Ondřej Kania popisuje v Hospodářských novinách nástup další reformy ve finském školství.
„O co jde: Fnská odborná veřejnost se shodla na tom, že tamní studenti nejsou po absolvování střední školy tak připraveni na život, jak by měli být. V následujícím školním roce proto začne platit National Curriculum Framework, tedy v podstatě národní osnovy. Nejvýraznějším prvkem je zavedení takzvaného phenomen-based teaching, volně přeloženo jako tematické vyučování. Znamená to, že studenti se nebudou učit jednu hodinu matematiku, jednu hodinu dějepis, jednu hodinu fyziku, ale například budou mít třítýdenní téma "počasí", v němž budou obsaženy všechny předměty,“ vysvětluje Kania.
A dodává: „Zkrátka a dobře, každé velké téma je vysoce komplexní, a pokud máte kreativní učitele, není problém zakomponovat do takového tématu všechny předměty.“
Celý text naleznete zde
5 komentářů:
"Bohužel v naší zemi se problémy vzdělávacího systému bagatelizují na témata platů učitelů a inkluzi, tedy věci, které jsou ve srovnání s neuvěřitelnou zastaralostí našeho školství naprosto marginální."
No, než se pouštět do takovéhoto těžkého experimentu, který se nedá dělat bez dobře metodicky připravených výukových materiálů a bez změny způsobu přípravy učitelů už na VŠ, tak to raději bagatelizujme.
Jsem zvědavá, jak to v tom Finsku ve skutečnosti bude probíhat. Dovedu si představit, že se tímto způsobem snad může pojmout výuka čtyř či pěti týdnů v roce (a myslím, že tak to taky skončí), ale nahradit tímto způsobem celou výuku na gymnáziu, k čemuž by to postupně mělo údajně dojít, považuji za nereálné.
Pokud vím, ve Finsku nemusejí školství bagatelizovat na otázku platů, protože tam už dávno pochopili, že za málo peněz málo muziky.
BTW, podle čeho se pozná, že finské školství je nejlepší na světě, když se finští žáci zhoršili?
Že by nám rostl další "školský expert"? Má maturitu, takže vzdělávací problematice určitě rozumí do šířky i hloubky.
Rozpouštění předmětů do tzv. klastrů se věnuje i Liessmann v Hodině duchů - samozřejmě je k němu kritický. Nedivím se mu - nedovedu si dost dobře představit, jak by se v takovém pojetí dal systematicky a smysluplně učit jazyk a literatura. Ale kdo ví, třeba Finové naleznou novou a dobrou cestu.
Pane Komárku, proč tady na ČŠ straší náborový inzerát firmy pana Kanii?
Jen na okraj: pan Kania školu vychodil. Studuje se jinde, než na internátních středních školách. A navíc se mu ztratilo něco v překladu. Asi tam na intru v New Yorce probírali počty, ne matematiku. Takovou pitomost totiž nemohou myslet vážně ani ti reformě profláknutí Finové. Takhle se učí předškoláčci. V Čechách např. už déle než sto let. Ale tahle "kalkulačková" představa, že matematiku lze oddělit od jejího rozsáhlého a na abstrakci založeného aparátu, je neznalost nebo vědomá lež.
Pan Ondřej Kania dozajista hluboce prostudoval RVP ZV. Je to dokument, který byl inspirován z velké míry finským modelem. Všichni také víme o čem takové RVP-ŠVP je a k čemu je. Hlubší výrazy nemá cenu používat. Bude jedině dobře až finské školství tento "supermodel" otestuje a ještě bude třeba počkat až ho přijmou takové opory EU jako Německo, Francie, Itálie,....Není kam spěchat. Množinová matematika z roku 1976 byla prezentována úplně stejně a kde je ji konec. Zažil jsem spoustu pseudoreforem a všechny mě nechaly chladnými.
Okomentovat