David Klimeš: Česko vymírá. Stát chystá větší podporu rodin, investice do školek či bydlení přijdou na miliardy

Aktualizovaná koncepce rodinné politiky, která právě vzniká na MPSV, naznačuje, že si stát začíná být vědom toho, že mnohé problémy českých sociálních systémů začínají v okamžiku, kdy nedostane dostatečnou podporu rodina, do níž se narodí dítě. „Stěžejními opatřeními aktualizované koncepce je podpora dostupného bydlení pro rodiny s dětmi, podpora veřejných služeb pro rodiny (zejména služby předškolní péče), podpora primární a podpora sladění práce a rodiny (například sdílené úvazky), což jsou oblasti, ve kterých Česká republika dle všech mezinárodních a odborných srovnání nejvíce zaostává,“ deklaruje v úvodu nový rodinný plán. Tématu „budoucnost rodiny v Česku“ se věnuje David Klimeš v týdeníku Ekonom.

David Klimeš (twitter.com)

Klimeš mimo jiné píše:

Nízká průměrná porodnost 1,7 dítěte na matku zapříčiňuje populace a brzy se dočkáme situace, kdy se nebude mít kdo postarat o staré rodiče a stát pro ně nedokáže financovat důchodovou a zdravotní péči. V roce 2030 bude podle demografů každý čtvrtý občan starší 65 let (2,4 milionu osob), v roce 2050 již každý třetí (3,1 milionu osob), dnes je to přitom „jen“ každý pátý (dva miliony osob). Zároveň stát vůbec nepomáhá české rodině tam, kde by mohl. S nízkou mírou sňatečnosti a naopak vysokou mírou rozvodovosti asi nic neudělá. Ale mohl by například podpořit lepší kloubení rodinného a pracovního života u matek.

Ovšem absence flexibilních a částečných úvazků, přeplněnost školek a špatný daňový systém neumožňují matkám malých dětí udržet se v kontaktu s prací během mateřství.

Stát se zde dokonce nechová s péčí řádného hospodáře, který by za své výdaje měl chtít maximální užitek. České ženy postupně převládají mezi absolventy vysokých škol, kterým plynou mocné dotace. Aktuální údaje ukazují, že ze 78 tisíc absolventů je 60 procent právě žen. Pak je ale narození dítěte odstřihne od další kvalifikace a výsledkem je druhé místo mezi státy EU s největším dopadem mateřství na zaměstnanost žen. Dlouhý výpadek na trhu práce pak vede k tomu, že Česko má druhý nejvyšší rozdíl ve výdělcích žen a mužů neboli gender pay gap v EU (21,1 procenta oproti unijnímu průměru 16 procent). To se pak táhne až do důchodu a situaci mnoha českých důchodkyň musí zase řešit státní sociální síť. České seniorky pobírají zhruba o 18 procent, čili 2400 korun, nižší průměrný starobní důchod než muži (13 615 korun versus 11 219 korun).


Celý text naleznete zde