„Od smrti pedagoga, filozofa, teologa a všestranného vzdělance Jana Amose Komenského uplyne 15. listopadu 350 let... Během Komenského života na přelomu humanismu a baroka probíhala vědecká revoluce a měnil se úhel pohledu na svět a způsob jeho poznávání. Komenský byl zároveň svědkem, účastníkem i kritikem tohoto myšlenkového převratu. Typické pro něj je, že se ve svém díle pohybuje mezi racionalitou, která se projevuje například v jeho dodnes živých návrzích systému pro všechny otevřeného vzdělávání, a vroucí religiozitou. Jako by přes všechnu svoji intelektuální kapacitu nevěřil, že jen samotný rozum a racionální poznání učiní člověka šťastným. " stala symbolem důležitých okamžiků moderní české historie,“ píše Jan Adamec pro Hospodářské noviny.
Jan Amos Neznámý: Od smrti "učitele národů" uplyne 350 let. Jeho myšlenkový odkaz zůstává pro řadu lidí neobjevený
Zdeněk Hromádka: Fyzika v příbězích
Využívání příběhů ve vyučování můžeme samozřejmě očekávat především na úrovni předškolního vzdělávání nebo na prvním stupni základní školy. Jsem ovšem přesvědčen, že se dá efektivně využívat i na vyšších stupních vzdělávání. Samozřejmě těžko můžeme postavit vyučování na druhém stupni základní školy výhradně na příbězích. Ale jakkoli vyprávění příběhů nebude dominovat mezi využívanými metodami výuky, má mezi nimi své místo. Okořenit čas od času vyučování příběhem může být osvěžujícím zážitkem. Žáci, kteří mají tendenci vše, co se naučili, rychle zapomenut, si často vzpomenou právě na vědomost, která byla důležitou součástí příběhu. Alespoň taková je má zkušenost.
Zdeněk Hromádka: Teorie relativity na základní škole? (Do jaké míry může učitel zjednodušovat?)
Jestliže se například nějaký vědec pokouší o veřejnou popularizaci svého oboru, vždy do jisté míry riskuje, že mu přísní kolegové experti neodpustí nepřiměřené zjednodušování, které vede k nepřesnostem. Najít správné východisko, kdy jsou experti ochotní tolerovat míru popularizace, a současně je předložená teorie srozumitelná poučeným laikům, je vždy obtížné (a mnohým vědcům se to velmi nevyplatilo). Učitel se s touto otázkou potýká neustále, ovšem s tím rozdílem, že nebývá vystaven přísným pohledům vědeckých expertů. To je jistě úleva, na druhou stranu však učitel v tom případě postrádá zpětnou vazbu a neví, jestli se už při své didaktické transformaci učiva nedopustil zkreslení tak významného, že vlastně učí nesmysly.
EDUin: Rozvoj moderní pedagogiky potřebuje více než jen redukci učiva
Česká školní inspekce (ČŠI) při zveřejnění své nové výroční zprávy zkritizovala předimenzovaný obsah rámcových vzdělávacích programů. Ten podle inspekce neumožňuje dostatečné opakování, moderní pedagogiku a pestré metody výuky a potažmo snižuje motivaci žáků. EDUin podporuje redukci obsahu ve prospěch lepší výuky a zároveň upozorňuje, že je potřeba podniknout navazující kroky, které k takovému stavu povedou.
Česká školní inspekce diskutovala s oborovými didaktiky nad výsledky testování
Česká školní inspekce (ČŠI) zorganizovala odborné semináře nad výsledky testování žáků na úrovni 5. a 9. ročníků základních škol, které ČŠI realizovala na jaře roku 2017. Semináře navázaly na tradici pořádat setkání s různě zaměřenými odborníky nad výsledky testování prováděných Českou školní inspekcí, která byla založena již před několika lety.
Eduard Hofmann: Je daleko jednodušší přijít do hodiny a zahrnout žáky faktografií, než si položit otázku, proč něco učím.
„Bohužel tak řešíme pořád dokola ty stejné problémy a věci se mění pomalu nebo skoro vůbec. Víte, někdy si připadám, po více než 35 letech ve školství jako na vojně, kde jste hlásil, že se po dobu vaší služby nic zvláštního nestalo. Pro české školství je to bohužel také dost platný výrok,“ říká v rozhovoru pro magazín online.muni.cz Eduard Hofmann z Pedagogické fakulty MU, který se věnuje didaktice zeměpisu a terénní výuce. A nešetří kritikou na český systém vzdělávání.
Bořivoj Brdička: Digitální pedagogika a distribuované poznávání. Vliv technologií na pedagogiku
Již celou řadu let mluvíme o tom, že digitální technologie významným způsobem mění podmínky, za nichž se uskutečňují vzdělávací aktivity. Snažíme se tuto skutečnost sdělovat každému, koho by měla zajímat – pedagogům zvláště. Přitom soustavně narážíme na značný odpor vyvolaný nesprávným chápáním této problematiky, které ovlivňuje mediálně vděčné katastrofické vidění nesoucí se v duchu „digitální demence“. Důsledkem je převládající odmítání technologií u učitelů (a v důsledku toho i u vedoucích činitelů našeho školství), nízká úroveň příslušných oborů studia na vysokých školách, nedostatečné financování tematicky orientovaných vědeckých projektů, malá použitelnosti existujících odborných publikací atd.
Dan Lessner: Střípky z konference DidactIG 2016
Dan Lessner: Didaktika informatiky a neužiteční vědátoři
E-kniha pro vás: Oborové didaktiky: vývoj - stav - perspektivy
Oborové didaktiky jsou vědními disciplínami zaměřenými na oborově specifickou dimenzi vyučování a učení ve škole i mimo ni. Jejich agenda sahá od vymezování a zdůvodňování cílů oborového vyučování a učení přes výběr, legitimizaci a didaktickou transformaci obsahů až k metodické strukturaci učebních procesů. Problémem českého školství je, že oborové didaktiky u nás nebyly po dlouhou dobu s náležitými nároky systematicky pěstovány. Přesto se rozvinuly do podoby relativně svébytných vědních disciplín, jak o tom svědčí tato kniha. Jejím cílem je podat pohled na vývoj a stav oborových didaktik v České republice a naznačit perspektivy jejich dalšího směřování.
