Grantový systém, na kterém jsou vědci závislí, z nich dělá úředníky. Stát jim slíbil více jistoty v rozpočtu

Vědci chtějí mít více času na vědu a méně papírování. Navalilo se na ně už tolik byrokracie, že je to podle zástupců české vědecké obce neúnosné. Viní z toho hlavně systém státních grantů, na kterém jsou badatelé většinou závislí. Pro některé z nich granty představují až 80 procent jejich financí. Spojeny jsou s nimi ale značná administrativní zátěž a nejistota. Reportáž přinášejí Hospodářské noviny.

Eva Zažímalová (avcr.cz)

„Ze své celoživotní zkušenosti a znalosti fungování mnoha vědeckých týmů odhaduji, že vědci nevěnují čisté vědě více než třetinu svého pracovního času,“ upozorňuje Petr Dvořák, profesor brněnské Masarykovy univerzity a první místopředseda vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI). Většinu času výzkumníci tráví přípravami grantů a jejich administrativou. „To omezuje schopnost nejlepších mozků naší generace soustředit se na to důležité,“ přitakává Jan Konvalinka, prorektor pro vědu Univerzity Karlovy.

„Nic proti soutěži, ale pokud granty dělají podstatnou část rozpočtu, tak to ochromuje instituci. Ti nejlepší lidé neustále věnují čas administraci a psaní grantů či psaní zpráv za granty a na samotnou tvůrčí práci ho zbývá už jen málo,“ podotýká předsedkyně akademie Eva Zažímalová. A dodává, že u nejkvalitnějších institucí v zahraničí, například německé Společnosti Maxe Plancka, dosahuje grantová podpora pouhých 20–30 procent jejího rozpočtu, zbytek tedy dostává ze státního rozpočtu přímo. Systém financování vědy tam funguje téměř opačně než v Česku.


Celý text naleznete zde