Dětem, které nemají doma počítač ani internet, by měl stát zajistit systémovou pomoc

Žákyně deváté třídy chodila v začátcích karantény s mobilem po městě a snažila se chytit signál tam, kde je wifi zdarma, aby se dostala k domácím úkolům. Kromě toho, že chtěla dodělat devátou třídu, čekaly ji přijímací zkoušky na střední školu. Neměla žádné informace o tom, kdy zkoušky budou, a ze začátku nevěděla ani to, jak úkoly získávat. Nemá totiž doma počítač ani internet. Naštěstí má aspoň mobil, ale na něm se úkoly vypracovávat nedají. To není příběh z dystopického románu, ale z pražských Nuslí. Reportáž přináší magazín A2.

Dívka žije v domácnosti s matkou, která je samoživitelka, a dvěma mladšími sestrami. Všechny tři dívky se ocitly najednou úplně mimo systém, protože ze dne na den se všechno začalo odehrávat online. Fakultní základní škola Táborská, do které chodí, naštěstí zaměstnává asistenty pedagoga, a to na úvazek, nikoli jen na dohodu, kteří se mohli během karantény o děti ze sociálně vyloučených poměrů starat. „Ze začátku to bylo hodně na punk,“ vzpomíná asistentka pedagoga Sára Vidímová na úplné začátky karantény. „Scházeli jsme se před školou a předávali si s dětmi papíry. První tři týdny jsme byli zoufalí, čekali jsme pořád, jak se situace vyvine. S kolegou Martinem Žárským jsme od začátku chtěli, abychom se s dětmi měli kde setkávat, ale ve škole to nebylo možné, i když nám jinak vycházeli jak učitelé, tak vedení všemožně vstříc.“...

Když se mluví o sociálním vyloučení, jsou často zmiňovány děti a skutečnost, že doma nemají počítač a připojení k internetu. Jenže problém je mnohem širší. „Jedna matka napsala do školy zoufalý e-mail, že při vší snaze nerozumí systému google classroom a neví, co má se svým dítětem dělat,“ upozorňuje asistent Martin na to, že nejde jen o vybavení, ale také o kompetence. Ty schází nejen dětem, které doma nemají zázemí, ale právě i mnoha rodičům. A není to jen otázka etnicity, jak si mnozí rádi představují. Dívka, která je v devítce a ze začátku karantény chytala mobilem po Praze signál, je z etnicky české rodiny. Stejně tak mnozí další. Rodiče často nedokážou pomoct svým dětem, protože je pro ně virtuální prostředí příliš složité. Sami třeba pracují někde, kde s počítači nepřijdou do styku, a také mnohdy řeší opravdu závažné problémy. Maminka oné deváťačky přišla o práci a teď hrozí, že přijdou i o bydlení. To je přirozeně situace, kdy se rodič bude těžko prokousávat systémem a snažit se pochopit úkoly, jež má jeho dítě dělat. A jak vidno, problém to může být i pro lidi, kteří doma počítače mají a používají e-mail, a přesto je pro ně něco jako google classroom příliš složitá záležitost.


Celý text naleznete zde