Přečtěte si: Děs a běs aneb Co formuje naše chování

Tři případy, jak vztah občana a státu prezentují nepolitický ministr, politický pretendent na vládní funkci a anonymní státní úředník.


Z článku Jana Schneidera v ČeskáPozice.cz vybíráme:

Ona zkoumaná věta totiž zní takto: „Jen osel se živí vlastní prací.“ Ano, laskavý čtenář není překvapen, glosátorova ani editorova fantazie nepřišla na vhodnější mezititulek. Bylo to učiněno i z psychosomatických důvodů, aby náběh tohoto šoku nebyl náhlý.

Studenti tedy budou v rámci Olympiády z českého jazyka koncentrovat svou mysl za rozbor této „životní moudrosti“ a budou odměňováni za variace na toto téma. Jakou šanci na dobré umístění bude mít autor strohé varianty „chytrý člověk tyje z práce druhých“? Nebude ve výhodě ten, kdo podlézavě napíše „kdo má za ušima, stane se úředníkem na školství“? A jak na tom bude autor páskovské varianty „ručičky, nebojte se, vy makat nebudete“?

Toto opravdu není apríl, ani Silvestr. Toto je současný produkt vzdělávacího systému, který má ještě kdesi ve svých učebnách obrazy Jana Amose Komenského, byť řádně již asi zaprášené. On sám by si však jistě přál ještě tlustší vrstvu toho prachu, když už je to takhle.