Záchranáři, ale i úředníci, policie, hasiči i například sociální pracovníci a školy dostanou od úřadu vlády návod, jak komunikovat s lidmi postiženými autismem. Problémy, kterými autisté trpí, jsou podle autorů manuálu široké a mohou se dotknout řady oblastí veřejného života. Materiál nazvaný Komunikační soubor představil úřad vlády. Ministerstvo školství chce také po školách, aby návod zapracovaly do vzdělávacích programů pro žáky se speciálními potřebami.
"Řadě problémů a diskriminaci jsou lidé s autismem a jejich rodiny vystaveni právě z důvodu neznalosti tohoto handicapu," řekla náměstkyně pro řízení Sekce pro lidská práva úřadu vlády Martina Štěpánková.
Návod má veřejnosti přiblížit jednoduché zásady, jak s autisty snadněji komunikovat. Obsahuje mimo jiné informační leták, komunikační klíč či desatero komunikace s pacientem.
Poruchy autistického spektra postihují podle průzkumů každé 80. narozené dítě. Na celém světě žije zhruba 70 milionů lidí s tímto handicapem, v Česku je jich zhruba 100.000.
Podrobnosti naleznete zde a zde
Návod, jak komunikovat s lidmi postiženými autismem
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
1 komentářů:
Naší největší odbornicí na problematiku autismu byla paní primářka Růžena Nesnídalová, která provedla longitudinální výzkum vývoje dětí s tímto postižením.
Dovoluji si uvést 2 citáty z její knihy Extrémní osamělost:
„Autismus znamená uzavřenost do sebe. Na naše pacienty se hodil popis autistických dětí podle Kannera, neboť u nich byla porucha schopnosti kontaktu pozorována od narození.
Kolik případů časného autismu jsme viděli?
Za těch 12 let od r. 1973 jich mezi stovkami a tisíci dětí na klinice v Plzni a pak v psychiatrické poradně v Praze bylo 20, u kterých byly v ý z n a č n é a u t i s t i c k é r y s y. V průběhu vývoje však u některých dětí došlo k podstatným změnám. U deseti dětí jde o vrozenou slabomyslnost těžšího stupně, která měla v prvních letech života řadu příznaků popisovaných u Kannerova časného dětského autismu. Dvě děti je možno označit jako autistické psychopaty a u jedné dívky pravděpodobně přece jen šlo o dětskou schizofrenii. Jen šest dětí zatím snese měřítko Kannerova časného dětského autismu stále. “
Nesnídalová, R., Extrémní osamělost. Praha: Portál 1995, s. 41.
Rovněž „objevitel“ autismu Leo Kanner považoval toto postižení za velmi vzácné.
Postupně do roku 1943 našel mezi dětmi přiváženými k němu i z velké vzdálenosti celkem jedenáct dětí, které mohl označit jako děti s vrozenou neschopností vytvořit obvyklý afektivní kontakt mezi lidmi. Tuto charakteristickou neschopnost vstupovat do vztahu s jinými lidmi nazval Kanner „exterémní autistickou osamělostí“. Zdůraznil, že se tento rys projevuje už v raném dětství , a proto mu dal název „early infantile autism“.
(Nesnídalová,c.d. s. 16- 17)
Okomentovat