Tomáš Feřtek: Jak ušetřit stovky milionů ve vzdělávání

středa 5. srpna 2020 ·

„Letos jsou výsledky mimořádně ilustrativní a dávají šanci vysvětlit, co a proč by bylo vhodné na maturitních testech změnit. Soustředíme se pro názornost na dvě úlohy testu z češtiny, na nichž selhávali maturanti nejčastěji,“ píše Tomáš Feřtek pro Respekt.



Tomáš Feřtek (Foto: Lenka Hatašová)
Ta první ukládala najít v poměrně rozsáhlém textu přísudek jmenný se sponou a pak dvě podstatná jména rodu ženského, která mají funkci podmětu. Zvláště první část úlohy dělala maturantům problémy. Příslušný přísudek nenašlo víc než osm žáků z deseti...

Druhá „vražedná“ úloha vypadá smysluplněji. V delším textu máte najít čtyři slova, která jsou zapsána s pravopisnou chybou. A máte je napsat správně. Pravopis rozhodně je důležitá znalost a máme ji ověřovat. Ale je otázka, co touhle úlohou vlastně ověřujeme. Vede se o tom už delší dobu odborná debata. Nezjišťujeme totiž, jestli žák umí psát bez chyb, ale zda umí najít chybu v textu někoho jiného. Je to v podstatě dovednost korektora. A to se na většině našich středních škol necvičí.

Jen na těchto dvou úlohách mohl maturant ztratit až sedm bodů z padesáti možných. Přitom o propadnutí nejčastěji rozhoduje bod či dva. A jsme u těch milionů zmíněných v titulku. Nešikovně zvolenými úlohami – o obou případech se ví a diskutuje léta, ale podobné příklady bychom našli třeba i v matematice – vyhodíme od maturit každý rok tisíce lidí...

Stačilo by s rozmyslem zařazovat do maturitních testů úlohy, které opravdu ověřují něco důležitého a neknokautují maturanty nesmyslnými a neužitečnými požadavky, jež pouze vyhazují veřejné peníze z okna. Opravdu nerozumím tomu, proč se něco takového po léta děje a není v tomhle směru dovolání. 



Celý text naleznete zde

28 komentářů:

Tajný Učitel řekl(a)...
5. srpna 2020 8:07  

Proč se to děje? Protože ověřování vědomostí touto snadnou a hloupou cestou je možné pouze tím, že se z učiva k testování vyberou testovatelné střípky. Pak stačí aby někdo z dizajnérů testu měl momentální záblesk "génia" a neštěstí je na světě. To je zabudovaný limit zkoušení pomocí strojů. Lidé, kteří testy připravují, musí myslet jako stroj, aby stroj mohl hodnotit. Korektorské dovednosti, znalost odborných definic jednotlivých jazykových jevů? Jazyk se rozpitvá a zkouší se z anatomie. Že se přípravou na tuto pitvu živý jazyk ve výuce zabíjí, není důležité. Poučíme se někdy z každoroční oprávněné kritiky? Změníme to? Nikdy. Jsme přece poslušní služebníci aparátu. Propadlíky ať vezme čert. Máme nadhled.

Jiří Lukáš řekl(a)...
5. srpna 2020 10:30  

najít v poměrně rozsáhlém textu přísudek jmenný se sponou

Rozhodně by bylo lepší, kdyby maturitní test prověřoval, jestli maturant umí česky, ne jestli umí češtinu.

Milan Keršláger řekl(a)...
5. srpna 2020 23:27  

Ta otázka je v testu proto, že test je kalibrovaný. A aby vyšel test správně (neudělalo ho určité předem dané procento žáků), potřebujete úlohy, které skoro nikdo neodpoví správně. Často jsou to úletové úlohy, o kterých málokdo ze žáků slyšel (poprsí Pallady, Jidáš, epizeuxis, ...).

Státní maturita neověřuje, jestli žáci umí, ale odfiltruje požadované procento žáků, kterým ji současný systém dát nechce. I kdyby se všichni začali teď učit/šprtat, další rok bude test rekalibrován a znova vylítne předem dané procento žáků.

Celé je to o tom, že se nikdy neřeklo, co jsou požadované výstupy, co má maturant umět. Celý ten systém se bojí dát státní maturitu všem, co umí napsat smyslupný text, vyjádřit myšlenku, pochopit napsaný text apod, což jsou dovednosti, které by maturanti měli umět, ALE NIKDO TO PO NICH REÁLNĚ NECHCE, umí jen "mimochodem".

Tajný Učitel řekl(a)...
6. srpna 2020 7:15  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Tajný Učitel řekl(a)...
6. srpna 2020 7:17  

Pan Keršláger, máte pravdu. Jakmile je potřeba kalibrovat, používají se nástroje jako délka textu vzhledem k času, obskurní termíny a definice, zašmodrchaná zadání. V zaškrtávacím testu z jazyka to ani jinak nejde.

Milan Keršláger řekl(a)...
6. srpna 2020 9:52  

Pane Tajný, v současné stavu test slouží k vyhození určitého procenta žáků.

Test rozhodně neslouží k ověření toho, že žák umí to, co by umět měl. A to hlavně z důvodu, že se to neví. Existuje pouze gumový katalog požadavků, do kterého se vejde i poprsí Pallady, i když nikde není napsáno, že se s tím žák měl seznámit. To je jednak podpásovka a jednak nesmysl, pokud ověřujete CO se VE ŠKOLE naučili (protože by jim učitel měl vyložit úplně všechno, dokonce víc než na univerzitě na oboru češtiny).

BP řekl(a)...
6. srpna 2020 11:18  

Katalog požadavků má být povinnou četbou všech učitelů maturitních předmětů státní maturitní zkoušky. A kdo se tím neřídí, jeho žáci spláčou nad výdělkem.
Tak to prostě je. Nevím, proč se kolem toho dějí tyto tanečky, vážení kolegové, všichni zajistá češtináři, co do toho tady kecáte.

https://maturita.cermat.cz/files/files/katalog-pozadavku/katalog-pozadavku-2018-CJL.pdf

Milan Keršláger řekl(a)...
6. srpna 2020 12:03  

Pane BP, obávám se, že na poprsí Pallady (a další vejšplechty) je typická memorovací otázka (školometská), která nemá nic společného s tím, jestli se ve škole žák naučil něco užitečného pro život (tedy to, co by ho škola měla naučit).

Maturitu z ČJ skládají i žáci na SŠ a učni s maturitou, není jen pro gymnazisty.

BP řekl(a)...
6. srpna 2020 13:33  

Maturitní zkouška z češtiny je také o sečtělosti a všeobecném rozhledu maturanta. Ne pouze o pravopisu, gramatice, větném rozboru a slohových útvarech, o dějinách literatury a literární teorii nemluvě.
Má být výsledkem znalostí, porozumění textům, praktickým používáním jazyka ve všech jeho součástech a dokladem toho, že člověk už něco také přečetl.
Nevím, co byste chtěli, aby se v testech zkoušelo.
Mnozí dnešní žáci SŠ neumí ani pořádně číst, pletou se jim písmenka. Nebo si vytváří svou vlastní podobu písmen - umí psát obojetně i/y, s/z, t/d, m/n aj. Přála bych Vám opravovat jejich písemnosti. Ale s tím Vy zřejmě nemáte žádnou zkušenost, já už 36 let.
Interpunkci žáci nechápou, protože neumí správně sestavit věty a souvětí, aby dávaly smysl. Proč se asi učí ten hloupý větný rozbor?
Proč žáci ve slohovkách rádi používají pouze sloveso být a mít a nebo na místo krásných dynamických činných sloves ve vypravování používají statické pasivum?

BP řekl(a)...
6. srpna 2020 13:46  

Musí mít dnes každý maturitu? I ten, kterému dělá potíž číst nebo psát? A že jich dnes mezi žáky stále přibývá a je jich čí dál více!

Unknown řekl(a)...
6. srpna 2020 13:57  

BP nebojte, já měl na základce a gymplu samé kule z diktátů, pak přišel PC a v něm word, ten mi všechny chyby podtrhal a já si je opravil, s trochou nadsázky wordovské opravování mě naučilo gramatice. Dnes píšu odborné texty, nemám v nich ani jednu chybu, díky wordu, ručně psaný text využívám skrze poznámky, už nic nepíšu na papír, vše píšu elektronicky, to je budoucnost. učil bych děti dobře psát na klávesnici a gramatiku se naučit z wordu a jeho upravování. současný styl výuky čj evidentně nestačí, mělo by se to změnit.

BP řekl(a)...
6. srpna 2020 14:03  

No, to je přesně ono! Žáci klidně pošlou text ve wordu podtrhaný červenými a zelenými vlnovkami, protože vůbec nechápou, proč tomu tak je.

Tajný Učitel řekl(a)...
6. srpna 2020 16:00  

"Interpunkci žáci nechápou, protože neumí správně sestavit věty a souvětí, aby dávaly smysl. Proč se asi učí ten hloupý větný rozbor?"

Také jste se naučila rozumět a mluvit mateřskou řečí použitím větného rozboru? Nerad vám to sděluji jako první, ale naučí se to tím, že hodně čtou, diskutují a píší. Když ne doma, tak ve škole. Ale na to není čas, protože se do nich namísto toho rve příliš brzy příliš mnoho lingvistické odbornosti. Větné struktury, gramatika, to vše je také potřeba, ale nikoli k učení se jazyku, nýbrž k porozumění vnitřní logice jazyka již naučeného. Stejné, jako když se díváte na mistrovský obraz, vnímáte jeho krásu - tečka. Pokud rozumíte barvám, kompozici, kontextu, příběhu, který je v obraze obsažen, docílíte přidané hodnoty odborné analýzy, ale lépe malovat vás to nenaučí. Lépe budete malovat, pouze pokud budete sama malovat.

BP řekl(a)...
6. srpna 2020 16:24  

TU, Vy nechápete, že maturant nerozumí textu, neví, kam patří interpunkce. Ano, dnešní mladí téměř již nic nečtou a ani nic nepíší, pouze ve zkratkovité řeči smskují, chatují, v nejlepším jsou aspoň schopni napsat nějaký mail, a to vše bez jakékoli interpunkce a diakritiky.

A ke zvládnutí interpunkce opravdu větný rozbor velmi přispěje. Když vím, jak se oddělují několikanásobné větné členy na rozdíl od postupně rozvíjejících, volný a těsný rozvitý přívlastek, přístavek, které souřadicí a podřadicí spojky nebo vztažná zájmena či příslovce musím oddělovat čárkami, tak ten text pro čtenáře začne být mnohem srozumitelnější, než když se na to úplně vykašlu.

Milan Keršláger řekl(a)...
6. srpna 2020 17:07  

@BP: Maturant je čtyřletá rychlokvaška, nikoliv VŠ student ČJ (nebo vy po kdovíkolika letech praxe). Na výuku máte za ty 4 roky cca 1/15 (spíš méně), kdy (byste měla) probrat/procvičit/zopakovat/ověřit. Do toho nenarvete detailní větné rozbory ani poprsí Pallady, Jidáše, epizeuxis a další finesy. Naopak budou na překážku a zhusta k ničemu (jak sama správně i píšete, když neumí základy).

Mimochodem - přijďte, naleju do vás informatiku. Počítač ovládáte slušně, maturitu byste měla udělat. Jenže s vaším přístupem (tj. co chcete po maturantech), bych vás stejně vyhodil, i kdybyste s počítačem uměla velmi dobře zacházet... páč vás chytím na (zbytečných) detailech.

Je neuvěřitelné, jak jsou ty školomety zažrané pod kůži :-( Honěním kvantity nikdy nezlepšíte to, o co i vám jde (tj. umět česky, používat češtinu, orientovat se, číst...).

mirek vaněk řekl(a)...
6. srpna 2020 17:41  

Jak ušetřit stovky milionů ve vzdělávání?

Místo planého kecání o školství nastavit jasná pravidla a začit pořádně učit a se učit.
Zrušit zlepšovatele a podpořit řádný výzkum.

BP řekl(a)...
6. srpna 2020 20:15  

Pane Keršlágře,
větný rozbor je učivo 8. a částečně 9. třídy základní školy, pravopis a gramatika se učí od prvního stupně ZŠ.
Už jsem tady psala, že přijímačkový test by maturanti nezvládli, ale maturitní didaktický test udělají deváťáci levou zadní.
A čím to asi bude?
Není to také o tom, že pořád jen poslouchám od žáků otázky typu:
"Proč se to máme učit? K čemu nám to v životě bude?"
Na to se mi chce odpovídat:
"Vám? K ničemu!"

Jak říkala jedna z mých ředitelek:
"Na střední škole se má v češtině probírat už jen literatura a sloh a jazykovědná teorie."
Byla zásadně proti opakování a procvičování učiva ze ZŠ. Pravopis a syntax mají žáci ovládat již ze ZŠ.

Jiří Lukáš řekl(a)...
6. srpna 2020 20:35  

"Proč se to máme učit? K čemu nám to v životě bude?"
Na to se mi chce odpovídat:
"Vám? K ničemu!"


Tohle je problém. Problém na straně učitele.
Tohle je myslím docela velké pedagogické selhání.

Silvie A. řekl(a)...
6. srpna 2020 21:42  

větný rozbor je učivo 8. a částečně 9. třídy základní školy
"Na střední škole se má v češtině probírat už jen literatura a sloh a jazykovědná teorie."


Větný rozbor středoškoláci naprosto nezbytně potřebují v angličtině. A NEUMÍ ho . "co je to podmět?".
Z těch pitomostí, co slýchám u ústních maturit z češtiny (a to jako od studentů, tak od examinátorů) soudím, že "studium" literatury je studentům zcela k ničemu.
Co (např.) spadá do středoškolské jazykovědné teorie?

Milan Keršláger řekl(a)...
6. srpna 2020 22:15  

Pokud žáci neumí "základy", asi je je nikdo nenaučil. Asi měli normální učitele, tj. některé dobré, jiné špatné. Nebo byli ve třídě, kde se učit nedalo. Případně to jen nepochopili apod.

Pokud učitel na SŠ odmítne vyřešit selhání na ZŠ, pak to je problém na druhou a takový člověk by neměl ani učit. Učitel je od toho, aby učil a ne aby ze sebe dělal kašpara, který je nejchytřejší, sežral veškerou moudrost světa, budoval vzdušné zámky a shazoval kde koho (ať už žáky nebo kolegy).

Zlepšení nedosáhnete rozšířením požadavků, jak se to zde opakovaně předkládá. To je omyl, velký omyl.

A už prosím vás zanechte lkaní nad starými skvělými časy, je to trapné, nedůstojné, nelogické a nevyřeší to vůbec nic.

Jiří Lukáš řekl(a)...
6. srpna 2020 22:26  

Z těch pitomostí, co slýchám u ústních maturit z češtiny (a to jako od studentů, tak od examinátorů) soudím, že "studium" literatury je studentům zcela k ničemu.

Paní Silvie A., toto je zajímavý postřeh. Opravdu. Pokud byste ho víc vysvětlila, mohl by být dobrým podnětem k dalším úvahám. Mohla byste prosím jednak konkretizovat, co za pitomosti slýcháte u ústních maturit z češtiny, jednak (pokud jste o tom přemýšlela) uvést, čím by to mohlo být? Díky.

Silvie A. řekl(a)...
7. srpna 2020 8:45  

Mohla byste prosím jednak konkretizovat, co za pitomosti slýcháte u ústních maturit z češtiny

Konkretizovat nemíním, neboť by se v tom příslušný examinátor mohl poznat. Naznačím, že šlo (například) o jinotaje ve slavném literárním díle, a bylo zjevné, že examinátor ty jinotaje nepochopil. Odhaduji, že z onoho slavného díla četl jenom výcuc.
Nevzpomínám si, že by student někdy rozporoval nesmyslné stanovisko examinátora, což možná (možná!!) znamená, že ani ten student to nečetl. Mohlo by to znamenat i něco jiného - že ten student nechce jít do konfliktu zrovna u MZ.

čím by to mohlo být?

Můj subjektivní odhad: je to bezvýznamností, kterou tomu všichni (snad kromě češtinářů?) přisuzují. Studenti u MZ plkají nejrůznější blbosti i v odborných předmětech, ale v takovém případě se zpravidla většina komise shodne, že lempl maturitu "nedostane". Nad češtinou leda pokrčíme rameny.

Silvie A. řekl(a)...
7. srpna 2020 9:01  

zanechte lkaní nad starými skvělými časy, je to trapné, nedůstojné, nelogické a nevyřeší to vůbec nic

Trapné? Leda pro ty, kteří české školství ničili a ničí.
Nedůstojné? Napadá mě pár věcí o hodně víc nedůstojných.
Nelogické? Mně připadá porovnání stavu nyní a dříve poučné.
Nevyřeší to vůbec nic? A co "vyřeší" předstírání, že je vše na dobré cestě ke šťastným zítřkům a že stačí už jen zničit pár přežívajících fungujících postupů?

Pokud letadlo padá, upozornění na tuto okolnost samozřejmě ten pád nevyřeší. Ale mělo by vyvolat nějakou reakci, která pád zastaví nebo zmírní. Samozřejmě pokud pilot je zfetovaný nebo v životě letadlo nepilotoval, je vše marné.

Jiří Lukáš řekl(a)...
7. srpna 2020 9:33  

soudím, že "studium" literatury je studentům zcela k ničemu

je to bezvýznamností, kterou tomu všichni (snad kromě češtinářů?) přisuzují


Paní Silvie A., děkuji za odpověď. Souhlasím, že „studium“ literatury (studium v uvozovkách!) je k ničemu. (Stejně jako „studium“ čehokoli jiného.) Souhlasím, že maturita z češtiny se dnes – asi většinově – považuje za docela bezvýznamnou. Navíc si myslím, že tento stav je podporován současnou podobou povinné státní maturity.


Nevzpomínám si, že by student někdy rozporoval nesmyslné stanovisko examinátora

Osobně se jako examinátor snažím, aby studenti u maturity stanoviska (cizí, případně i vlastní) rozporovali. Považuju to za jeden z kroků na cestě od „bezvýznamnosti“ maturity z češtiny.

Milan Keršláger řekl(a)...
7. srpna 2020 10:03  

A co "vyřeší" předstírání, že je vše na dobré cestě...

Paní Silvie, tohle tady nikdo neřekl a (doufám většina) se snaží něco rozumného a logického podniknout. Vy jen plodíte argumentační fauly, které s konstruktivním přístupem nemají nic společného.

Ergo - když se potápí loď, není rozumné nadávat na stavitele, hlídku (co přehlídla ledovec) ani kapitána (co nezajistil dalekohledy a zvolil špatný kurz). Je nutné využít to, co máte, k nápravě. Jistě, můžete vyhodit kapitána i půlku posádky a hejtovat stavitele, ale tím vodu nezastavíte...

Karel Lippmann řekl(a)...
7. srpna 2020 11:19  

´soudím, že "studium" literatury je studentům zcela k ničemu´

To je tvrzení člověka, který o podstatě věci nic neví. Ano, to, co vyžadovala až dosud maturita a co je bohužel důsledkem staleté kvazipozitivistické tradice, která nesmyslně naroubovala metody přírodních nauk na nauky humanitní, skutečně naprosto zkresluje smysl výuky češtiny a všech humanitních oborů. Zajímavé na tom je, že všichni, kteří výuce tohoto předmětu chtějí dát smysl respektující jeho podstatu, jsou za své názory tvrdě napadáni. To platí v plné míře i pro Silvii A. Nediskutuje, šíří předsudky a napadá.

Silvie A. řekl(a)...
7. srpna 2020 14:23  

je vše na dobré cestě
tohle tady nikdo neřekl


Nikdo to neřekl? Ani všichni ti tvůrci a implementátoři nejrůznějších strategií? Fakt ne?

Tak to mi spad kámen ze srdce.

Pavel Doležel řekl(a)...
11. srpna 2020 15:31  

"Ergo - když se potápí loď, není rozumné nadávat na stavitele, hlídku (co přehlídla ledovec) ani kapitána (co nezajistil dalekohledy a zvolil špatný kurz). Je nutné využít to, co máte, k nápravě. Jistě, můžete vyhodit kapitána i půlku posádky a hejtovat stavitele, ale tím vodu nezastavíte..."

Já bych v takovém případě navrhoval založit obecně prospěšnou společnost.