Dialogem k lepšímu myšlení a učení

V dvacetitýdenním experimentu se 2 500 devíti- a desetiletých školáků na 38 školách učilo, jak formulovat otázky a vysvětlovat argumenty. Oproti svým spolužákům bez podobného výcviku získali v angličtině a přírodních vědách průměrně dvouměsíční náskok, v matematice se pak nejvíc znevýhodnění žáci zlepšili o měsíc. Na studii upozorňuje server scio.cz.

Program nazvaný „výuka dialogem“ (dialogic teaching) je podle autora Robina Alexandra založena na přesvědčení, že diskuze podporuje myšlení a tím učení. V dialogových hodinách děti neodpovídají jen fakticky, ale učí se vyprávět, vysvětlovat, analyzovat, spekulovat, argumentovat nebo obhajovat. Učitelé mají podle Alexandra přejít od otázek „co?“ k „proč, jak, co když“, „co si myslíš, že by se stalo, kdyby...“.

Studie vychází z předchozích výzkumů, které pozitivní vliv diskuzí potvrdily. Devíti- a desetiletí Britové, kteří se jeden týden věnovali filozofii, se zlepšili v matematice i čtenářských dovednostech. V jiném programu školáci v přírodních vědách kladli velké otázky jako „jak víme, že je země kulatá“ a oproti kontrolní skupině se zlepšili o celý měsíc.

Běžné školy nejsou k dialogové výuce uzpůsobeny – překážkou jsou velké třídy, výchovné problémy, různé úrovně motivace či tlak standardizovaného testování. Přetrvává proto tzv. recitační výuka, tedy předávání informací a testování jejich zachycení sekvencemi krátkých otázek a odpovědí. Tato metoda umožňuje učitelům lépe řídit směr výuky a mít nad hodinou kontrolu. Pokud jsou nejistí ohledně svých znalostí nebo se tak sami učili, je těžké se přeorientovat na jinou výuku.


Celý text naleznete zde