Naším úkolem je připomínat lidickou tragédii v celé její šíři, nedovedu si představit, že něco říkat budeme a něco ne, tvrdí Martina Lehmannová, která rezignovala na post ředitelky po sporu s ministrem kultury Lubomírem Zaorálkem. Podle něj neprojevovala dostatek empatie s přeživšími, kteří pak s památníkem ukončili spolupráci. Empatie mi nechybí, do funkce bych se ráda vrátila, vysvětluje v rozhovoru pro DVTV.
 |
Rozhovor ke stažení naleznete zde
2 komentářů:
"nedovedu si představit, že něco říkat budeme a něco ne".
Jakékoliv zapírání historie(i když bolestné) vede k následné katastrofě.
Pokud jedna z lidických žen udala židovku, pak je to prostě historický fakt. Není nutné se kvůli tomu hroutit, lhát si, přepisovat dějiny, bořit památník ani odvolávat jeho ředitelku.
Holt žijeme v hyperkorektivní době. A školství to pociťuje ze všech nedrastičtěji...
Okomentovat