Norský recept na sportovní úspěch: Chceme, aby si děti hrály. Aby se rozvíjely. Aby příliš nedychtily po vítězství.

Norský recept na sportovní úspěch? "Děti do 13 let mohou soutěžit, ale nezaznamenává se, kdo skončil na prvním, druhém, třetím místě. Chceme, aby si děti hrály. Aby se rozvíjely po společenské stránce. Aby příliš nedychtily po vítězství. Při sportování a hrách se toho hodně naučí. I to, že je nikdo nehodnotí, že nikdo neměří jejich výsledky, jim dá hodně. Cítí se lépe a u sportu zpravidla déle vydrží," citoval list The Time Tore Övreböa, šéfa organizace Olympiatoppen, která sdružuje vědce, trenéry, výživové poradce a další, kdo pracují s olympioniky. Podle něhož má hlavní motivací sportovců po celou jejich kariéru být právě zábava a trávení času s přáteli. Informuje ČTK.

Tom Tvedt (twitter.com)

Potvrzuje to i předseda norského olympijského výboru Tom Tvedt: "Naší představou je sport pro všechny," řekl britskému deníku The Guardian. "Děti mladší 13 let by se měly sportem hlavně bavit. Takže do té doby se nesoustřeďujeme na to, kdo vyhrává. Místo toho se snažíme přitáhnout děti do některého z našich 11.000 místních sportovních oddílů. V těchto organizacích pravidelně sportuje 93 procent dětí a mládeže v Norsku. Všichni naši medailisté začínali v místních sportovních oddílech," dodal.

Tento přístup si pochvalují i sami norští reprezentanti. "Kultura a prostředí, ve kterém vyrůstáme, jsou skvělé," řekla dvojnásobná stříbrná medailistka ze superobřího slalomu a sjezdu z Pchjongčchangu Ragnhild Mowinckelová.

Podle Mortena Aasena, který reprezentoval Norsko v jezdectví na letní olympiádě v roce 1992, jde tato pospolitost někdy tak daleko, že nejlepší sportovci finančně přispívají těm méně úspěšným, aby se mohli účastnit tréninkových kempů. "Tento přístup je typický pro celý systém. Nevěnujeme se bobovému a skeletonovému sportu, protože to stojí příliš mnoho peněz. To je takový norský paradox. Jsme velmi bohatá země, ale věříme v socialismus. V to, že úspěch by měl být především výsledkem tvrdé práce a pospolitosti," dodal.

Norští olympionici také nedostávají od svých svazů žádné odměny a prémie. "Domníváme se, že prémie dělají z lidí něco, co by být neměli," objasnil Övrebö.

Celý text naleznete zde