Sociologové ve velkém výzkumu pro Český rozhlas rozdělili českou společnost do šesti společenských tříd. Nelišíme se od sebe jen příjmy a majetkem, ale také tím, jak blízko nebo daleko máme k ostatním lidem, zda věříme ve smysluplnost demokracie i jestli se díváme častěji na Novu, nebo na Netflix.
„Existují lidé, kteří mají solidní příjmy, ale chybí jim společenské kontakty a znalosti, které by jim v rychle se měnící společnosti zaručily uplatnění,“ říká jeden z autorů výzkumu Daniel Prokop. „Naopak se může stát, že lidé, kteří tyto předpoklady a znalosti mají, pracují v profesích a pozicích, které nejsou dostatečně finančně ohodnoceny, mohly je také postihnout například exekuce.“
Každému z respondentů přiřadili sociologové tři typy takzvaných kapitálů, vždy se dvěma podkategoriemi. Prvním je ekonomický kapitál, který v sobě zahrnuje příjem a majetek dotázaných – právě v nahromaděném majetku panují v Česku větší nerovnosti než v příjmech.
Druhý, sociální kapitál, udává, jak rozsáhlá a prestižní je jejich sociální síť, tedy okruh jejich známých, a zda mají v nejbližším okolí někoho připraveného pomoci například během nemoci nebo při finančních nesnázích – v terminologii výzkumníků pomáhající kapitál.
Poslední kategorie zahrnuje lidský kapitál, tedy hlavně znalosti cizích jazyků a počítačové dovednosti, a kulturní kapitál měřený třeba tím, jak často dotyční chodí do divadel, muzeí nebo na výstavy. Díky němu se mezi generacemi přenášejí hodnoty, jako je důraz na vzdělání.
Statistická analýza v nasbíraných datech rozlišila celkem šest tříd – dva typy vyšší střední třídy, tři druhy nižší střední třídy a třídu strádající.
Celý text naleznete zde
0 komentářů:
Okomentovat