Polovinu investic, jako jsou stavby silnic a škol, by si Česko nemohlo dovolit bez eurodotací

V tuzemsku je oblíbenou disciplínou Evropskou unii kritizovat, jenže členství přináší výhody, díky kterým Češi bohatnou. Podíl českého HDP na obyvatele se dnes pohybuje okolo 90 procent evropského průměru. Za 14 let členství v EU jde o pětinový nárůst. Statistiky Evropské komise ukazují, že téměř polovinu veřejných investic, jako jsou například stavby silnic, výzkumných center či rekonstrukce škol, by si česká vláda nemohla dovolit bez peněz z evropských strukturálních fondů - tedy dotací, v Česku spojovaných s korupcí, plýtváním a křivením trhu. Reportáž přinášejí Hospodářské noviny.

Petr Zahradník (fss.muni.cz)

Jak vyplývá z nedávné studie Úřadu vlády, s přispěním evropských dotací Česká republika mezi roky 2007 a 2016 financovala projekty za 928 miliard eur. Bez evropských peněz by vůbec nevznikly - z dotací se platilo 80 procent nákladů. Tyto projekty přitom za zmíněné období představovaly v průměru 2,21 procenta celkového ročního HDP.

Nabízí se však otázka, zda unijní peníze země investovala tak, aby ekonomický růst udržela i v příštích letech, až se příjem z evropského rozpočtu zmenší. "Injekce z evropských fondů pro nás byla a je veliká. Přínos těchto peněz by ale mohl být daleko větší. Měli bychom se více zaměřit na projekty, které budou dlouhodobě generovat návratnost," upozorňuje Petr Zahradník, ekonomický analytik České spořitelny, který se evropským dotacím věnuje.

Podle Zahradníka vláda mnohdy investuje pod tlakem a snaží se peníze za každou cenu vyčerpat. Chybí ale dlouhodobý plán a projekty na sebe nenavazují. "Priority se mění s každou novou politickou reprezentací," říká analytik. Rodí se tak neudržitelné nápady, které po vyschnutí dotací buď zkrachují, nebo zatíží státní rozpočet.


Celý text naleznete zde