Petr Vopěnka (1935) se přes půl století na Univerzitě Karlově věnoval matematické logice a geometrii. V osmdesátých letech ho zaujaly i filosofické otázky spojené s matematikou. Naposledy vydal knihu filosofických disputací Hádání v hospodě (Práh 2013).
Z rozhovoru Zdenka Pavelky s Petrem Vopěnkou v Novinky.cz vybíráme:
Co navrhujete?
V roce 1990, po čtyřiceti dvou letech od roku 1948, bylo snad ještě možné směr naší pedagogiky změnit; po šedesáti pěti letech si to nedovedu představit. Něco se však přece jen udělat dá. Zaprvé: Žáky a studenty je třeba poučit, že skutečné vzdělání není obsaženo ve školních učebnicích, které navíc svým podbízivým provedením odvracejí pozornost žáků k barevným obrázkům, ale v primárních pramenech. Studentům je třeba dát tyto knihy, a sice komentované a nezbytně upravené. Zadruhé: protože není utěšenějšího povolání nad učení dětí, které se učit chtějí, a není odpornějšího poslání než učení dětí, které se učit nechtějí, je třeba rázně zamezit řádění pseudohumanistů, kteří mají na svědomí neuvěřitelný pokles kázně na školách. Oni jsou též zodpovědní za to, že učitelé, kteří byli před válkou často mimořádnými vzdělanci, se nyní stali umravňovateli rozpustilých a nevychovaných dětí.


0 komentářů:
Okomentovat