Zlatý Bludný balvan v kategorii jednotlivců za rok 2018 - MUDr. Jan Šula alias MUDr. Ian Sulla

Komitét pro udělování Bludných balvanů při Českém klubu skeptiků Sisyfos oznamuje, že v kategorii jednotlivců za rok 2018 získává zlatý Bludný balvan MUDr. Jan Šula alias MUDr. Ian Sulla za propagaci myšlenky, že by akademické tituly měly být dědičné, a za příspěvek k poznání významu zmrzliny pro laboratorní medicínu.

Nedbaje toho, že získal pouze I. atestaci v oboru ortopedie, prohlásil se za imunologa. Za účelem zvýšení své odbornosti se stal členem odborných společností zvučných jmen, například Oxford Institute of Immunology. Vlastně se stal víc než jen řadovým členem, stal se členem zakládajícím a nejspíš i členem jediným. Ještě jedna věc mu chyběla, akademický titul dokladující nejen medicínskou, ale i vědeckou erudici. I s tím si náš laureát poradil mimořádně kreativním způsobem. Místo nudné a rutinní cesty, tedy aspirantury respektive doktorského studia, si uvědomil, že jeho otec, doc. MUDr. Ladislav Šula, DrSc., a strýc prof. MUDr. MVDr. Jan Šula, DrSc., s ním sdílejí příjmení a některé geny. Proč by s ním tedy nemohli sdílet i velký doktorát? A tak se náš laureát stal nejen doktorem medicíny, ale i doktorem věd. Řešení se neukázalo udržitelným, naše zkostnatělá a kreativitě nepřející vláda něco takového pokládala za přestupek a tak, aby předešel problémům, svůj zděděný doktorát raději odložil...

Čas kvapil dál a laureát nezahálel. Hitem 21. století se stala mezioborovost a mozek. Laureát, samozvaný imunolog, musel obsáhnout více oborů, nejlépe s mozkem. A tak objevil psychoneuroimunologii. Pravda, nebyl to objev původní, o oboru se hovořilo už v době, kdy náš laureát teprve nesměle odkládal prak a chápal se středoškolské učebnice biologie. Je to ale objev český, a proto je na místě hrdost. Laureátův výzkum na tomto poli je podle jeho slov rozsáhlý a plodný, tak rozsáhlý a plodný, že nemá čas o tom publikovat do odborných časopisů. Nejspíš jen aby získal prostředky na další bádání, nabízí své služby i nemocným. Služby jsou drahé, léčba může přijít na desítky i stovky tisíc korun. Léčba je to zřejmě ušitá na míru, protože vychází z výsledků vyšetření švýcarské instituce s honosným názvem Institute for Biomodulation Medicine. Pravda, když na udávanou adresu vyrazil Jiří Leschtina z České televize, nalezl jen mrazírnu. Klinika, na které prý náš laureát také pracuje, se zabývá především distribucí zmrzliny. Asi jen technická komplikace nebo krytí před vědeckou špionáží, protože na základě těchto výsledků připravuje „vakcíny“, které přinejmenším podle faktury obsahují látky, které nikdo s výjimkou doktora Šuly nezná.

Náš laureát je nezmar. Kdokoliv jiný by po ostudě spojené s reportáží České televize a po následné sérii článků v Blesku uznal porážku. Ne náš laureát, ten si změnil jméno na Ian Sulla a pokračuje dál. V jedné věci se ale poučil. Laboratoř, se kterou spolupracuje nyní, je bezpečně daleko a skutečně existuje. Madridská pobočka firmy Life Length se skutečně zabývá měřením délky telomer. Ian Sulla tak mohl na svém vysvětlujícím videu ukázat krabici s jejich logem, ve které prý je odběrová souprava, jako hmatatelný důkaz, že s nimi spolupracuje. Bohužel takovou krabici si může v Madridu vyžádat každý, dokonce se může domlouvat v češtině.

Aby jeho zásluhy nezůstaly neoceněny, udělujeme mu zlatý Bludný balvan v kategorii jednotlivců za rok 2018 za propagaci myšlenky, že by akademické tituly měly být dědičné, a za příspěvek k poznání významu zmrzliny pro laboratorní medicínu.


Celý text naleznete zde