Školy zavalily papíry. Administrativa zabere ředitelům škol i 80% pracovní doby

„Ředitel běžně musí zastávat pozici opraváře, ekonoma, sekretáře, stavbyvedoucího, diplomata, manažera i právníka. To by ale neměl dělat. Má být pedagogickým lídrem a vést školu. Jenže na to dnes není čas,“ říká v reportáži Hospodářských novin ředitel základní školy Martin Lukeš. Od doby, kdy se stal ředitelem, neustále bobtná papírování. Administrativa přibývá s každým dalším nařízením – ať už se jedná o inkluzi, tedy společné vzdělávání dětí s různými potřebami, o povinnost vytvářet školní vzdělávací plány nebo třeba o žádosti o peníze z evropských dotací.

Není sám, komu přemíra papírování vadí. V Analýze výzev vzdělávání v ČR, kterou zpracovali sociologové a analytici Daniel Prokop a Tomáš Dvořák pro Nadační fond Eduzměna, se píše, že 75 procent veškerého času věnují ředitelé provoznímu řízení. Řeší administrativu, zabývají se rozpočtem školy, sledují nové zákony, sestavují organizační řád, organizují práci učitelů, jednají s rodiči i zřizovatelem. Navíc připravují školní akce, vyřizují smlouvy s pracovníky nebo jejich nemocenské, shánějí za ně náhradu, když nemohou třeba kvůli nemoci vyučovat.

 A samozřejmě také několik hodin týdně ředitelé učí. Konkrétně Lukeš pracuje s žáky devět hodin, záleží však na velikosti školy a naplněnosti pedagogického sboru. Papírování, které učitelé často zmiňují jako důvod, proč se jim nechce do vedení školy, věnují ředitelé kolem dvanácti procent pracovní doby. Ukázala to anketa Asociace ředitelů základních škol ČR.

Lukeš však upozorňuje, že v určitých obdobích roku je to mnohem více. Někdy mu prý administrativa zabere i osmdesát procent pracovní doby. V dobách, kdy začínal, to přitom byla sotva třetina.


Celý text naleznete v Hospodářských novinách