Finská škola hrou. Místo biflování se žáci učí obstát v dnešním světě

úterý 13. června 2017 ·

„Myslím, že jsme deset let za vývojem společnosti a pokud nebudeme opatrní, naše školy a univerzity se změní v muzea, kde se učíme stejným způsobem jako před 400 lety,“ říká v reportáži České televize expertka na psychologii vzdělávání Kirsti Lonka.


Kirsti Lonka (twitter.com)
Skoro dvě desetiletí se Finsko chlubí špičkovým školstvím a tamní studenti pověstí světových premiantů. Digitální éra si ale podle Helsinek žádá nový přístup - méně knih a sezení v lavicích, zato víc technologií a kontaktu se světem. Loni proto finská vláda nařídila takzvané projektové učení. Studenti si spolu s učiteli sami vyberou téma a několik úhlů pohledu na něj. Stejně jako čas, který tématu věnují. Reportáž přinesla Česká televize.


Finští studenti dosahují jedněch z nejlepších výsledků na světě. I když mají málo domácích úkolů a zkoušek, kratší vyučování a naopak o dva týdny delší letní prázdniny.

Loni se přesto země odhodlala k další malé revoluci a k tradičním předmětům zařadila povinně takzvané projektové učení.

Loňská novinka se týká dětí od sedmi do 16 let a připravit je má na život v digitální éře. Děti tak mají lépe poznat lživé informace, nainstalovat si antivirový program, nebo se ochránit před kybernetickou šikanou. Kritické myšlení je podle reformátorů důležitější než nabiflovaná učebnice. A projektů na úkor předmětů bude přibývat.


Celý text a reportáž ke stažení naleznete zde

8 komentářů:

Jiri Janecek řekl(a)...
13. června 2017 v 8:55  

No jejich volba... Akorát neobstojí ve světě zítřka. A už vůbec ne ve světě 5.0...

"Projektové vyučování"? Co to je? To jsem v životě neslyšel... Nebo už je to aspo%n předmětem debat v anarchistických kroužcích?

Anonymní řekl(a)...
13. června 2017 v 9:37  

A jak lidstvo pokročilo ve svém vývoji? Pořád se plácáme okolo Země. Zato zbraňové systémy jsou tak dokonalé, že dokážeme planetu zničit tisíckrát a to z důvodů ideologických. Přece každý soudný člověk ví, že se žáci musí naučit základy a teprve na jejich základech můžou vytvářet další hodnoty. Znovuobjevovat myšlenky vizionářů minulosti je myslím špatná cesta.

poste.restante řekl(a)...
13. června 2017 v 9:37  

Kritické myšlení je podle reformátorů důležitější než nabiflovaná učebnice.

Zvláštní. Tak proč ho ti reformátoři nepoužívají?

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
13. června 2017 v 10:18  

V okamžiku, kdy jako učitel začnu vyžadovat po žácích jakékoli myšlení, narazím napřed na žáky samotné, pak na jejich rodiče a nakonec mě vyrazí vedení školy.

Vladimír Stanzel řekl(a)...
13. června 2017 v 10:59  

Další "proreformní" výron. Nevím, kdo vymýšlel titulek, ale zřejmě o Komenském moc neví - viz článek z časopisu Český jazyk a literatura, který vysvětluje, co Schola ludus byla. Ke kritice biflování je dobré přečíst si článek MUDr. Stránského, vybírám z něj jednu pasáž: "Podle Martina Stránského má internet drastický dopad na mezilidskou komunikaci. „Mládež komunikuje stejně, jako textuje, tj. dají dohromady větu, ale ta má čtyři slova. Není schopna diskutovat a porovnávat. Ví, kde všechno najít, ale neví, co s tím dělat. Je to deevoluce.“ Lidi tak prý začínají být jako mravenci nebo včely."

poste.restante řekl(a)...
13. června 2017 v 11:08  

V původním článku se ale také píše:
Kritici ale varují, že projekty místo tradičních předmětů by mohly snížit úroveň vzdělání, například ve fyzice. „Hodně lidí ze zahraničí se mě ptá, proč? Máte dobré výsledky, tak proč ten systém měníte,“ říká finský profesor Jari Salminer.

Jasné, výzkumem podložené důkazy o tom, že projektové učení přináší lepší výsledky, chybí. Finsko ho tak zavádí postupně a studenty pozoruje. Jim samotným se ale nová finská škola většinou líbí.


Jak typické pro "mediální obraz" zahraničního školství, což?

jir řekl(a)...
13. června 2017 v 16:17  

Neznám žádného Fina.

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
13. června 2017 v 16:41  

Já jich znám mnoho.