Bořivoj Brdička: Učitel může mít pozitivní vliv na žáka, dívá-li se na něj bez předsudků a dokáže-li vyzdvihnout jeho jedinečnost.

středa 27. května 2020 ·

Učitel může mít zásadní pozitivní vliv na vývoj žáka, dívá-li se na něj bez předsudků a dokáže-li vyzdvihnout jeho jedinečnost. Pak má velkou šanci ovlivnit i jeho postoj ke světu a k vlastním životním cílům. Nedokáže-li se však zbavit předsudků, pravděpodobně bude schopen pomoci jen těm, jejichž myšlení je kompatibilní s tím jeho.



Bořivoj Brdička (youtube.com)
Dosažení spravedlivého vzdělávacího prostředí je komplexní problém, jehož jednou komponentou může být personalizace. Díky ní dostává učitel možnost přizpůsobit výuku zájmům žáků, a v případě potřeby se věnovat každému individuálně (někomu třeba déle). Existují však i další komponenty, jako jsou např. kulturně relevantní výukové aktivity či eliminace předpojatosti.

Výukový obsah, jehož základ asi bude stále pro všechny stejný, může být doplněn podle individuálních zájmů, výstup může být přizpůsoben tak, aby dával každému smysl. I výukové cíle mohou být do určité míry individualizovány (což je ve skutečnosti základní princip personalizace). Sdílení různých perspektiv žáků v rámci třídy je obohacující pro všechny.

Je zřejmé, že role učitele snažícího se dosáhnout spravedlivého prostředí (má podobu průvodce) je hodně náročná. Nutnou podmínkou je také to, aby se zbavil předpojatosti. Ani na okamžik nesmí podlehnout předem představě, že některý žák něco nedokáže. Uznání (celé komunity) je zásadní podmínkou pro vnitřní motivaci k práci. Je pozoruhodné, o kolika předsudcích většina lidí neví. Identifikovat je a zbavit se jich není úplně snadné, ale je to nutné. Při poznávání sebe sama můžete začít třeba pomocí do češtiny přeložených testů projektu Implicit Harvard University. Je velmi účelné do činnosti třídy zapojit nestranné pozorovatele, kterým důvěřujete a kteří dokáží předpojatost rozeznat a upozorní vás na ni.


Celý text naleznete zde

1 komentářů:

Silvie A. řekl(a)...
28. května 2020 v 7:48  

Spravedlnost v podání pana Brdičky může někomu naopak připadat jako do očí bijící nespravedlnost. Viz ilustrace doprovázející původní článek na rvp.cz . V zájmu panem Brdičkou prosazované "spravedlnosti" má být jeden student znevýhodněn a druhý zvýhodněn, aby přístup k plodům vzdělání měli všichni studenti stejný.

Zbývá rozhodnout, který student má být zvýhodně a který znevýhodněn. Kdo to rozhodne? Podle jakých "spravedlivých" kritérií? Existují vůbec nějaká spravedlivá kritéria pro zvýhodňování a nevyhnutelné znevýhodňování studentů?