Francouzský učitel má víc volna a nesupluje ani nedohlíží. Jsou tam ale jiné háčky, říká Češka, která učila třicet let v Paříži

Češka Jarka Fournier působila více než třicet let jako učitelka matematiky v Paříži, nyní učí čtvrtým rokem matematiku a francouzštinu na dvou školách v Praze. „Francouzský učitel má během roku víc volna a opravdu jen učí, žádné suply a dohlížení na děti. Je tam ale spousta jiných háčků. Za českou školu už bych neměnila,“ píše pro magazín Rodiče vítáni

Mladá Boleslav dá miliony do školství: Na platy učitelů nebo snížení počtu dětí ve třídách

„Chceme dát 7,3 milionu korun na zkvalitnění školství. Ještě není rozhodnuto, kam přesně budou směřovat, a bude se diskutovat, zda to bude na zvýšení mezd učitelů, nebo například na to, aby bylo méně dětí ve třídách a zlepšily se učitelům podmínky pro výuku,“ uvedl pro Právo primátor Mladé Boleslavi Raduan Nwelati (ODS).

Jana Kopecká: Každý žák může být úspěšný čtenář, pokud mu dopřejeme dostatek příležitostí a vhodnou oporu

„ Tak dílna čtení je forma, která účinně přispívá k tomu, že se z žáků stávají čtenáři. Dobří čtenáři, přemýšliví čtenáři a základem té dílny čtení je, že každý si čte svou knížku, kterou si sám vybral, kterou si přinesl. Pravdou je, že u těch malých dětí jim to někdy vyberou maminky, ale já ve své třídě mám třídní knihovničku, která nabízí spoustu i současné literatury a děti mají možnost si tam vybrat. To je podstatné, že si každý čte knihu, kterou si sám vybral a povíme si vždycky, na co se při četbě zaměříme. Dáme si nějaký čtenářský úkol a pak po tichém čtení, kdy si každý čte na libovolném míst v té třídě, kde se mu líbí, některé dítě si rádo zaleze pod katedru, že tam má takový ten svůj domeček, někdo si sedne do čtenářského koutku na polštář, někdo si lehne na koberec a dáme si těch 10 - 15 minut takového tichého čtení a pak si o tom společně povídáme…,“ říká zkušená učitelka Jana Kopecká v pořadu Host Lucie Výborné na Radiožurnálu.

Zkušenost z indické školy mi ukázala, v jakém blahobytu žijeme a že i naše školství funguje, říká mladý učitel

„Naši školu navštěvovaly převážně děti z chudších poměrů. V jedné třídě jich za dlouhými lavicemi sedávalo většinou šedesát až sedmdesát, k dispozici měly sice krásné učebnice a sešity, nemluvily ale stejným jazykem. Indie jakožto nevídaně pestrý guláš řečí a kmenů nabízí totiž vzdělání v desítkách různých jazyků. Najdete tu školy hindské, bengálské, tamilské, ásámské a také ty nejprestižnější anglické. Závisí na rodičích a jejich finančním zázemí, na jakou školu dítě přihlásí. Ta naše byla anglická, a tak byly všechny předměty v angličtině, tedy pro všechny děti vlastně v cizím jazyce. Vedle toho se žáci učili i hindštinu – nejběžnější indický jazyk – a ásámštinu, což je hlavní jazyk dané oblasti,“ říká v rozhovoru pro Lidové noviny učitel Jakub Honěk, který jako dobrovolník rok učil v Indii.

Boj o zápis do lepších škol začal. Rozdíly mezi základními školami jsou velké

Podle některých rodičů zápisy velmi připomínají přijímací zkoušky. I když děti mají podle trvalého bydliště školu určenou spádově, možné je podat více přihlášek. A o vyhlášené základky je velký boj. Někteří rodiče tak neváhají přepsat právě trvalé bydliště potomka například ke známým, kteří bydlí blízko takové vzdělávací instituce. Reportáž přinášejí Lidové noviny.

Učitelka ZŠ: Být učitelem je opravdu hrozně náročné a unavující. A kdo to nezkusil, ten vůbec neví, o čem mluvíme

„Ačkoliv možná působím velice pozitivně, mám hodně dlouhý seznam věcí, které mi vadí. Osobně mám největší problém s velkým počtem dětí ve třídě a známkováním. Ale to je na delší povídání. Já sama se tedy snažím zaobírat pouze těmi problémy, které mohu změnit. Nad svým rozhodnutím stát se učitelkou jsem rozhodně nikdy nezapochybovala,“ říká učitelka základní školy Miriam Hejzlarová v rozhovoru pro MF DNES.

„Zlatý Ámos“ David Turek: Děláte-li něco dobře, poznáte to na dětech

„V tomto povolání vás málokdo chválí. Na dětech se pozná, že to děláte dobře, že je něco baví. Ale že by mi někdo řekl „hele, učíš dobře“, to ne. V rámci ankety jsem si to vyslechl víckrát, takže je to možná i motivace do budoucna,“ říká vítěz letošního ročníku ankety Zlatý Ámos David Turek. Rozhovor přináší deník Právo.

S novým školním rokem zanikne na středních školách a učilištích Královéhradeckého kraje celkem 1 500 míst

Kraj pokračuje v započatém slučování škol. V prosinci zastupitelé po bouřlivé debatě schválili spojení dosavadních 21 škol do 10 subjektů, teď rozhodnou, co a kde se bude na spojených školách učit. Redukce oborů se projeví od příštího školního roku. Informuje MF DNES.

Na jednu učitelku mateřinky by mělo být pět až sedm dětí, míní pedagog

Málokterý vysokoškolský pedagog má tak blízko k učitelkám mateřských škol jako Marek Herman z Univerzity Palackého v Olomouci. Každý týden je potkává na svých seminářích. I proto je z 11 tisíc podpisů pod jeho peticí proti novele školského zákona, která ukládá mateřským školám povinnost přijímat od roku 2020 děti už od dvou let, trochu rozpačitý. „Když to srovnám s jinými peticemi, měl bych se radovat. Ale učitelek v mateřských školách je zhruba 30 tisíc. Potkávám se s nimi pravidelně a jejich hlas se mi zdál strašně silný a jednotný. Proto mě trochu zklamalo, že se to neodrazilo ve vyšším počtu podpisů,“ říká v rozhovoru pro iDNES.cz.