Po propuknutí první vlny covid-19 založil Tomáš Hamberger společně s dalšími učiteli informatiky platformu Digitální pohotovost 4.0, která pomáhá zejména základním školám a kantorům zavádět digitální nástroje potřebné pro výuku na dálku. „My vidíme největší riziko v tom, že se zcela zapomnělo na kybernetickou bezpečnost. Od počátku výuky na dálku upozorňuji, že technologie mají i stinnou stránku. Videokonferenční místnosti, virtuální třídy a sdílené disky by se měly důkladně zabezpečovat. Učitelé i žáci by měli být poučeni o tom, k jakým rizikům může docházet a jak je eliminovat,“ říká Hamberger v rozhovoru pro iDNES.
Zcela se zapomnělo na kybernetickou bezpečnost, říká expert na vzdělávání
Ondřej Neumajer: Doba vzdělávání na dálku je plná příležitostí
„Nedostatečné digitální kompetence učitelů pro vedení výuky v online prostředí internetu nemusejí být tím největším problémem. Zásadní výzvou dneška je pro učitele nutnost změnit zaběhlé způsoby vzdělávání v nových podmínkách, a to během bezprecedentně krátké doby. Přenést tradiční výuku ve stejné podobě do prostředí online totiž nejenže není efektivní, ale často to ani nelze. Příprava na digitální výuku musí být pečlivější, stále při ní objevujeme nové věci, online nástroje se neustále vyvíjejí, takže ani již dříve vyzkoušené výukové aktivity nemusejí fungovat, v digitálním světě trvá většina aktivit déle, učitel zpravidla nemá bezprostřední zpětnou vazbu o postupu žáků… Online výuka je prostě jiná a návyky získané výukou vedenou v prostředí školní třídy jsou přenositelné jen omezeně,“ píše Ondřej Neumajer pro časopis Řízení školy.
Petra Boháčková: Krátce o jednom sebehodnotícím nástroji. (Jak učitelé používají a ovládají digitální technologie)
„Školy jsou už nějaký pátek zavřené, probíhá výuka na dálku. Možná přišel čas se podívat, jak jste se ve využívání digitálních technologií posunuli. Na otázku, jaké máme kompetence, pokud jde o využívání ICT nástrojů, nám může pomoci odpovědět sebehodnotící nástroj TET – SAT (Technology Enhanced Teaching Self-Assessment Tool), který byl vytvořen v rámci projektu Mentep. Na testování tohoto nástroje se podílelo mnoho států Evropské unie, mezi nimi i Česká republika,“ píše Petra Boháčková na svém blogu.
Barbora Vítová. Rozvoj polytechnických a digitálních kompetencí
Původní definice gramotnosti se v dnešní době postupně ze schopnosti číst, psát a počítat rozšířila i na další druhy dovedností – sociální, přírodovědné, mediální, finanční a v poslední době na polytechnické a digitální. Tak jako my i malé děti jsou dnes každý den vystavovány životu v technicky vyspělém světě plném moderních a digitálních technologií, automatizace a robotizace. A právě k tomu, aby dnešnímu světu rozuměly, nebály se ho, orientovaly se v něm a byly schopny se později uplatnit, by je měla vést polytechnická a digitální výchova.
Bořivoj Brdička: Sledovat či nesledovat žáky online? Chceme, aby si děti zvykly na to, že jsou na každém kroku sledovány?
Dobře vím, že dosáhnout ideálního stavu výchovy v oblasti digitálních kompetencí je velice nesnadné. Nejjednodušším řešením problémů proto bohužel často bývá rezignace spojená s restrikcemi, tj. zákazem počítače či mobilu doma, či dokonce znemožnění využívání vlastních zařízení v prostorách celé školy. (Pozor, výjimkou jsou situace, kdy se jedná o nápravu již vzniklé závislosti.)
Bořivoj Brdička: Profil Učitel21
„Zavádění digitálních technologií se
týká všech vzdělávacích oblastí, a proto je nutné modifikovat
zároveň celý RVP. Změny se tak dotknou vlastně
všech učitelů. V situaci, kdy se dosud požadavek na existenci
digitálních kompetencí do přípravy učitelů téměř
nepromítl, je právě toto tím vůbec největším problémem,
s nímž se bude realizace Strategie digitálního vzdělávání (SDV) v praxi potýkat,“ píše Bořivoj Brdička v textu Profil Učitel21.
Analýza počátečního stavu realizace dílčího úkolu
vládou sledované Strategie digitálního vzdělávání.
E-learningová aktivita: Svědkové bezpráví a nečinnost přihlížejících
Absolvováním e-learningové aktivity IWitness si studenti rozšíří své digitální kompetence, naučí se nové informace a pochopí mechanismus fungování sociálně-psychologického jevu zvaného "apatický svědek" (angl. bystander effect), aby pochopili potřebu aktivní pomoci a překonali pasivitu svědků útlaku či bezpráví.