Ten kouř jsou tvoji příbuzní. Přeživší z Osvětimi varují, že nenávist se může vrátit

neděle 27. ledna 2019 ·

Každý rok 27. ledna si svět připomíná Mezinárodní den obětí holocaustu. OSN ho vyhlásila v roce 2005 jako připomínku utrpení a smrti 6 milionů lidí zavražděných nacisty během druhé světové války. Jde o datum osvobození nacistického tábora Auschwitz-Birkenau na jihu Polska 27. ledna 1945. Jeden z jeho posledních žijících svědků, přední český neurolog Tomáš Radil, ale varuje: "Fašismus se může vrátit kdykoli. Nenávist není jenom přechodný kolaps morálky. Je to mozkový mechanismus, který máme v sobě zakódovaný miliony let." Radil se dnes věnuje výzkumu agrese mezi lidmi. Reportáž přináší Aktuálně.cz.

"Vzali mě jako malého kloučka do jednoho baráku, kde byly samé takovéhle děti, už vyhladovělé. Tam byl nějaký chlapec, který už tam byl předtím, a říkám mu: 'To jsou nějaké továrny?'. 'Ne, to nejsou továrny, to jsou krematoria. Kdo umře, tak tam potom spalují ty mrtvoly. Nemůžou ty mrtvoly tady nechat.' Říkám tomu chlapci: 'Kde berou ty mrtvoly?' On na to drsně: 'Ty nechápeš, o co se jedná. Ten kouř a divný pach, to pálí lidi z transportu, kterým vy jste přijeli. To jsou tvoji příbuzní, ten kouř je z nich, z jejich těl'," vzpomíná Radil v nahrávkách společnosti Post Bellum na hrůzy Auschwitz-Birkenau.

Rozsáhlý komplex německých nacistických koncentračních a vyhlazovacích táborů, vzdálený zhruba šedesát kilometrů na jihozápad od polského Krakova, se stal jedním z nejviditelnějších symbolů nacistických zločinů za druhé světové války.

Podle odhadů tady zahynulo minimálně 1,1 milionu lidí. Drtivou většinu z nich tvořili Židé z prakticky všech evropských států.


Celý text naleznete zde

2 komentářů:

Pavel Doležel řekl(a)...
27. ledna 2019 v 20:32  

Profesor Radil má pravdu. Na druhou stranu od nenávisti k vraždění je ještě docela daleko.

poste.restante řekl(a)...
28. ledna 2019 v 17:19  

Každý projev nenávisti se může stát podhoubím ke zločinům.

Jen je třeba občas použít mozek a rozlišovat projevy nenávisti a projevy kritiky, či třeba humoru, který se jen nemusí někomu líbit.
Umlčování "nepříjemných" názorů, či jejich ostrakizování je totiž skoro stejně zhoubné pro demokracii a svobodu, jako přímá nenávist.

Existuje například kategorie "židovských anekdot". Mnohé z nich v sobě nesou prvky stereotypizace, paušalizace až lehké xenofobie.
Je v pořádku, když židovskou anekdotu, vypráví Žid? A je špatně, když tutéž anekdotu vypráví příslušník jiného národa či víry?
Je v pořádku, když rasistický vtip říká člen téže rasy, národa, anebo když ho říká rasista?
A je v pořádku takové vtipy zakázat?