Martin Fendrych: Jaroslav Kubera zneužil Terezínské tryzny. Potupil terezínské oběti i Senát

„V neděli na Národním hřbitově v Terezíně mluvil také předseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS), jeden ze čtyř nejvyšších ústavních činitelů České republiky. Terezínské tryzny hrubě zneužil, napadl ekology, rovnost pohlaví, politickou korektnost, a dokonce, v kontextu s vyhlazováním Židů, i multikulturalismus,“ píše pro Aktuálně.cz Martin Fendrych.

Děti si mají osvojit evropské hodnoty. Má to být „protiváha proti multikulturalismu“.

Poslanci se už podruhé snaží do školského zákona protlačit zmínku, že naše společnost stojí na židovskokřesťanských kořenech. Návrh podepsalo přes třicet poslanců ze šesti stran. Jeden z předkladatelů, Jiří Mihola (KDU-ČSL), si slibuje, že půjde o „protiváhu k multikulturalismu“. Čtyřiatřicet poslanců předložilo novelu školského zákona, která má do obecných cílů vzdělávání doplnit „pochopení a osvojení evropských kulturních hodnot a tradic humanismu vycházejících z antického a židovsko-křesťanského duchovního odkazu“. Informuje Deník N.

Jan Švihálek: V naší škole nám jde o respekt vůči národnostem, menšinám, různosti, jiné barvě pleti

„Když jsem ve škole nastoupil, tak na schůzkách s investory i expaty jsme dokola slýchali, že Brno takovou školu potřebuje. Někteří manažeři kvůli tomu, že tu nebyla, dokonce z Brna odcházeli. Jezdí k nám lidé z CzechInvestu s klienty, kteří chtějí investovat v Brně. Pokud tady chtějí mít deset top manažerů, tak jednou z podmínek je, aby zde byla škola, kde se učí podle mezinárodních standardů,“ říká v rozhovoru pro MF DNES Jan Švihálek, ředitel mezinárodní školy v Brně, do které chodí děti třiceti národností.

Mít muslima v rodině v průzkumu odmítla většina Čechů. V Evropě vyčnívají

Pouhých dvanáct procent Čechů je ochotno přijmout představu, že by měli v rodině muslima. Vyplývá to z průzkumu, který v Evropě provedla organizace Pew Research Center. Menší procento zjistila jen v Arménii. Česko tak vyčnívá nejen ve srovnání se Západem, ale i na mapě střední a východní Evropy. Téměř polovině Čechů by vadil i příbuzný s židovským vyznáním. Informuje iDNES.cz.

Islám ničí výuku, varuje v knize vídeňská učitelka. „Jsme bezmocní, prohrály děti.“

Běžné školní třídy se propadají na úroveň speciálních škol, žáci pocházející z muslimských rodin se stále více radikalizují a učitelé mívají potíže při výuce biologie a lidské anatomie. Na tyto a mnohé další problémy rakouských škol upozorňuje nová kniha Susanne Wiesingerové, dlouholeté učitelky ve vídeňské přistěhovalecké čtvrti Favoriten. Výuku i vztahy ve třídě podle ní ničí radikalizace většinových muslimů. Své zkušenosti shrnula v 214stránkové knize Kulturní boj ve třídě. Jak islám mění školy (Kulturkampf im Klassenzimmer. Wie der Islam die Schulen verändert). „Jsme bezmocní. Často si pomyslím: oni vyhráli a my prohráli. Ve skutečnosti ale prohrály děti,“ cituje z knihy list Der Standard. Informuje iDNES.cz

Jan Moláček: Politická korektnost je úspěšný návod, jak zlepšit společnost. Ale my jsme zase jednou chytřejší

„Politická korektnost je v Česku málem sprosté slovo. Být "politicky nekorektní" je nejen mezi extremisty, ale i v umírněných konzervativních kruzích cosi jako vstupenka, bez které vás do klubu ani nepustí. Panuje přesvědčení, že politická korektnost je synonymum pro lež, autocenzuru, lakování reality narůžovo či přecházení nepříjemných skutečností mlčením,“ píše Jan Moláček na Aktuálně.cz.

Daniel - Památka obětí holocaustu očima dětí a mládeže

Vyhlášení vítězů literární, historické a fotografické soutěže Daniel se uskuteční 21. března v Praze. Smyslem soutěže je přilákat mladé lidi k tématům holocaust, multikulturalita, xenofobie tak, aby se sami zamysleli a dokázali si na ně vytvořit vlastní názor.

Po každém dokončeném stupni vzdělání by člověk měl cestovat. Zjistí, zda to, co mu někdo říkal, platí i ve střetu s jinou kulturou

Antonín Kolář sedmnáct let učil na Masarykově gymnáziu v Plzni český jazyk a dějepis. Kromě samotného vzdělávání ve škole se snažil své studenty motivovat i k různým mimoškolním aktivitám, zapojoval je do rozličných dobročinných činností a rád s nimi podnikal výlety a expedice. Vloni vstoupil do povědomí nejen plzeňské veřejnosti díky svému přivítání prváků, kdy si na sebe oblékl muslimský oděv. Po rozporech s vedením školy nakonec odešel a nyní učí na soukromém gymnáziu. V rozhovoru pro Aktuálně.cz hovoří nejen o této zkušenosti, ale také o svých cestovatelských začátcích.

"Tam by sednul granát." Prvňáci teplické školy terčem kyberšikany

Vlnu nenávistných reakcí vyvolala fotka prvňáčků z teplické základní školy, kterou zveřejnil Teplický deník. Fotografie s vypsanými jmény žáků i učitelek se před pár dny objevila na jedné z nacionalistických stránek, odkud ji často s nenávistnými komentáři sdílely stovky lidí. Třída je totiž složena převážně z romských dětí a dětí arabského původu, což mnozí diskutující na sociální síti komentovali slovy: „Rovnou (symbol pistole)“, „třída plná teroristů“, "ZŠ Plynárenská. Řešení se přímo nabízí.“ nebo „Tam by sednul granát jak prdel na prkýnko!“ Někteří uživatelé posílají také podobné zprávy emailem přímo do školy. Informuje server Hate Free Culture.

Monique Fletcher: Lekce Bronx. Jak zapojit rodiče z vyloučených lokalit do spolupráce se školou

"Aby žáci měli šanci na trvalý úspěch ve studiu, je nezbytné zapojit do dění ve školách i jejich rodiče," říká Monique Fletcher, která popisuje svoje zkušenosti z vytváření komunitní školy ve vyloučených lokalitách v Jižním Bronxu. Se souhlasem autorky přinášíme celý text. 

Připomenutím „brněnského pochodu smrti“ začal festival Meeting Brno

Za poslední květnové noci roku 1945 bylo na dvacet tisíc Brňanů německého jazyka – starců, žen a dětí – vyhnáno ze svého domova. Více než 1700 jich náročnou cestu k rakouským hranicím nepřežilo, proto tento poválečný exces vstoupil do dějin jako tzv. brněnský pochod smrti. Připomněla ho Pouť smíření, kterou včera začal druhý ročník festivalu Meeting Brno. Jeho tématem je jednota Evropy, ohrožená populismem a společenskou radikalizací.

Spisovatelka Tereza Boučková o výchově adoptovaných romských synů, inkluzi a ztracených iluzích

„Je spousta dětí, které nemají studijní předpoklady anebo mají jen různé poruchy učení. Ty budou v inkluzivní škole trpět, nebudou stíhat, nebudou rozumět, budou vysmívaní anebo jen poslední,“ říká v rozhovoru pro Lidové noviny spisovatelka Tereza Boučková, která je známá i díky své knize Rok kohouta, v níž popisuje svůj život se dvěma adoptovanými romskými dětmi.