Petr Bednařík: Menšiny kolem nás

V publikaci o národnostních menšinách nazvané Menšiny kolem nás jsme soustředili poznatky ke čtrnácti národnostním menšinám, které v současnosti žijí v České republice. Do textu jsme zařadili i Židy, kteří byli významnou národnostní menšinou v období první republiky. V obsahu jsou menšiny řazeny abecedně, ale je důležité je vnímat také chronologicky podle doby jejich existence na našem území. K pěti nejstarším menšinám u nás náleží Němci, Židé, Romové, Slováci a Chorvaté. Podrobnosti o jejich příchodu a historii soužití s místní populací jsou náplní příslušných kapitol. Tak tomu je i u menšin historicky mladších, k nimž náleží Poláci, Bělorusové, Ukrajinci, Rusové, Maďaři, Rusíni, Srbové, Bulhaři, Řekové a Vietnamci.

Jan Rychlík: Evropa už možná nebude "bílá" a křesťanská

„Historici se nemají pokoušet předpovídat budoucnost, protože se většinou netrefí. O jednu prognózu budoucnosti Evropy se však přesto pokusím. Je možné, že i dnes stojíme na prahu velké migrační vlny. Proces započal již dávno a je spojen s rozpadem koloniálních říší na přelomu padesátých a šedesátých let 20. století, kdy část obyvatel nových samostatných států odcházela za lepším životem do někdejších metropolí. Od počátku 21. století migrační pohyb zesílil v důsledku válek, revolucí a rozpadu státních struktur v zemích Blízkého a Středního východu a Afriky. Co se s tím dá dělat? Upřímně řečeno: téměř nic,“ píše historik Jan Rychlík pro Hospodářské noviny.

Lucie Pultrová: Kdyby gymnázia zavedla povinnou latinu, prokázala by tím studentům nejlepší službu

„Já jsem realista. Moc nevěřím tomu, že by se z latiny ještě někdy stal celostátně povinný předmět. Ale myslím si, že by gymnázia sama měla uvažovat o zavedení povinné latiny (některá už to tak i mají), anebo alespoň maximálně podporovat latinu volitelnou. Jsem přesvědčená, že by tím prokázala svým studentům tu nejlepší službu,“ říká v rozhovoru pro iDNES.cz Lucie Pultrová z Ústavu řeckých a latinských studií UK.

Jazairiová: Češi se bojí mísení kultur, ale prospěla by nám nová krev, se strachem musíme bojovat

Každá bytost chce žít na svobodě, ne za plotem, Čechům by prospěla nová krev a zvyky, ale bojíme se rozdílnosti, Češi mají na čele napsáno Radši ne!, zvlášť patrné to je, když člověk vyjede na vesnici, říká novinářka a cestovatelka Pavla Jazairiová. Dodává, že Evropa nemá na výběr a měli bychom v globalizaci hledat to, co je prospěšné pro nás. Rozhovor přináší DVTV.

Petra Dočkalová: Spolupráce s lidmi z ciziny při potížích v učení

Žijeme v době, kdy se svět velmi rychle mění, je potřeba reagovat na změny, přijímat je a učit se s nimi pracovat. Přicházejí k nám lidé, celé rodiny z jiných zemí. Máme tu možnost se společně učit a obohacovat, jazykově i kulturně. Děti cizinců se často vzdělávají na běžných školách, jsou to nové situace. S tím souvisí otázky. Jak zprostředkovat češtinu, ale i českou kulturu a tradici? Jak přistupovat k hodnocení? Jak pracovat s celou skupinou, aby docházelo ke vzájemnému obohacení? Jaká specifika je potřeba vnímat, zamýšlet se nad nimi? Jak to vymyslet, aby bylo učení efektivní a děti měly zájem? Jak reagovat na jiné zvyky a zprostředkovat pravidla, bez zbytečných kritik, které nejsou řešením?

Kraj pokračuje v unikátním programu, posílá děti za kulturou

I letos se desítky tisíc předškolních i školních dětí z našeho regionu vypraví do divadel, na koncerty či výstavy. Jejich kulturní zážitky podpoří Karlovarský kraj v rámci svého unikátního programu nazvaného Děti, mládež a kultura. Vyčlenil na to z krajského rozpočtu 2,5 milionu korun. Informuje o tom Český rozhlas.