůžky se rozevřely. V adaptaci na novou situaci jsou mezi školami propastné rozdíly. Zatímco někteří pedagogové „naběhli“ na funkční distanční výuku víceméně snadno, je celá řada škol, které nekomunikují anebo žákům zadávají jenom čísla cvičení z učebnic. Na tom se shodli všichni účastníci úvodní česko-slovenské debaty o poučeních z vyučování v současné nouzové situaci. Debatou rezonovala i témata jako autonomie škol, smysluplné hodnocení žáků a slabiny frontální výuky. Projekt, za kterým stojí Stálá konference asociací ve vzdělávání (SKAV ČR) a Stála konferencia aktérov vo vzdelávaní (SKAV SR), teď vstupuje do další fáze.

2. česko-slovenská debata o nouzovém stavu ve vzdělávání. Dnes ve 13:00

„V další debatě vedle sebe postavíme zřizovatele a ředitele škol na české a slovenské straně. Budeme se ptát: Jak ve své lokalitě spolupracují, jak zafungovaly jejich vztahy a komunikace v době krize. Po jaké podpoře obě strany volají? Co bude potřeba řešit v souvislosti se znovuotevíráním škol?“, nastiňuje výkonná ředitelka SKAV ČR Silvie Pýchová téma druhé česko-slovenské debaty. Bude jím Řízení a zřizování škol v současné situaci. Diskuze opět proběhne online, a to ve čtvrtek 7. 5. 2020 od 13 hod. 

SKAV připravuje speciální sérii česko-slovenských online debat o současné situaci ve vzdělávání

Cílem online debat je hledat odpovědi na otázky: • Jak nouzový stav ovlivnil vzdělávání v ČR a na Slovensku? • Co jsme se díky této situaci naučili? • Jaká opatření v této krizové situaci zafungovala? • Čemu by měla být věnována větší pozornost? • Co si z této situace chceme odnést do budoucna?

EDUin: Jak budou na Slovensku psát vysvědčení

České ministerstvo stále ještě pracuje na pravidlech pro učitele, jak hodnotit a klasifikovat žáky ve druhém pololetí letošního školního roku. Slovenští učitelé už takový návod mají, a to velmi dobrý. Vybíráme z něj základní zásady, podle nichž se bude letos na Slovensku psát vysvědčení.

Tomáš Feřtek: Co se dozvíme o českém vzdělávání pohledem zpoza slovenských hranic.

„Z českého (moravského a slezského) pohledu je zajímavé sledovat podobnosti a rozdíly ve vzdělávací politice obou států a odhadovat, co a jak ovlivnily. Například Slovensko má nejen jednotnou státní maturitu, ale i státní testování v páté a deváté třídě od roku 2008. Pohled do výsledků jasně ukazuje, že zavedení podobných testů rozhodně výsledky žáků dlouhodobě nezlepšuje, velmi pravděpodobně právě naopak. Možná bychom si z toho mohli vzít poučení,“ píše Tomáš Feřtek v Respektu.

Kdo zná lépe nejnovější dějiny? Slovenští studenti zvítězili nad Čechy

Už po osmadvacáté se do západočeského Chebu sjela tříčlenná družstva středoškoláků z Česka a ze Slovenska, aby soutěžila ve znalosti společných dějin. Byla to družstva, která postoupila z krajských kol této soutěže, kde se celkový počet blížil třem stům škol. Rozpočet akce, krytý z velké části ze sponzorských darů, je kolem 2,5 milionu korun. Reportáž přináší Deník.

Andrej Kiska: Ztratili jsme úctu ke vzdělání, učitelům

„Během prezidentování jsem udělal jednu chybu – že jsem málo mluvil o školství. To se vůbec nehnulo. Mluvil jsem o školství možná 150krát, a měl jsem aspoň 1000krát. Ztratili jsme úctu ke vzdělání, učitelům. Přednášel jsem pro více než 15 tisíc studentů na gymnáziích. Když jsem se jich ptal, čím chtějí být, tak říkali: „ajťáci“, marketing, ekonom. Když jsem se zeptal, kdo chce být učitelem, tak se zvedlo pouze pár rukou,“ říká bývalý slovenský prezident Andrej Kiska v rozhovoru pro Deník N.

Den učitelů v černé

Vedení spolku Pedagogická komora podporuje protestní akce slovenských učitelů – Petici za stažení návrhu nového zákona o pedagogických a odborných zaměstnancích a Den učitelů v černém. Doporučujeme českým učitelům, ředitelům škol i dalším pedagogickým pracovníkům, aby vyjádřili podporu kolegům ze Slovenska a aby zároveň podpořili návrhy spolku Pedagogická komora, které jsou shrnuty v otevřeném dopise politikům za záchranu českého školství. Čeští pedagogové mohou vyjádřit svůj postoj tím, že ve čtvrtek 28.března 2019 přijdou do práce ve smutečním – buď v černém oblečení, nebo s černou páskou.

Romové jsou často nezaměstnaní. Brzdí je nízká kvalifikace

Zaměstnanost příslušníků početné romské menšiny na Slovensku zaostává za většinovou populací. Důvodem je nízká úroveň jejich vzdělání, kvalifikace a dovedností. Vyplývá to z analýzy ekonomů slovenského ministerstva financí, kteří doporučili úřadům podpořit zapojení Romů na trhu práce a do vzdělávání. Informuje ČTK.

Viceprezidentka Slovenské komory učitelů: Jedním z největších problémů je pasivita, deziluze a apatie učitelů. (Rozhovor Radka Sárköziho)

Pedagogická komora v Česku teprve vzniká (www.pedagogicka-komora.cz), na Slovensku ale existuje podobná organizace již sedm let. Slovenská komora učiteľov (http//sku.sk/) má 3.000 členů, její skupina na Facebooku (https://www.facebook.com/groups/komoraucitelov/?fref=ts) má více než 6.000 příznivců a podařilo se jí etablovat jako významné organizaci reprezentující učitele, přestože zatím není zřízena samostatným zákonem. Radek Sárközi vyzpovídal viceprezidentku Slovenské komory učitelů Soňu Puterkovou, která vyučuje biologii na gymnáziu v Bratislavě. 

Slovensko otočilo. Povolí školám používání písma Comenia Script, které vzniklo v Česku

Slovenské školy budou moci od září vyučovat písmo Comenia Script, které bylo vyvinuto v České republice. Tamní ministerstvo školství odvolá dřívější nařízení, které to školám znemožňovalo. Podle něj bylo přípustné jen klasické vázané písmo. Informuje ČTK.

České písmo je pro slovenské školy problém. Tamní ministerstvo chce Comeniu Script zakázat

Slovenské ministerstvo školství nechce, aby se děti učily psát písmem Comenia Script vyvinutém v Česku. Pro tuzemské děti slouží Comenia Script jako alternativa k běžně užívané psané abecedě. Podle slovenského ministerstva je ale jediná správná varianta klasické psací písmo. Informuje Český rozhlas.