Novoroční anketa České školy: odpovídá Tomáš Janík

pátek 8. ledna 2016 ·

Doc. PhDr. Tomáš Janík, Ph.D., M.Ed. je vedoucím Institutu výzkumu školního vzdělávání Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity. Je členem poradního týmu ministryně školství. Zaměřuje se na problematiku školských reforem, učitelské profesionalizace, kurikula a vyučování a učení.

Jaké jsou tři největší problémy českého regionálního školství?


  1. Bezbřehý aktivismus českého EduOutu.
  2. Neoliberální projekty evropské vzdělávací politiky.
  3. Ekonomistický imperialismus světových obchodních společností aplikovaný v oblasti vzdělávání.

Jak hodnotíte průběh přípravy společného vzdělávání?

Inkluzi (vedle zdraví, solidarity, soudržnosti apod.) považuji za vysoko stojící hodnotu. Že je inkluze vyhlášena za regulativní cílovou ideu na horizontu našeho pedagogického usilování, považuji za správné. Inkluze jako pedagogický ideál se při svém průmětu do praxe (tj. společné vzdělávání) vyjeví v rámci určitých realizačních možností tu s příznivými, tu s nepříznivými důsledky pro ty či ony zúčastněné i nezúčastněné. S ohledem na to, jak komplikovaný je vztah mezi ideou a jejím naplněním v praxi, jsem toho názoru, že inkluze by neměla být realizována bez slitování, tj. radikálně, totálně, překotně, hujersky. A to tím spíše, když v probíhajících diskusích teprve pozvolna dochází k prověřování toho, do jaké míry a v jakém smyslu je altruismus základem pedagogických profesí, a k vytváření představ o tom, že by škola mohla vypadat jinak, a pokud by vypadala tak či onak, zda by to bylo k naší starosti či radosti.

Jaký je váš názor na povinný předškolní ročník v mateřské škole?

Uznávám školský systém jako systém a doporučuji všem využít jeho potenciál a neminout žádný ze školských stupňů. Že je při průchodu systémem ledasco povinné, považuji za běžné a nedivím se tomu. Jak známo, citlivým místem školského systému jsou přechody mezi stupni - význam mateřské školy vzhledem ke vstupu do školy základní se mi jeví jako zřejmý. Stejně tak zřejmé jsou personalizační, socializační a enkulturační přínosy mateřské školy.

Jaký je váš názor na jednotné přijímací zkoušky na maturitní obory středních škol?

“Jednotné státní cokoliv” v systému, který je decentralizovaný, deregulovaný a odstátněný, je úkazem hodným zvláštní pozornosti. Názor prozatím nemám.

Zúčastněte se také novoroční ankety České školy!

20 komentářů:

Ondřej Šteffl řekl(a)...
9. ledna 2016 v 16:03  

Odpověď
Bezbřehý aktivismus českého EduOutu
od jednoho z nejschopnějších (a nejaktivnějších) pracovníků českého pedagogického výzkumu je skutečně hodna komentáře.
Já sice chápu, že jde v jistém smyslu o nadsázku, což naznačuje i novotvar EduOut, ale ostatní odpovědi o žádné další ironii nesvědčí, a je jasné, že kolegovi Janíkovi problém leží v hlavě.

1. Většího uznání se EduINu nemohlo dostat.
2. Může-li být aktivita relativně malé neziskovky skutečný problém, a to ještě aktivita víceméně jen mediální, pak něco není v pořádku.

Jak je možné, že MŠMT, jehož mediální odbor má jistě rozpočet násobný, rozpočtu eduinu, tomu nedokáže účinně čelit? Jak je možné, že tomu nedokážou čelit pedagogické fakulty nebo jiný pedagogický výzkum v ČR? Proč vlastně zvou do televize, rozhlasu apod. Feřteka, Kartouse, Botlíka nebo mě? V ostatních oborech - politika, ekonomie, terorismus, medicína, zahraniční politika atd. tam dost často bývá někdo z nějaké vysoké školy. Marně pátrám, kdy se k otázkám školství vyjadřoval někdo z pedagogické fakulty.

Že by to byla neschopnost nebo nezájem? Možné ovšem také je, že na tom co EduIn říká, je něco pravdy. A pravda ta je vždycky pro zavedené systémy problém, ona totiž nakonec ...jak, že to máme na té prezidentské standartě? a to bez ohledu na rozpočet.







Tajný Učitel řekl(a)...
9. ledna 2016 v 17:51  

Možná by pan Janík mohl, namísto kdákání o eduinu raději konečně dodat nějaká relevantní data z výzkumu, třeba o dopadech centralizované SMZ a jednotných přijímaček na metody výuky, úroveň znalostí, dalším profesním rozhodování žáků zš apod. Já zapomněl, český pedagogický výzkum je jako yetti. Všichni o něm slyšeli, ale nikdo ho nikdy neviděl.

Nicka Pytlik řekl(a)...
9. ledna 2016 v 18:55  

Proč vlastně zvou do televize, rozhlasu apod. Feřteka, Kartouse, Botlíka nebo mě?
Možné ovšem také je, že na tom co EduIn říká, je něco pravdy.


Možné to je.
Ale CO z vyřčeného je ona pravda? Nemohli byste to, pane Šteffle, nějak avizovat předem?
A odvolávat se na televizní debaty? No nevím. Kdoví, jaká jsou kriteria výběru aktérů, a především, co je dnes jejich smyslem.
Takže paralela, nebo spíš hyperbola s podvečerním 'Prostřeno'. Tuším, že to začínalo jako vhled do kuchyně běžných lidí. Co, kdo a jak vaří, jaké má kdo chutě. Dnes je to 'reality šou' s křišťálově čisté podobě předem daného scénáře poplatného tomu, co vrčí. Kontroverze, konflikt, drámo. Kdo by se koukal na pohodu u večeře přátel a slušných lidí, totiž.

tyrjir řekl(a)...
9. ledna 2016 v 18:58  

Čekal jsem, že se nějaké ty potrefené husy ozvou. Od pana Šteffla jsem ale takhle mělkou argumentaci neočekával. Panu Janíkovi a Institutu výzkumu školního vzdělávání Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity tleskám.

Myslím, že by všem EduOtníkům včetně některých členů poradního týmu paní ministryně mohla být umožněna stáž k získání lepší orientace v problematice vzdělávání na brněnské Masarykově univerzitě.

Jde tu myslím o to, aby jim bylo umožněno dostat od bezbřehé propagace dnes neuskutečnitelných výjimečností dostat na břeh a na pevnou zem dnešní školské reality. Tu zem je potřeba v potu tváře kultivovat bez zbytečných řečí těch, kteří na ní koukají a pokřikují z lodičky plovoucí v kaluži svých avšak od školské praxe odtržených představ a zájmů.

J. Týř

Miloslav Novotný řekl(a)...
9. ledna 2016 v 19:13  

Pane Šteffle, nezesměšňujte se hraným údivem. Se skromností, jež by Vás byla bývala šlechtila, jste vyjmenoval hlavní "užitečné" v tažení, které pan Janík výstižně pojmenoval ve svém tříbodovém výčtu. Srovnání s rozpočtem MŠMT se Vám taky povedlo. Prachy, které jsou za tou Vaší partou hochů, co spolu mluví, jsou součástí entit ad 2 a 3 této ankety. Kam se hrabou školy s tělocvikem a jejich ministerstvo. Vy dobře víte, co pomáháte bourat, a co stavět místo toho. Jinak máte pravdu, není šprochu... Ale takhle to na prezidentské standartě není míněno.

Ondřej Šteffl řekl(a)...
9. ledna 2016 v 19:57  

tyrjir řekl(a)...
Panu Janíkovi a Institutu výzkumu školního vzdělávání Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity tleskám.

Ale já jim přece taky tleskám. Jsou možná teď to nejlepší, co v ped. výzkumu máme. Jen nechápu proč se EduInem nestřetávají věcnými argumenty. Proč nevysvětlují mě i dalším, co je podle nich na neoliberálním pojetí školy špatně, a co si pod tím vlastně oni představují, a zda to je to, co podporuje eduin. Proč se pedagogické fakulty neúčastní veřejné diskuse o maturitách, povinných přijímacích zkouškách, testování apod.

všem EduOtníkům včetně některých členů poradního týmu paní ministryně mohla být umožněna stáž k získání lepší orientace v problematice vzdělávání na brněnské Masarykově univerzitě. To ano, třeba šéfporadce Petr Pavlík si asi představuje, že věci fungují tak, jak je to napsáno na papírech. Kdo ví, kdy byl ve škole?

tyrjir řekl(a)...
9. ledna 2016 v 21:15  

Mimoňové a Transakční analýza lidského chování

Myslím, že tu jde o neshody a konflikty, které jsou v Transakční analýze lidského chování vysvětleny jako neshody a konflikty plynoucí z vzájemné neakceptace rolí. Namísto věcné komunikace v důvěrném modelu chování typu do-do (dospělý-dospělý) se jedna ze stran postaví do role ro-do (rodič-dospělý) nebo dokonce ro-dí (rodič-dítě). Když to druhá stana nepřijme, je tu neshoda nebo konflikt. Totální konflikt vzniká, když dna strana komunikuje způsobem ro-dí a druhá na to odpoví rovněž způsobem ro-dí.

"EduOutník" je myslím docela pěkný termín pro "školské Mimoně", mezi něž ve vztahu k regionálnímu školství počítám i hlavního poradce paní ministryně :)) . Petr Pavlík po studiu inženýrství na VŠCHT studoval v USA genderovou problematiku a teď snad i učí na Katedře genderových studií FHS UK a o genderové problematice publikuje.

J. Týř

http://www.ceskaskola.cz/2015/12/dvtv-skola-vyvolava-v-detech-stres.html#comment-6691370152651620173
http://psychoweb.cz/psychologie/jak-si-lide-hraji--e--berne--transakcni-analyza-hry/
http://gender.fhs.cuni.cz/KGSENG-8.html

Eva Adamová řekl(a)...
9. ledna 2016 v 21:44  

"Proč vlastně zvou do televize, rozhlasu apod. Feřteka, Kartouse, Botlíka nebo mě?"


Protože v médiích jde o to prezentovat především potrefené vizionáře, aby se pokud možno zvýšila sledovanost. Koneckonců článek o ZŠ Archa a rozhovor s ředitelkou této školy zveřejněný v MF Dnes je toho důkazem.

Ondřej Šteffl řekl(a)...
9. ledna 2016 v 21:46  

J. Týř. Víte, že Berne: Jak si lidé hrají, nedávno vyšlo?

tyrjir řekl(a)...
9. ledna 2016 v 22:09  

Nevím, ale pokud ano, koupím si znovu. Zajímavé jsou zejména úvodní kapitoly o tzv. vysychání mízy, o obřadech, hrách a důvěrných vztazích. Kdo je pochopí, může se naučit jít racionálněji k cíli a negenerovat a neodpouštět přitom zbytečný adrenalin.
J. Týř

Ondřej Šteffl řekl(a)...
9. ledna 2016 v 22:37  

Zkuste knihu Haidt: Morálka lidské mysli. Tam najdete vysvětlení, proč jsou někteří lidé konzervativní a jiní liberální, i to že v něčem se nemohou dohodnout, ale v něčem mohou. A hlavně, jak to dělat, aby se alespoň na něčem dohodli. To se bohužel zatím vůbec nedaří, ve školství, na České škole, ale ani ve společnosti.

tyrjir řekl(a)...
10. ledna 2016 v 8:16  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
tyrjir řekl(a)...
10. ledna 2016 v 8:20  

Verba docent exempla trahunt: "Co sám rád nemáš, nečiň druhému!" žáku pravil kantor kdesi, třepaje ho přitom za pačesy. (K. H. Borovský)

Stačí se myslím podívat na názvy knih a článků EduOutníků a každému soudnému člověku je zřejmé, že jejich etika a morálka ve vztahu ke škole a učitelům má vážné vady. Nelze se pak divit, že ze strany učitelů jsou kladeny otázky PROČ se tak chovají, proč média nazývají jejich neetické ostouzení škol a učitelů odbornictvím atd.
Paní Straková se myslím ve své odpovědi na problémy regionálního školství dost viditelně znedůvěryhodnila. Pan Šteffl to zřejmě neuznává a obhajuje ji. Jsem rád, že alespoň v této diskusní niti uznal kvalitu (relevantnost) pohledu T. Janíka na problémy regionálního školství.

J. Týř

http://www.ceskaskola.cz/2016/01/novorocni-anketa-ceske-skoly-odpovida_43.html#comment-794008562858771944

Ondřej Neumajer řekl(a)...
10. ledna 2016 v 10:12  

Skutečně pane Týři z jednání EDUinu vnímáte pouze to, že útočí na učitele? Nic jiného na Vás nepůsobí? Nesnaží se upozornit na to, že náš současný vzdělávací systém mám mnoho problémů? Učitelé v něm jsou kolečkem v celém soukolí a tak lze chápat, že si kritiku vztahují na sebe.

Nemyslím si, že by učitelé byli hloupí. Mnozí jsou jen v dnešní době dezorientovaní.

ON

tyrjir řekl(a)...
10. ledna 2016 v 10:33  

Skutečně, pane Neumajere, nečtěte příspěvky na České škole a nevíte, že nezavrhuji alternativní přístupy ke vzdělávání a potřebu zlidštit školní vzdělávání? Eduin ode mne i od ostatních diskutujících dostává jen reakci na svou školy a učitele ostouzející demagogii. "Dezorientovaní", jak vidím i na Vás a Eduinu, jsou nejen učitelé z regionálního školství :))
J. Týř

Viz též např.
http://www.ceskaskola.cz/2016/01/novorocni-anketa-ceske-skoly-odpovida_8.html?showComment=1452410178476#comment-7630548426940101219
http://www.ceskaskola.cz/2016/01/novorocni-anketa-ceske-skoly-odpovida_9.html#comment-5956549805373100167

Vladimír Stanzel řekl(a)...
10. ledna 2016 v 11:27  

Pro činnost EDUinu v podstatě platí: "Proto ale expert na vzdělávání nevyžaduje jen tu či onu reformu, nikoli, on vyžaduje "revoluci ve vzdělání". Nemá zůstat kámen na kameni, všechno se musí změnit: jak se učí, co se učí, kde se učí, kým se učí. Fantazii se zde nekladou žádné meze a představit si lze mnohé. Rozhodující přitom jsou dva počátenčí body: Rostoucí identifikace učení a života a s tím nastupující mizení učitele a školy."

Jenže: "Vzdělání není žádná katastrofa. Vzdělání také není žádné náboženství. A především: vzdělání neřeší všechny problémy. Získali bychom mnoho, kdybychom místo obvyklé směsi blouznění o vzdělání a rétoriky managementu dostali jasný pohled na možnosti, ale také na meze, na šance, stejně jako na rizika vzdělávacích procesů. Vzdělávací zařízení proto aktuálně nepotřebují více, nýbrž méně reforem, a jakkoli paradoxně to může znít, mělo by se obecně uvážit: V - údajně - rychle se měnící společnosti potřebují vzdělávací systémy vysadit rychlost, nepotřbují hektičnost, ale uvážlivost, ne tempo, ale stabilitu, ne permanentní změnu, ale jistotu, žádné trvalé ostřelování z médií a politiky."
Tolik Konrad Paul Liessmann, Hodina duchů, s. 32, s. 25

Pavel Doležel řekl(a)...
13. ledna 2016 v 6:39  

Pane Šteffle, Vaše uvažování mi zůstane asi navěky záhadou. Jste pro mě důkazem, že i velmi inteligentní mozek si může vjemy zpracovávat tak nějak šejdrem. No ale k věci.

Cituji: "Já sice chápu, že jde v jistém smyslu o nadsázku, což naznačuje i novotvar EduOut, ale ostatní odpovědi o žádné další ironii nesvědčí, a je jasné, že kolegovi Janíkovi problém leží v hlavě."

Nevím, co chápete, nebo nechápete, nicméně já jsem ten výrok nepochopil tak, že by problémem byl čistě EduIn. Chápu to mnohem obecněji. Problémem českého školství je na prvním místě (a s tím souhlasím) skutečnost, že sebou nechá manipulovat samozvanými aktivisty, že musí odolávat nesmyslným tlakům ze všech stran, místo aby se věnovalo podstatným věcem, že každý polovzdělanec i nevzdělanec má dojem, že když vychodil alespoň 3 třídy obecné školy, tak má kompetenci navrhovat kvalitní vzdělávací systém, radit učitelům a kritizovat. Že lidé, kteří nikdy neučili, nevyznají se ani v ekonomii, ani v managementu, ani ve statistice, aby dokázali alespoň zhodnotit kriticky odborné studie, se neostýchají nechat se veřejně nazývat experty na vzdělávání. Že o poviné maturitě z matematiky rozhoduje více dav na ulici, než skuteční experti na vzdělávání. Jde to všechno ruku v ruce s ultraliberalizací některých částí společnosti - většinou bohužel velmi nevzdělané.

Cituji: "Jak je možné, že MŠMT, jehož mediální odbor má jistě rozpočet násobný, rozpočtu eduinu, tomu nedokáže účinně čelit? Jak je možné, že tomu nedokážou čelit pedagogické fakulty nebo jiný pedagogický výzkum v ČR?"

Jaký rozpočet má EduIn? A jaký má mediální odbor MŠMT?

Cituji: "Možné ovšem také je, že na tom co EduIn říká, je něco pravdy. A pravda ta je vždycky pro zavedené systémy problém, ona totiž nakonec ..."

Jistě. Známkou toho, že na něčem, je něco pravdy, je skutečnost, že si vás pozvou do televize. To jste vystih. Řečeno slovy klasika: "Ale Bohoušku, nesmíš věřit všemu, co říkají v televizi...". Navadí vám náhodou, že ta televize je přesně ten zavedený systém, pro který je pravda problém? V televizi totiž pracují produkty toho školství, které má rádo kompetenci efektivní komunikace, kompetenci aktivního občanství a názory, ale chybí mu kompetence odlišit názor a znalost, protože znalosti ho nezajímají.

Pavel Doležel řekl(a)...
13. ledna 2016 v 6:51  

Cituji: "Proč nevysvětlují mě i dalším, co je podle nich na neoliberálním pojetí školy špatně, a co si pod tím vlastně oni představují, a zda to je to, co podporuje eduin."

Pane Šteffle, MŠMT i pedagogické fakulty se samozvaným aktivistům věnují podle mého mínění přesně v té míře, kterou vyžaduje jejich léčba (debaty, kulaté, hranaté a jiné stoly, návštěvy publicistických pořadů v rádiích, v televizi, ...). Jenže na rozdíl od nich, oni musejí i pracovat a ne jen diskutovat, vysvětlovat a tlachat. Je třeba se smířit s tím, že některým studentům a některým pacientům prostě není možné některé věci vysvětlit.

Pavel Doležel řekl(a)...
13. ledna 2016 v 7:03  

Cituji: "Skutečně pane Týři z jednání EDUinu vnímáte pouze to, že útočí na učitele? Nic jiného na Vás nepůsobí? Nesnaží se upozornit na to, že náš současný vzdělávací systém mám mnoho problémů? Učitelé v něm jsou kolečkem v celém soukolí a tak lze chápat, že si kritiku vztahují na sebe."

Z jednání EduInu vnímám nejen ostouzení, znevažování a kritizování práce učitelů, ale i mnoho dalších "kvalit". Kupříkladu absolutní nekompetentnost, nepochopení příčin a následků, neznalost statistiky jakožto nástroje pro čtení a porozumění odborným studiím, nedostatek kritického myšlení a schopnosti komparace, neznalost základních principů ekonomie, manipulativnost, nekorektnost, demagogii, absenci náhledu na sebe sama, absenci pokory a mnoho dalších.

EduIn se nesnaží upozornit ani tak na to, že náš vzdělávací systém má mnoho problémů, jako spíš sám na sebe. Většinou jde o mediální exhibice jednotlivých individií. A skutečnost, že učitelé jsou jen kolečkem v obrovském soukolí, na které každý nesmyslný experiment dopadá, nikterak neřeší. Spíše jim ještě nakládají podporou nejrůznějších nesmyslů od inkluze až po slovní hodnocení. A učitele kritizují přímo, takže tito si rozhodně na sebe nemusí nic vztahovat. Kritizují metody výuky, nevzdělanost přímo učitelů, jejich malý rozhled, jejich malé sebevědomí, neschopnost správně učit a vzdělávat podle "nejnovějších poznatků neurověd" (o nichž vědí prd), atd.

Nicka Pytlik řekl(a)...
14. ledna 2016 v 0:49  

Děkuji Vám, pane Doležele.