Ondřej Šteffl: Návrh hejtmanů na zpřísnění přijímaček na střední školy je protiústavní, z dětí akorát vytvoří nepřátele státu

neděle 20. ledna 2019 ·

Nejen, že se školy potýkají s nedostatkem učitelů, pedagogické fakulty navíc neumí připravit své absolventy na reálnou práci s dětmi a raději se zaměřují na nekonečné teoretické přednášky o nedůležitých tématech, říká v rozhovoru pro Hospodářské noviny ředitel společnosti Scio Ondřej Šteffl. Podle Šteffla existuje chaos v přípravě vzdělávacích programů, protože se každý odborník zaměřuje pouze na svůj obor, o kterém si myslí, že je ten nejdůležitější. Šteffl také kritizuje návrh hejtmanů, kteří chtějí ztížit přijímací zkoušky na gymnázia. Myslí si, že se jedná o protiústavní návrh, neboť každý má právo na bezplatné střední vzdělání podle svého výběru.


Ondřej Šteffl (facebook.com)
V rozhovoru zazní také tyto otázky a odpovědi:

Školstvím momentálně rezonuje nedostatek učitelů. Ministr školství Robert Plaga chce tento problém vyřešit tak, že pustí do škol víc odborníků z praxe, kteří si pedagogické vzdělání dodělali během působení na škole. Co si o tom myslíte?

Je krize, učitelé nejsou, ale mělo se to řešit už před několika roky. Teď už je pozdě a je to málo. Ředitelé už dlouho musí přijímat učitele bez kvalifikace. Pak už jim může být jedno, jestli přijmou čerstvou maturantku nebo lékařku, která vychovala tři děti. A já si myslím, že by měl zákon nutit ředitele k tomu, aby raději přijali tu lékařku než maturantku. Pořád se handrkujeme o to, že by učitelé měli být profesně dobře připraveni, ale vzdělání na pedagogických fakultách to nezaručuje.

Když někoho přijímám na ScioŠkolu a vím, že to byl vedoucí ve Skautu, je to pro mě větší záruka, že bude umět zacházet s dětmi, než když má pedagogické vzdělání. Jenže bohužel vedoucí ve Skautu nyní nemůže legálně učit, protože nemá pedagogické vzdělání. Dokud budou pedagogické fakulty produkovat učitele bez záruky, pak je celý současný zákon nesmyslný.

Proč si myslíte, že pedagogické fakulty neumí učitele připravit na práci s dětmi?

Protože pořád učí hlavně teorii a zanedbávají praxi. To je špatně. Studenti by už od prvního ročníku měli trávit mnohem víc času v reálné škole, teď je to za celé studium snad sedm procent, ale, jak se dozvídám, často i méně. Navíc se tam učí nesmyslné věci.


Rozhovor naleznete zde

3 komentářů:

jir řekl(a)...
20. ledna 2019 v 9:35  

Tak buďto manipuluje p.Štefl nebo ten, kdo tento článek uvádí.
Článek 33
(1) Každý má právo na vzdělání. Školní docházka je povinná po dobu, kterou stanoví zákon.
(2) Občané mají právo na bezplatné vzdělání v základních a středních školách, podle schopností občana a možností společnosti též na vysokých školách.
V ústavě se nikde nepíše nic o "dle svého výběru".

Pavel Doležel řekl(a)...
20. ledna 2019 v 13:18  

Standardní manipulace ze strany pana Šteffla. Novináři mu zase dávají prostor pro prezentaci jeho dogmat, s nimiž často souzní. Pan jir, to popsal naprosto přesně. Nikdo nemá nárok na studium na střední škole podle vlastního výběru. Ani by to nebylo technicky možné. Je to podobná manipulace, jako představa, že soukromé školy jsou něco jako outsourcing veřejných služeb, které má stát povinnost si pořídit a zaplatit. Je to otravné, číst tuto propagandu pořád dokola.

Unknown řekl(a)...
21. ledna 2019 v 23:25  

Ministr školství Robert Plaga (za ANO) v pondělí odmítl zavedení hranice úspěšnosti pro přijetí na maturitní obory.

Je to pochopitelně chyba a podle mne škoda, protože stávající úroveň středoškoláků (obecně) je dost tristní (zejména na soukromých středních školách, které jsou stejně jako státní školy dotovány z rozpočtu školství).

Stanovením cut-off-scoru např. na hranici 30 % základního učiva by přece nebylo žádnou diskriminací kteréhokoliv školáka základní školy (žáci se SVP mají stejně v 99 % vyjímku).

Nejsou-li sledovány výstupy vzdělávání žáků na konci základní školy, které by byly podmínkou k přijetí na střední školu, jako je tomu v řadě školských systémů v zahraničí, byl by cut-off-score alespoň částečným řešením stávající situace. Má-li maturant možnost konat opravnou MZ v náhradním termínu, proč by stejnou možnost opravných přijímaček neměli mít neúspěšní uchazeči o maturitní obory ve stejném či následujícím školním roce?

Přijímání žáků podle stávajícího systému, tj. podle pořadí úspěšnosti žáků u přijímaček je tragikomické, protože tento systém žádného ředitele k ničemu v podstatě nezavazuje a podle hesla "bližší košile než kabát" naplní první ročníky, jak to jen půjde, nejlépe pak do maxima stávající kapacity dané školy a na konci 1. ročníku střední školy pak začne "čistit" a "přebírat zrno od plev".

Přijímání žáků podle průměrného prospěchu (mnohé střední školy mají doposud toto kritérium jako sekundární) je stejně tragikomické, protože řada kantorů alespoň v pololetí 9. třídy (když ne už na konci 8. třídy) klasifikaci výrazně zmírní, a to buď o své vůli (podle hesla "dobré výsledky ve vyučovacím předmětu = dobrá výuka daného učitele"), nebo na žádost rodičů, aby "žák nebyl u přijímaček znevýhodněn špatným prospěchem" (viz Škola základ života - Pane profesore, když byl chlapec malý, tak ho kousl pes a od té doby ...").

Prostě, balvan kvality přijímaných uchazečů o maturitní obory se celá léta ve školství stále válí dál a dál, a oddaluje jak se dá, aniž by někdo přišel s návrhem, jak tento balvan odstranit nebo alespoň rozmělnit. Málem všichni se shodují jen na tom, že "cut-off-score" je zlo. Ale to je snad to jediné, na čem se všichni shodnou.