Přečtěte si: Klára Laurenčíková: Segregace dětí na ZŠ je neetická a zcela nepřijatelná

neděle 27. září 2015 ·

"Důvody ke vzniku etnicky homogenních tříd často neodrážejí reálný stav," tvrdí Klára Laurenčíková z poradenského týmu ministryně školství Kateřiny Valachové. V návaznosti na nové případy podezření na segregaci romských žáků základních škol v Krásné LípěDuchcově přináší zpravodajský server Romea.cz rozhovor, který přibližuje vývoj a stav segregačních tendencí v českém školství a informuje o chystaných změnách.

Z rozhovoru Adély Gálové s Klárou Laurenčíkovou v Romea.cz vybíráme:

Vyučující i ředitelé těchto škol často tvrdí, že rozdělování dětí neprobíhá podle etnického klíče, ale podle úrovně dosažených schopností nebo podle toho, jestli děti předtím absolvovaly předškolní přípravu.

Také toto považuji za nepřijatelné. Paragraf 16 novely školského zákona, který vstoupí v platnost v září 2016 neumožňuje separaci dětí s tzv. speciálními potřebami. Apeluje na vytváření heterogenních dětských kolektivů. V případech, kdy děti potřebují zvláštní typ podpory, je mnoha dostupnými mezinárodními i místními výzkumy prokázáno, že je vhodnější, aby byly ve smíšeném kolektivu.

Ze společného vzdělávání jednoznačně profitují všechny děti. Učí se vzájemně spolupracovat, hledat společná řešení a celkově rozvíjet sociální dovednosti. Tato zkušenost je klíčová pro jejich připravenost na život v rozmanité společnosti, kde má každý své místo a svůj přínos. Inkluzivní vzdělávání úzce souvisí rovněž s konkurenceschopností a ekonomickou stabilitou.


8 komentářů:

Nicka Pytlik řekl(a)...
27. září 2015 v 21:32  

Po dnešní reportáži v televizním zpravodajství, to je ta, kde expertka z fotografie třídy kvalifikovaně určila kdo je, a kdo není malý romík, mám v tom téměř jasno.
Zatímco školští experti chtějí začlenit romčata do většinových škol, romští aktivisté chtějí neromčata začlenit do menšinových tříd. Jen pořád ještě nevím, co s tím.
Možná, kdyby bylo víc informací o tom, jak to chodí na středních a vysokých školách. Ale tam asi už žádný problém nebude, když se o tom prakticky nehovoří.

Eva Adamová řekl(a)...
27. září 2015 v 21:52  

Už se mi to ani nechce číst. Jen bych paní ministryni a paní Laurenčíkové doporučila nastudovat si, jakým způsobem se realizuje inkluze v tolik opěvovaném Finsku.

Jiri Janecek řekl(a)...
27. září 2015 v 22:32  

Já dost dobře nechápu, proč se paní Laurenčíková občas nechá najít jako Laurečíková Šimáčková... A když se hledá "Laurenčíková ŠimáčeK" objeví se cosi o filtrování na základě žádosti...

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
27. září 2015 v 22:41  

Začíná být v českých školních ODBORNÝCH kruzích přeLaurenčíkováno...

Jana Karvaiová řekl(a)...
28. září 2015 v 11:19  

Ze společného vzdělávání jednoznačně profitují všechny děti. Učí se vzájemně spolupracovat, hledat společná řešení a celkově rozvíjet sociální dovednosti. Tato zkušenost je klíčová pro jejich připravenost na život v rozmanité společnosti, kde má každý své místo a svůj přínos........
No to jsem si všimla, jak ty naše (dnes již do praktické školy) zařazené děti, přicházejí obohacené z běžného kolektivu. Každé to dítě je totiž inkludováno (pobývá v normální třídě) nejméně 2 - 3 roky. Čím déle pobývá, tím chodí čatěji:
1/frustrované
2/rozjařené,chovající se jak urvané z řetězu
3/s ohromnými pocity méněcennosti
když jsem si dělal anketu - "chcete se vrátit ke svým kamarádům na základku?" - hádejte, kolik % dětí odpovědělo, že ano. Kolik jich zase chtělo být obohacováno. Ano správně --0%--

Unknown řekl(a)...
28. září 2015 v 11:28  

Milí kolegové,
četli jste Koukolíkovu knížku Vzpoura deprivantů?

Jana Karvaiová řekl(a)...
28. září 2015 v 13:04  

ano -super

tyrjir řekl(a)...
28. září 2015 v 14:12  

MUDr. Jan Hnízdil - Proč občané z politiky stůňou
https://www.youtube.com/watch?v=Ec-XRaX2ZsY