Zákon o ochránci práv dětí kritizují experti i ombudsman Křeček

„Česku chybí zastřešující instituce, která by chránila a prosazovala práva dětí. Dětský ombudsman sjednotí dnešní roztříštěnost,“ říká jedna z autorek návrhu, vládní zmocněnkyně pro lidská práva a bývalá ministryně spravedlnosti za hnutí ANO Helena Válková. Nový ochránce by měl řešit podněty dětí do 18 let, stížnosti na postup státních orgánů, sociálně-právní ochranu, problémy škol i nemocnic. Stížnost by mohlo podat jak dítě, tak jeho rodiče, učitel nebo třeba trenér či sociální pracovník. Reportáž přinášejí Hospodářské noviny.

Kvůli nedostatečnému vymezení vztahů mezi současným veřejným ochráncem práv a novým dětským ombudsmanem kritizuje návrh zákona i současný ombudsman Stanislav Křeček. Zřízení úřadu nezpochybňuje, upozorňuje ale, že je potřeba zamyslet se nad tím, jak působnost a pravomoci dětského ochránce vymezit. Respektovat musí dosavadní pravomoci veřejného ochránce práv… 

Na potřebu přesného vymezení působnosti dětského ombudsmana ve vztahu k současnému veřejnému ochránci práv poukazuje i Martina Grochová, právnička a odbornice na opatrovnickou justici a práva dětí z Univerzity Palackého v Olomouci. „V řadě případů jsou otázky práv dítěte a otázky práv dospělého, které zůstávají v kompetenci stávajícího ochránce práv, úzce propojeny. Jak budeme postupovat například v případech stavebního řízení, které se dotýká primárně rodičů, ale i dítěte samotného?“ uvádí možný sporný moment.

Pojetí nového úřadu je proto podle ní zvolené nešťastně. Grochová říká, že dětský ombudsman je v navrhovaném zákoně kopií veřejného ochránce práv, který teď ale funguje dobře. „Spíše než na vyřizování individuálních podnětů a dublování funkce stávajícího ochránce práv by se měl důraz klást na to, co nám v tuto chvíli chybí. A to je zejména efektivní komunikace s dětmi. Představovala bych si, že dětským ombudsmanem by mohl být spíš psycholog než právník,“ míní Grochová.


Celý text naleznete zde