Brněnský radní pro školství: České školy připravují romské děti na život dobře

Deník Referendum přináší první díl cyklu rozhovorů vedených romskými matkami ze sdružení „Jdi do dobré školy“. Olina Čonková Poláková v rozhovoru mluvila s radním za KDU-ČSL Jaroslavem Suchým i o problému existence čistě romských škol. Suchý mimo jiné říká: „Segregace znamená pouze to, že se někteří lidé logicky sdružovali na nějakém území.“

V rozhovoru zazní mimo jiné tyto otázky a odpovědi:

Myslíte si, že české školy dobře připravují romské děti na život?

Určitě. Sám jsem romské děti učil, na základní škole jsem s Romem seděl v jedné lavici a kamarádili jsme spolu. Nerozlišuji mezi prostředím, z jakého děti pocházejí. Škola je o tom, že se tam potkáte s lidmi, se kterými si rozumíte, i s lidmi, se kterými si nerozumíte, ať už se spolužáky nebo s učiteli. A tak je tomu i v zaměstnání. V tomto ohledu škola na život rozhodně připravuje – učí děti se osamostatnit.

Škola by tedy měla fungovat jako prostor pro setkávání a učení vycházet s ostatními. Právě proto hlavní problém, který jako aktivistka a romská matka řeším, je segregace ve školství. V Brně je několik škol, které jsou prakticky jen romské. Majorita a Romové jsou odloučeni již od dětství. Vidíte v tom problém?

Musím se přiznat, že v tom přílišný problém nevidím. Ghetta vznikla historicky, do určité míry mohou být i dědictvím minulého režimu. Řešení záležitostí, které způsobil minulý režim, je běh na dlouhou trať. Segregace znamená pouze to, že se někteří lidé logicky sdružovali na nějakém území. Pokud se nám podaří je rozptýlit, bude to jen dobře. Ale obě strany musí chtít.

Shodou okolností jsme se právě dnes dozvěděli, že jedna brněnská škola na hranicích vyloučené lokality otevřela dvě první třídy: jednu čistě romskou a jednu pro bílé děti. A nejen to – segregované školy v období zápisů intenzivně cílí na romské rodiče, přesvědčují je, ať chodí právě k nim. To přece není žádné logické sdružování na jednom místě, ale účelová segregace…

To je pro mě nová informace. Potřeboval bych školu nejprve navštívit, a zeptat se, zda je tomu tak a proč je tomu tak. Jako angličtinář vím, že nemohu vytvořit jednu skupinu z dětí, kteří se angličtinu učily rok a z těch, kteří ji studovaly dva roky. S podobnými důvody mohla pracovat i ona brněnská škola.

Celý text naleznete zde