Do školy až v devět, apelují odborníci. Podle psychologů je brzký začátek výuky přežitek.

pátek 17. ledna 2020 ·

Poruchy spánku, deprese, obezita. S těmito neduhy se potýká stále více českých dětí. Jedním z viníků je podle psychologů začátek školního vyučování moc brzy ráno. Osmá, někde i dřívější hodina je zastaralá, rytmus dnešní společnosti se posunul, tvrdí zastánci změny z řad školských expertů i lékařů. Do školy by se podle nich nemělo chodit dříve než v půl deváté. Naopak druhá strana, zejména ředitelé škol, se řídí příslovím, že ranní ptáče dál doskáče – a stihne odpolední mimoškolní aktivity. Tématu se věnují Lidové noviny.




Absence snídaně je podle odborníků vážným problémem a přispívá k nárůstu dětské obezity. „Téměř polovina českých dětí během školního týdne nesnídá,“ říká Michal Kalman z Univerzity Palackého v Olomouci. Svůj díl viny podle něj má brzký ranní start. S tím ale nesouhlasí neuroložka Alena Dernerová, podle které má každý nastavené stravovací návyky jinak. „Vychází to také často z rodiny,“ uvedla s tím, že začátek výuky se do obezity nijak nepromítá. „Obezita je dána tím, že se děti nehýbou,“ zdůraznila.

Paradoxně i stravování může ovlivnit začátek vyučování. Své o tom ví ředitelka pražského gymnázia Na Zatlance Jitka Kmentová, kde se začíná učit už v 7.45. „Je to podle mne hodně brzy, ale jsme svázáni hygienickými podmínkami školní jídelny, do které docházejí naši žáci,“ řekla LN. „Až budeme mít novou, vlastní jídelnu, poradíme se, jak by se mohl začátek výuky posunout,“ dodala s tím, že před lety když se ptala všech žáků, zda by nechtěli posunout začátek vyučování, souhlasil zlomek. „Domnívám se, že důvodem je to, že studenti chtějí odejít co nejdříve, aby se mohli věnovat svým mimoškolním zájmům,“ vysvětlila.


Celý text naleznete v Lidových novinách

10 komentářů:

PP řekl(a)...
17. ledna 2020 v 11:27  

S tím samozřejmě nelze, než souhlasit. Ale je třeba si uvědoměle uědomit, že je potřeba být v reformách pečlivý a důsledný.

Co takové psaní? Dalo by se říci, že vzhledem k tomu, jak se žáci při psaní trápí (což se pozná podle toho, že se jim do toho nechce), si musíme položit upřímnou otázku: kolikrát jste sami použili psací písmo za posledních deset let? Je to zcela zbytečný hardskill. Mnohem cenější je umět se pohybovat prstem po dotekovém displeji.

A dále - proč by měl žák cokoli vědět o přírodě, když může vygůglit "příroda" a všechno o přírodě je na jednom místě.

Psaní textu na klávesnici je naopak velice silný softskill, který je potřeba zařadit do každého dne. Ale nikoli psaní celých vět, ty už jsou taky zbytečné. Běžný žák vystačí ve škole se čtyřmi výrazy - ano, ne, nevím a eééé. Ty by se taky daly sdělovat učiteli stiskem příslušného tlačítka. Ale když už po nich budeme chtít delší smysluplný text, jako třeba "Co jsi dělal včera odpoledne (jen nikoho nejmenuj)", tak to určitě zvládnou, o čemž svědčí tzv. Čapkův důkaz nevyhnutelné skutečnosti, který zní "dítě se naučí s editorem za hodinu".

Doporučuji začít vážně uvažovat o tom, že je potřeba snížit počet dětí nikoli na třídu, ale na jednoho učitele. Když důsledně, tak důsledně: proč by nemohl učitel objet všechny své žáky tak, jako objíždí pošťák svůj rajón? Stačí zazvonit u dveří, zeptat se žáka, jak se má a co udělal včera. Samozřejmě až po pěti zahřívacích otázkách typu ano/no, s převahou "ano" odpovědí. Jen potom se žák (pravděpodobně) naladí na vlnu, na které bude s vámi ochoten komunikovat.

Budou-li své žáky objíždět učitelé, taky toho vlastně moc umět nemusejí. Mají-li auto, stačí Waze, pokud ne, vystačíte s MHD. Takže všeobecný přehled a přirozená inteligence ustoupí schopnosti sbírat a třídit data. Protože výsledky takové objížďky stačí vyplnit do příslušných kolonek. Pak už jen stačí neúspěšné učitele trestat (třeba nuceným čtením Halíkových knih nebo nuceným díváním na Havlovy hry). Neúspěšný je samozřejmě ten, jehož svěřenci nehýkají štěstím, když jej uvidí mezi dveřmi, nebo si nechají učitelem zapsat do kolonky nálada "deprese".

Proto si myslím, že debata o začátku vyučování je velice zbytečně specifická, detailní a dotýká se naší nové školní koncepce "nikdy neprohraješ" pouze částečně, a to na jejím úplném počátku. Pro ty nejpodstatnější životní kompetence - loajality k bohatšímu, schopnost najít pro sebe tu správnou cestu, do které bych mohl vlézt a co nejlépe žít z cizího, je otázka začátku vyučování silně marginální.

PP řekl(a)...
17. ledna 2020 v 11:30  

Stejným přežitkem se jeví býti:

- splnit dané slovo
- splnit nějakou povinnost (kromě povinné účasti na dehonestaci prezidenta)
- všeobecný přehled
- přirozený respekt
- zvýšená inteligence
a empatie.

mirek vaněk řekl(a)...
17. ledna 2020 v 11:36  

Jací odborníci a na základě jakých výzkumů?

Pražáci chodí do práce na 9.00(obchody. úřady) a tak i pro děti je to lepší. Nařídíme to všem. To, že dělník chodí na 6.00 nikoho nezajímá a zemědělec i dřív.

Je to jako zimní a letní čas. Kdy do práce, podle toho škola. Stačilo by, aby chodili děti spát ve 20.00 jako za našich základoškolských let(večerníček a spát) a klidně budou ráno svěží. Ale všichni čučí na telku do půlnoci nebo paří hry, pak se ráno nechce vztávat.

Ona situace je složitější a když se chce tak se říká jen to co se zrovna hodí.

laimes řekl(a)...
17. ledna 2020 v 15:08  

školní docházku je potřeba posunout o rok tj od 7 let,vzdělání komplexní jedenáctileté,takže v 18 tj plnoletosti mohou všichni vyrazit do světa práce a podnikání

krtek řekl(a)...
17. ledna 2020 v 16:05  

Bude-li se začínat v devět, bude se končit ve čtyři. Na kroužky/sporty nezbyde čas. Tak co tam máte dalšího?

BP řekl(a)...
17. ledna 2020 v 17:58  

Krtku, začínat v 9 a končit nejpozději ve 13:00 a přes to nejede vlak.
Co takhle zkrátit vyučovací hodiny z 45 min na 30. Žák je schopen udržet pozornost maximálně 20 min a 15 min se stejně tak jako tak procmrndá přihlašováním a zapisováním do elektronické třídní knihy, než se zapíše absence, ono to nějaký čas zabere, než se zapojí veškerá technika ve třídě, kterou hodláte při výuce použít ap. Do hodiny stejně nepřijdete hned se zvoněním, zvlášť když máte jen pětiminutové přestávky a děcka už 5 minut před zvoněním začnou harašit, protože pro ně hodina dávno skončila.

rváčkazvesela řekl(a)...
18. ledna 2020 v 4:11  

Jasně, učitel má dělat nonstop a zápis do etk je svatej,i když to železo maká velmi pomalu, jelikož je prostě zastaralý - no ve školství nikdy nepůjde s dobou... děcka mohou pracovat ne 20 ale 15 minut a pak delší pauza na mobil, energy drinky, bagety a prohoz v onucích - pardon kápích ve vyhrnutých značkových ponožkách až ke kolenům. A v hodině(15 minutách) tradá na wc(na to tě pustit musej- to je děcký právo,no ne)
Učitel kolikrát nestihne ani to wc a děcka si dělají, co chtějí - mají práva, no ne?
my nic, ani tu komoru, brzy nás to zasáhne na komoru.Je to prostě na hlavu!!!

laimes řekl(a)...
18. ledna 2020 v 8:05  

vyuč hodinu zkrátit na 40min ,přestávky na 5

BP řekl(a)...
18. ledna 2020 v 19:08  

Laimes, přestávky jsou už teď jen 5 min.

Ivo Mádr řekl(a)...
19. ledna 2020 v 17:03  

"A nebylo by nakonec nejlepším řešením nástup na 11.00 hod. Půl hodiny příprava na oběd a potom v rámci zdravého životního stylu nějaká dvacka na ouško. A nějaké učení? To je přece nevhodné, je to stres".

A nyní vážně. Tomuto nápadu (mimo Prahu a Brno) není přizpůsobena infrastruktura, doprava,...A ostatně, kdo brání pražským školám, aby začínaly v 9.00? Nemusíme se však opičit jen podle Prahy, decentralizace státní správy je víc než potřebná.