Restrikce, které v Česku s krátkým přerušením platí již čtvrt roku, jsou problematické hlavně tím, že jsou nevyvážené a doplácejí na ně pouze školy, kultura a služby. V Interview ČT24 na to upozornil sociolog Daniel Prokop . Vláda zároveň podle něj sází pouze na restrikce, například trasování a ochotě chodit na testy by přitom pomohla spíše pozitivní motivace.
Prokop v Interview také říká: „Ze zahraničních výzkumů se ukazuje, že jeden problém uzavření škol je, že klesá motivace ke vzdělávání. Což může mít následky řadu let, i když se školy otevřou. Druhý problém je, že děti z lepších škol, které si poradí se vzděláváním, z rodin, kde se s nimi rodiče umí učit, poradí jim, tím tolik neutrpí. Ale děti z méně vzdělaných rodin začnou třeba i klesat ve výsledcích,“ varoval Prokop před následky dlouhodobé distanční výuky.
Podle něj zvětšuje sociální rozdíly, které mají vliv na výsledky vzdělávání, které jsou v Česku velké i bez covidu-19. Dlouhodobým problémem podle něj je, že jsou v chudších regionech méně kvalitní školy, kde třeba i polovina učitelů neučí předmět, pro který má aprobaci, ale stát těmto školám nedává více peněz, aby sehnaly kvalitnější pedagogy.
V regionech, kde jsou horší školy, jsou navíc lidé všeobecně méně vzdělaní, a tak nemohou při distanční výuce dětem tak účinně pomáhat. „Na jaře nám říkali rodiče bez maturity, že jim trvá velmi dlouho učit se s dětmi, zejména na druhém stupni. Tam už je matematika složitější, než co dokážou poradit. Kombinuje se, že tyto děti mají horší přístup k technice, okolo 10 procent dětí má omezený přístup k internetu, mají doma malý počet počítačů, mají horší schopnosti rodičů a zároveň jejich školy jsou často horší a umí si hůř poradit s distančním vzděláváním. Jsou tam tři faktory, které se spojují do toho, že budou ještě více stagnovat,“ shrnul sociolog.
Celý text a pořad ke stažení naleznete zde
0 komentářů:
Okomentovat