Akademie věd nabízí unikátní stáže pro středoškoláky

Akademie věd ČR právě nyní vyzývá středoškoláky, kteří chtějí zažít něco nového, aby se přihlásili na odborné stáže. Vědkyně a vědci z Akademie věd ČR si pro středoškoláky připravili zajímavá témata, od antropologie, přes biologii, robotiku, historii až po zoologii. Už na střední škole tak studenti mají jedinečnou příležitost poznat, jak se dělá věda a jaký výzkum v Akademii věd ČR v současnosti probíhá. 

Poslouchala jsem, ať jdu místo práce k plotně, říká šéfka Akademie věd

Eva Zažímalová je na vrcholu Akademie věd a jako šéfka se snaží pomáhat rodičům-vědcům v tom, aby dokázali skloubit práci s péčí o své potomky. Sama se stala matkou v době, kdy byla společnost nastavená jinak. Slýchala, že by se měla věnovat dětem, ne vědě. „V naší společnosti stále přetrvává představa, že ženy patří k plotně,“ popsala Zažímalová v rozhovoru pro iDNES.

Grantový systém, na kterém jsou vědci závislí, z nich dělá úředníky. Stát jim slíbil více jistoty v rozpočtu

Vědci chtějí mít více času na vědu a méně papírování. Navalilo se na ně už tolik byrokracie, že je to podle zástupců české vědecké obce neúnosné. Viní z toho hlavně systém státních grantů, na kterém jsou badatelé většinou závislí. Pro některé z nich granty představují až 80 procent jejich financí. Spojeny jsou s nimi ale značná administrativní zátěž a nejistota. Reportáž přinášejí Hospodářské noviny.

Klíčové okamžiky dějin v deseti minutách. Akademie věd ožila videomappingem

Lidé na Národní třídě v Praze v sobotu večer mohli sledovat videomapping Akademie věd České republiky. Ten je provedl klíčovými událostmi československých a českých dějin po roce 1945. Umělci ho promítali přímo na sídlo akademie. Akce byla součástí Festivalu Týden vědy a techniky. Informuje iDNES.

AV ČR apeluje na maďarského prezidenta, aby se zastal akademické svobody

Akademie věd ČR a Učená společnost ČR zaslaly v pátek 19. července maďarskému prezidentu Jánosovi Ánderovi dopis, v němž vyjadřují znepokojení nad situací ohledně řízení a financování maďarské vědy. Již 1. září má totiž vejít v platnost zákon, podle něhož bude o výzkumu, financování vědy a zakládání či rušení vědeckých pracovišť rozhodovat nikoli akademie věd, nýbrž třináctičlenná politická komise.

Vzniká Centrum Karla Čapka, nová platforma pro etiku nových technologií

Tři ústavy Akademie věd a fakulta Univerzity Karlovy spojují své síly v Centru Karla Čapka pro studium hodnot ve vědě a technice. „Mám radost, že se nám daří propojovat výzkum různých vědních oblastí. Otázky spojené s etikou a právem v oblasti umělé inteligence jsou komplexním problémem a nelze vystačit s úzkým jednooborovým pohledem,“ řekl ředitel Ústavu informatiky Emil Pelikán.

Vědci rozluštili celý dědičný kód pšenice seté. Klíčovou roli sehráli výzkumníci z Olomouce

Mezinárodnímu týmu vědců, mezi nimiž byli i odborníci z Olomouce, se podařilo rozluštit celý dědičný kód jedné z nejrozšířenějších zemědělských plodin světa, pšenice seté. Na výzkumu trvajícím 13 let se podílelo 200 vědců z 20 zemí světa. Objev sehraje velkou roli při šlechtění odolnějších odrůd, řekli novinářům odborníci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd. Informuje ČTK.

Akademie věd nesouhlasí se škrty v rozpočtu na příští rok. Odmítá škrty kvůli slevě na jízdném

"Akademie věd s výší institucionálních výdajů navrženou radou vlády na léta 2019 až 2021 nesouhlasí,“ řekla předsedkyně AV Eva Zažímalová. Upozornila také na to, že pro letošní rok přišla Akademie věd zásahem vlády o 100 milionů korun. Změny v letošním rozpočtu Akademie věd souvisí se škrty ve všech resortech. Peníze mají pokrýt slevy jízdného pro seniory a studenty. Informuje ČTK.

Předsedkyně Akademie věd: Tahouni svých oborů musí neustále soutěžit o granty a zabývat se administrativou okolo nich

„Mám radost, že se nám loni na konci jara podařilo podepsat prohlášení o stabilizaci vědy a výzkumu v České republice. To je z našeho pohledu docela důležitý dokument, protože v něm tehdejší vicepremiér Pavel Bělobrádek a ministryně školství Kateřina Valachová za vládu prohlásili, že se budou zasazovat o každoroční pětiprocentní zvyšování institucionálních příspěvků, které posílá stát do výzkumných organizací. A to s cílem › navýšit tyto peníze až na hranici 70 procent jejich celkových příjmů, jako je to u špičkových institucí srovnatelných s Akademií věd v Německu nebo v Rakousku,“ říká v rozhovoru pro magazín ego! Předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová.

Vědkyně jsou schopné konkurovat mužům a získat granty jen do chvíle, než mají děti, upozorňuje výzva

Zhruba tři stovky odborníků z 29 ústavů Akademie věd (AV ČR) podepsaly dopis vedení, ve kterému upozorňují na nevýhodnou pozici mladých žen ve výzkumu. Jsou podle nich konkurenceschopné mužům jen do chvíle, než mají děti. Poté jejich šance získat granty radikálně klesají. Stejně znevýhodněné jsou při získávání kmenových pozic na vědeckých pracovištích. Informuje Aktuálně.cz.

Babiš chce do čela vědy dostat bývalou ministryni školství. Stála přitom za kritizovaným systémem financování vědy

Mužem číslo jedna pro vědu a výzkum se v nové vládě stává sám premiér Andrej Babiš. Nyní kolem něj začínají kroužit různí lidé z oboru, kteří chtějí mít slovo při směrování výzkumu v dalších letech. Některá jména ovšem v části vědecké komunity vzbuzují už nyní velmi ostré reakce. Mluví se například o bývalé ministryni školství ve Fischerově a Topolánkově vládě Miroslavě Kopicové. Informují Hospodářské noviny.

Martin Prošek: Jazyk se sice hodně mění, ale nemyslím si, že by už nastal čas na zásadní revizi pravopisného systému.

„Já o jazyce a informování o něm už příliš nepřemýšlím v tradičních intencích typu: Za rok vydáme nový slovník nebo nová pravidla pravopisu. Považuji za lepší průběžně informovat o tom, co je nové a žádané,“ říká ředitel Ústavu pro jazyk český Martin Prošek v rozhovoru pro server iDNES.cz.

Akademici zveřejnili první část nového výkladového slovníku češtiny. Je v něm i slovo „amaroun“.

„Amaroun - fiktivní pokrm rosolovité konzistence“. To je jedno z hesel nového výkladového slovníku češtiny, který připravuje Ústav pro jazyk český Akademie věd. Bude mít až 150 tisíc hesel a ústav v těchto dnech zveřejnil internetovou verzi „písmene A“.

Nový šéf Ústavu pro jazyk český v rozhovoru pro Seznam prozradil, co je dnes ještě nespisovné, ale brzy již nebude.

„To, co většinou slýcháme u mladé generace, jsou neformální hovory a ty mají specifika. Ale musíme si uvědomovat, že i ta mládež, na kterou nadáváme, je schopna potom tvořit čistě kultivované projevy ve škole v různých slohových pracích atd. A navíc, když se dostane do profesního života, tak se dostane do situací, ve kterých se prostě nevyhne tomu, aby si osvojila spisovnou normu. Nebál bych se, že to celé té generaci zůstane až do smrti a že se nenaučí kultivovanou formu spisovné češtiny,“ říká v rozhovoru pro Seznam ředitel Ústavu pro jazyk český Martin Prošek.

Češi a Britové slaví světový úspěch s extra výkonným laserem

Čeští vědci ve spolupráci s Brity předčili konkurenční týmy z USA, Japonska a Francie a vyvinuli laser s extra silným výkonem. V uplynulých zhruba 15 letech, kdy se o to vědci po celém světě snaží, se to nikomu nepodařilo, my jsme první, řekl ČTK vedoucí laserového centra HiLASE v Dolních Břežanech u Prahy Tomáš Mocek. Výkon 1000 wattů umožní, aby laser pracoval daleko rychleji a efektivněji, tedy opracovával větší plochy materiálů. Jeho vlastnosti už chtějí vyzkoušet firmy z Česka i zahraničí například v leteckém průmyslu.

Nová předsedkyně akademie věd: Kvóty pro ženy jsou slepá ulička

Budoucí předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová považuje kvóty pro ženy za slepou uličku. Neřeší podle ní příčiny, proč se ženy méně prosazují ve vedoucích funkcích, a to nejen ve výzkumu.

Nová předsedkyně Akademie věd: Stát dává akademikům tolik, kolik stojí stavba deseti kilometrů dálnice

Akademický sněm dnes zvolil předsedkyní Akademie věd jednašedesátiletou vědkyni Evu Zažímalovou. Vedení největší výzkumné instituce v ČR by se měla ujmout v březnu příštího roku, volbu musí ještě schválit vláda a do funkce ji jmenuje prezident republiky. Zažímalová by Akademii věd měla vést do roku 2021. Bude teprve druhou ženou, která stane v čele této instituce. O jejím zvolení informuje ČTK.

Bělobrádek: Ministerstvo pro vědu má smysl jen s novým zákonem

Nové ministerstvo pro vědu má podle vicepremiéra Pavla Bělobrádka smysl jen tehdy, když bude přijat nový zákon o výzkumu. Vznik ministerstva je součástí návrhu zákona, na jehož paragrafovém znění Bělobrádkův úřad pracuje. Kritici ale poukazují na to, že zákon přináší razantní změnu. Například že by pod nové ministerstvo měly spadat kromě Grantové a Technologické agentury ČR také vysoké školy a Akademie věd ČR. Informuje o tom ČTK.

Popularizátor češtiny Karel Oliva vysvětluje důvody svého odchodu z Ústavu pro jazyk český. Může za ním být i vyjádření k islámu.

Ústav pro jazyk český Akademie věd ČR vede od začátku října nový ředitel - Martin Prošek, který doposud v ústavu působil jako vědecký pracovník. Vystřídal tak známého jazykovědce Karla Olivu, jenž ústav vedl více než 13 let a o funkci se tedy už dále nemohl ucházet. Oliva ovšem odchází nejen z funkce ředitele, ale i z ústavu. Považuje za urážku, že mu nový ředitel nenabídl hlavní pracovní poměr, a navíc "zpochybnil jeho morální kvality“. Důvody svého odchodu Oliva vysvětluje v rozhovoru pro server Aktuálně.cz.