Debata o nerovnostech v Česku se často redukuje na jejich stav a ignoruje mobilitu – tedy například nakolik se může člověk vymanit z nuzných podmínek, pokud se v nich narodí. Zde hraje výraznou roli vzdělání. Oproti zbytku Evropy u nás dosud několikanásobně silněji předurčuje, zda bude člověk v dospělosti trpět chudobou a nezaměstnaností. Problém je, že zároveň patříme mezi země, kde vzdělání a výsledky v testech kompetencí nejsilněji závisí na socioekonomickém zázemí jednotlivých žáků. Školství v takovém případě vstupní nerovnosti často reprodukuje, spíš než aby šance dorovnávalo.
Z článku Daniela Prokopa v SALON, Právo/Novinky.cz vybíráme:
Výskyt diagnózy LMP geograficky souvisí i s výskytem sociálně vyloučených oblastí. Nelze to ale číst nutně jako biologickou danost. Výzkumy už před lety ukázaly, že i výsledky dětských kognitivních testů, které jsou považovány za kulturně nezatížené, jsou ovlivněny znalostmi z předškolní doby. Konkrétně tím, nakolik jsou děti zvyklé na řešení úkolů, didaktické hračky, práci s obrázky apod. Romské děti ze sociálně vyloučených domácností dopadají hůře kvůli jiným rodinným zvykům a nižší docházce do předškolních zařízení. Pokud je dítěti poskytnuta šance hendikep z výchovy částečně dohnat, v testu se většinou zlepšuje. Školství by jako nástroj socializace mělo rozdílné vstupní sociální podmínky překonávat, segregace v prvních stupních však vede k opaku.
Bez ohledu na to, zda si je Miloš Zeman sociálních aspektů svého výroku vědom, přihlásil se k tendencím, jež vedou k posilování nerovností a sociálního vyloučení. To se přitom v důsledcích netýká jen vylučovaných, ale celé populace, z níž podle zářijového výzkumu CVVM zhruba třetina podporuje oddělené vzdělávání Romů.
3 komentářů:
tzv. inkluze co se pěstuje na našich školách je pěkný děs a hrůza
Dnes samá výživná témata.
....Romové, kteří vychodili „speciální“ školu či třídu, mají oproti romským absolventům klasických základek zhruba poloviční šanci, že budou pracovně aktivní...... Tak.Tady bych si troufla něco připodotknout. Výzkum hovoří o pracovním zařazení absolventů. S největší pravděpodobností tento výzkum nezahrnoval fakt, že mnozí ti absolventi nikdy neměli ani na vteřinu chuť pracovat.
Já mohu porovnávat socialistické Cikány a dnešní. za sociku se pracovat muselo. hodně Cikánů pracovalo. Ale vždy tu byla docela velká skupina těch, kteří dělat nechtěli programově. protože je režim nemohl všechny zavřít do basy,tak jim dával invalidní důchody. Především mužům.Ženy byly buď na dlouhé mateřské nebo pracovali.Po revoluci se nepracovat stalo legální (ne trestné) a začala vyrůstat generace chronických lemplů. A to i mezi necikánským obyvatelstvem. Teď tu nepíšu o těch, kteří mermomocně práci hledají a nic. píšu o těch skutečných programových nemakačenkách,. Takže až mi někdo předvede výzkum, kde bude zahrnuta i tato položka )ovšem chci vidět,kdo se k tomu fakt přizná), budu podobné výslekdy brát s velkým nadhledem.
Okomentovat