Jak vyplývá z celku uvedeného pozměňovacího návrhu, v ustanovení § 29 odst. 1 větě třetí nejde než o deklaraci, jíž se ministerstvu jakožto ústřednímu orgánu státní správy mj. pro předškolní zařízení, školská zařízení, základní školy, střední školy a vysoké školy určuje gesční odpovědnost za profesní rozvoj učitelů uskutečňovaný dalším vzděláváním a za zajišťování tohoto rozvoje.
Návrhem nestanoví a vzhledem ke kontextu zákona o pedagogických pracovnících ani nemůže stanovit jakási výhradní licence pro provádění aktivit dalšího vzdělávání prostřednictvím pověřené právnické osoby. Jinak by zcela ztratila smysl ustanovení zákona o pedagogických pracovních, stanovující systém dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků prostřednictvím akreditovaných vzdělávacích institucí – viz například ustanovení § 24c odst. 1 návrhu ve sněmovním tisku 959: „Další vzdělávání pedagogických pracovníků se uskutečňuje na vysokých školách, v zařízeních pro další vzdělávání pedagogických pracovníků a v jiných zařízeních… jimž byla ministerstvem udělena akreditace podle tohoto zákona v systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků.“ Toto ustanovení návrhu není pozměňovacím návrhem dotčeno.
Ve všech souvislostech je proto třeba komentované ustanovení obsažené v pozměňovacím návrhu chápat tak, že se jím zdůrazňuje úloha ministerstva v systému dalšího vzdělávání, kterou nemusí vykonávat přímo, ale může ji plnit prostřednictvím za tím účelem zřízené právnické osoby. Nestanoví se jím však omezení okruhu právnických osob, které mohou poskytovat služby v dalším vzdělávání pedagogických pracovníků. V žádném případě tak nejde o monopolizaci vzdělávání učitelů jedinou organizací, jak si mylně vydedukoval autor článku.
Zdroj: EDUin
Reakce MŠMT na tiskovou zprávu EDUin: V žádném případě nejde o monopolizaci vzdělávání učitelů
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
0 komentářů:
Okomentovat