Jiří Týř: Výchova a vzdělávání nejsou pěstováním rovných mrkví

Otevřené otázky k inkluzi pro MŠMT a školskou veřejnost

Už v červnovém článku Jany Karvaiové Inkluze jsou myslím cenné a přitom závažné postřehy a podněty. V návaznosti na tento i na další články učitelů a odborných profesních organizací zveřejněné na serveru Česká škola během prázdnin a v posledních zářijových týdnech si dovoluji, jako učitel a také jako volený člen školského výboru zastupitelstva Libereckého kraje, dát našemu MŠMT a školské veřejnosti k dispozici tuto pětici myslím dosud otevřených otázek:

1. Je rozpočtové financování inkluze dostatečné? Asistentům pedagoga postačí pro vyšší stupeň kvalifikace maturita a cca 60 - 120h kurs např. v nějaké akreditované neziskové organizaci. Speciálních pedagogů máme myslím nedostatek. Nemůže přijímání asistentů pedagoga do škol vést v našem modelu inkluze při zainteresovávání dalších aktérů tzv. inkluze vést k dalšímu znesnadňování práce ve školách, ztrátám a kvalifikovaných pedagogů a oslabení sítě veřejných škol v obcích a krajích ?
2. Jak a kdy bude udržitelně zaplaceno běžným učitelům za obtížnější práci v inkludovaných, tedy v našem pojetí inkluze širokospektrálně smíšených, třídách alespoň na obvyklé úrovni 6 % z HDP ?
3. Například ve Velké Británii jsou už v mateřských školách zavedeny méně početné speciální třídy se speciálními pedagogy a asistenty pedagoga, a to na jedné chodbě hned vedle běžné třídy. Ve speciální třídě se učí speciálně, v běžné třídě se učí běžně. Přitom se cíleně dbá na dobrý vztah mezi oběma třídami. Učitelé ve fyzicky si blízkých speciálních a běžných třídách napomáhají vzniku a fungování kamarádství tím, že organizují partnerství mezi dětmi z běžné a speciální třídy. Když se dítě ze speciální třídy zlepší, přejde o jedny dveře do vedlejší běžné třídy s podporou svého kamaráda. V takové škole jsou děti, rodiče i učitelé šťastni, že takovou péči mají. Počítá se s tímto myslím dobře promyšleným a efektivním modelem inkluze v našeho tzv. společném vzdělávání?
4. Jak velká část speciálních škol by mohla nebo měla během uplatnění našeho modelu inkluze zaniknout? Co bude se zkušenými učiteli případně rušených speciálních škol zejména v menších městech a obcích? Dostanou práci v inkludovaných školách např. podle výše popsaného modelu koexistence speciálních a běžných tříd v jedné škole?
5. Nedoplatí v našem dosavadním modelu inkluze děti, rodiče, učitelé, školy a úroveň vzdělávání na něčí potřebu zaškrtnout si inkluzívní kolonku v požadavcích EU a nějak přitom vyčerpat EU dotace? Vyváží přínos našeho širokospektrálně smíšeného modelu inkluze (charakterizovaného z hlediska individuálních předpokladů vzděláváním dětí s různými předpoklady v jedné početné třídě našimi nedostatečně zaplacenými učiteli, kterým myslím budou práci ve třídě spíše znesnadňovat neplnohodnotně vzdělaní asistenti věnující se nikoli trvale handicapovaným dětem) obtíže s ní spojené?

Závěrem si dovoluji připomenout známý fakt, že dotace z veřejných peněz by měly být co nejefektivněji využity. Tak, aby to mnohým nepřipomínalo např. čerpání popovodňové vody ze sklepa na zálivku zahrádky našeho školství v mylném domnění, že na záhonech zahrádky našeho školství (vy)pěstujeme ekologicky plnohodnotné rovné mrkve.


Jiří Týř,
Hrádek nad Nisou, 21.9.2015